Ukrajinská armáda v případě uzavírání nespravedlivého míru s Ruskem hrozí ozbrojenými protesty

11. 9. 2024

Pokud mírové rozhovory začnou, nebude možné se v žádném případě zavděčit všem, varuje Volodymyr Dubovik, ředitel Centra pro mezinárodní studia se sídlem v Oděse. Jakékoli příměří s sebou nese značná politická rizika a "mnoho Ukrajinců ho pravděpodobně bude považovat za špatné východisko". "Ale skutečnost, že se lidé začínají přiklánět k vyjednávání s Ruskem, je sama o sobě velkou změnou," řekl Dubovik.

Podle průzkumu provedeného na konci června Kyjevským centrem Razumkov na neokupovaných územích se 44 % Ukrajinců domnívá, že nastal čas zahájit mírové rozhovory s Ruskem; 35 % respondentů bylo proti, 21 % mělo problém odpovědět. Počet podporovatelů vyjednávání byl nejvyšší od začátku války. Ukrajinci zároveň nesouhlasí s jejich prováděním za podmínek, které krátce předtím oznámil Vladimir Putin a které zahrnují úplné předání čtyř regionů, které částečně okupuje, Rusku a neutrální status Ukrajiny (83 % a 58,5 % je proti).

Minulý týden Putin řekl, že je připraven se za zprostředkování Číny a Indie vrátit k jednáním s Ukrajinou na základě dohody, která byla uzavřena v Istanbulu na jaře 2022.

Razumkovovo centrum však zdůraznilo, že výsledkem jeho průzkumu je "názor týlu", protože byli dotazováni Ukrajinci, kteří se neúčastní bojových akcí. Ti, kteří bojují nebo bojovali proti okupantům, mají jiný názor. Mnozí jsou přesvědčeni, že Putin využije přerušení bojových akcí pouze k obnovení bojeschopnosti armády, jiní se domnívají, že poskytnutí alespoň nějakého území Rusku znamená zradu památky padlých kamarádů.

Podle průzkumu sociologické služby Rating, který si nechala vypracovat Carnegie Endowment for International Peace, se pouze 18 % vojenského personálu a veteránů domnívá, že stojí za to hledat kompromis, aby bylo možné ukončit válku prostřednictvím jednání. Jedná se o nejnižší výsledek ze všech zkoumaných demografických skupin. Mezi armádou je 55 % přesvědčeno, že je nutné bojovat až do obnovení území v hranicích z roku 1991, dalších 12 % je připraveno souhlasit s návratem k hranicím z roku 2022.

Současně 15 % vojenského personálu a veteránů uvedlo, že jsou připraveni účastnit se ozbrojených protestů, pokud vláda podepíše mírovou dohodu, se kterou nebudou souhlasit.

V zemi jako celku je 26 % respondentů připraveno hledat kompromis, nejvíce ze všech zastánců míru za cenu ústupků mezi mladými lidmi: Ve věkové skupině 18-25 let 33 % z nich, 26-35 let - 31 %. "Kde skončíme s touto válkou?" říká Alla Pronina, třiatřicetiletá učitelka ze Záporoží. Podle ní její manžel bojuje na frontě a ona je již připravena dát Rusku všechna okupovaná území výměnou za mír.

"Za posledních 30 let Rusko porušilo desítky mezinárodních smluv, dohoda s ním nemá žádnou hodnotu. Pokud chceme mír, který vydrží, musíme jim (Rusku) způsobit co největší škody," říká dvaačtyřicetiletý Ivan Pančenko, který začal bojovat v roce 2014 a loni byl demobilizován poté, co byl zraněn. Dodal, že je proti jakémukoli plánu, který počítá s kapitulací území.

"V západní společnosti, a samozřejmě i v ukrajinské společnosti, panuje válečná únava," připustil v rozhovoru s novinami plukovník Andrij Bileckij, bývalý velitel praporu Azov a zakladatel 3. útočné brigády, jedné z nejbojeschopnějších jednotek ozbrojených sil Ukrajiny. – Nyní není pro Ukrajinu nejoptimističtější okamžik, ale k žádné vojenské katastrofě nedošlo. Tato válka není prohraná."

Podle Bileckého změna veřejného mínění podkopává morálku vojáků. Zároveň považuje územní ztráty Ukrajiny za poslední rok za relativně malé, za což Rusko zaplatilo obrovskou cenu:

"Ukrajina může znovu dobýt přinejmenším velmi významnou část svého území. Vidím velké nebezpečí ve svévolném zastavení války."

Zdroj v angličtině: ZDE