Rozhoří se na Blízkém východě širší konflikt kvůli vrtochům jednoho muže?
1. 8. 2024
/
Daniel Veselý
čas čtení
4 minuty
V pochmurném světle tragických událostí posledních 10 měsíců v Gaze a jinde na Blízkém východě pouze nejzavilejší přívrženci genocidního Netanjahuova režimu a příjemci finančních prostředků od vlivných izraelských lobby mohou bez hnutí brvou tvrdit, že zásadní bezpečnostní riziko na Blízkém východě představuje Írán, jeho proxy a ideologičtí spojenci. Jak jemenští Húsijové, tak libanonský Hizballáh provádějí údery na izraelské a západní cíle v solidaritě s Gazany nelidsky trpícími pod izraelskou genocidní mašinérií s přímou participací Bidenovy vlády.
Je to přitom zdánlivě velmi prosté: stačilo by, aby Bílý dům po všech těch Netanjahuových fackách zastavil přísun veškerých zbraní pro Tel Aviv, uvalil na něj ekonomické embargo, jakož i diplomatickou klatbu. Izrael by bez amerických bomb a střel nikdy nedokázal srovnat Gazu se zemí, nemluvě o holubičích mimikrách poskytovaných Izraeli západními politickými a mediálními aparáty. Jenže i kdyby se celoživotní sionista Biden pokusil podniknout kroky tímto směrem, vlivná proizraelská lobby AIPAC by udělala vše pro to, aby Kamala Harris v listopadových prezidentských volbách neuspěla. Ostatně Joe Biden je dlouhou dobu patrně nejprominentnějším příjemcem finanční pomoci od AIPAC: v letech 1990 až 2024 od této lobby zinkasoval více než 4,2 milionu dolarů.
Benjamin Netanjahu si je moc dobře vědom pro něj nemilého faktu, že jeho politický osud plně závisí na nekonečných manévrech izraelské armády v Gaze i případném zažehnutí regionálního konfliktu s Íránem a jeho proxy silami, zejména s libanonským Hizballáhem. A nutno zdůraznit, že tento válečný zločinec udělá vše pro to, aby oddálil svůj nevyhnutelný politický pád a ztrátu svobody kvůli jeho korupčním skandálům a bezpečnostnímu lapsu 7. října minulého roku.
Analytik Trita Parsi přesvědčivě vyjmenovává politické a strategické výhody, jež izraelskému premiérovi přinesl atentát na politického lídra Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu, třebaže dosud nemáme k dispozici pevný důkaz o izraelské vině: Netanjahuovi, který systematicky sabotoval veškeré diplomatické snahy o ukončení genocidy v Gaze, se nyní podařilo zahlušit probíhající jednání o příměří v Gaze a taktéž nesmělé úsilí o obnovení rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem. Režim ajatolláhů, jejž politická vražda šéfa Hamásu hluboce ponížila, je nyní nucen reagovat, vojenskou odpověď nevyjímaje. Ačkoli Kamala Harris na veřejnosti zaujímá citelně nesmlouvavější postoj vůči Netanjahuovi než prezident Biden, vypuknutí širšího regionálního konfliktu na Blízkém východě by ji v tomto ohledu notně svázalo ruce, neboť Bílý dům by se za této situace musel za Tel Aviv volky nevolky postavit.
Ať už si o Hamásu myslíme cokoliv, jedna věc je nad slunce jasná: Izrael není schopen Hamás výrazně oslabit, natož porazit, takže s ním musíme v poválečném uspořádání Gazy i nadále počítat. Sám Haníja patřil k hlavním vyjednavačům případného mírového uspořádání v Gaze. V Haníjově nekrologu zveřejněném v Reuters se dočteme, že politický lídr Hamásu byl v očích mnoha diplomatů ve srovnání s hardlinery považován za umírněného hamásovce. Koneckonců umírnění palestinští lídři se stali cílem izraelských atentátů už v minulosti.
Netanjahuův režim eskaluje situaci i na severní frontě, kde čelí válce nízké intenzity s libanonským Hizballáhem. Tento týden izraelské letectvo zaútočilo na rezidenční budovu v Bejrútu, kde usmrtilo dvě děti a jednu ženu. Mělo jít o odvetu za smrtící raketový úder na Izraelem okupovaných Golanských výšinách, který Tel Aviv navzdory mnoha nejasnostem připisuje Hizballáhu.
I nadále platí, že jedinou velmocí, jež má na darebáckou Netanjahuovu vládu účinné páky - které však i nadále odmítá použít - jsou Spojené státy. Jedině Bidenův kabinet může zabránit katastrofálnímu regionálnímu konfliktu na Blízkém východě, jelikož v Tel Avivu sedí šílenec zcela ovládaný vlastními vrtochy, osobními problémy a svými ultrapravicovými spojenci.
4054
Diskuse