Izraelský novinář popsal výhrůžky tajných služeb kvůli reportáži o šéfovi špionáže a Mezinárodním trestním soudu
31. 5. 2024
Investigativní reportér předního izraelského levicového listu Haaretz uvedl, že mu nejmenovaní vysocí bezpečnostní činitelé vyhrožovali, že proti němu podniknou kroky, pokud bude informovat o pokusech bývalého šéfa Mosadu zastrašit bývalou žalobkyni Mezinárodního trestního soudu.
V souvislosti s rostoucím znepokojením nad izraelským cenzurním režimem, který je vynucován vojenským cenzorským úřadem a soudními příkazy, zveřejnil Haaretz ve středu článek se začerněnými slovy a větami, aby demonstroval rozsah redakčních zásahů.
V článku zveřejněném ve čtvrtek investigativní reportér Gur Megiddo popsal, jak před dvěma lety bezpečnostní složky zablokovaly pokus listu informovat o snahách tehdejšího šéfa Mossadu Jossiho Cohena vyhrožovat tehdejší prokurátorce Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensoudové. Podrobnosti o této operaci s cílem ovlivnit Bensoudovou odhalil tento týden deník Guardian.
Širší vyšetřování s izraelskými časopisy +972 a Local Call odhalilo, jak Izrael využíval své zpravodajské služby ke sledování, hackerským útokům, nátlaku, očerňování a vyhrožování vedoucím pracovníkům Mezinárodního trestního soudu ve snaze zmařit jeho vyšetřování týkající se Palestiny.
Megiddo popsal, jak byl předvolán na schůzku se dvěma úředníky a bylo mu vyhrožováno vážnými následky poté, co se dozvěděli, že se snažil telefonovat Bensoudové a diskutovat s ní o Cohenově snaze ovlivnit ji.
Megiddo zjišťoval, co šéf Mossadu dělal během tří cest do Demokratické republiky Kongo, při nichž údajně využil pomoci konžského prezidenta Josepha Kabily, aby mu pomohl se snahami o nátlak na Bensoudovou.
„Na začátku roku 2022 jsem se pokusil kontaktovat bývalou prokurátorku prostřednictvím třetí osoby, která ji znala,“ napsal Megiddo. „Bensoudová na oslovení nereagovala, ale několik dní po tomto pokusu, když jsem chtěl článek zveřejnit, mi zazvonil telefon a na druhém konci linky se ozval hlas vysokého bezpečnostního úředníka. 'Můžete za mnou zítra přijít?“ zeptal se.
„U vchodu do kanceláře vysokého úředníka jsem byl požádán, abych odložil svůj mobilní telefon, aby mi zabránil v nahrávání rozhovoru. V místnosti na mě čekal další vyšší úředník z jiné bezpečnostní agentury. Rozhovor začal slovy: 'Rozumíme tomu tak, že víte o prokurátorce'“.
Podle Megidda mu bylo „vysvětleno, že pokud příběh zveřejním, ponesu následky a poznám výslechové místnosti izraelských bezpečnostních orgánů zevnitř“.
„Nakonec mi bylo vysvětleno, že i sdílení informací ‚s přáteli v zahraničí‘, čímž byla míněna zahraniční média, by vedlo ke stejným výsledkům.“
Megiddova výpověď potvrzuje klíčové detaily obvinění zveřejněných tento týden: že Cohen dostal za úkol pokusit se zastrašit a zastrašovat Bensoudovou a že Cohen získal podporu Kabily. Cohen ani Kabila na žádost o vyjádření nereagovali.
„Výhrůžky jsem bral velmi vážně,“ řekl Megiddo ve čtvrtek. „Někdy mohou být úředníci dost přísní, ale zpravidla nemělo žádné důsledky, pokud jste tyto žádosti obešli.
„V tomto případě bylo jasně řečeno, že budou vymáhat skutečné sankce. Bylo to velmi neobvyklé.“
Samostatně deník Haaretz zveřejnil článek, na který se vztahoval soudní příkaz k zamlčování, s velkými začerněnými částmi textu, týkající se zadržení Bassema Tamimiho, známého palestinského aktivisty na Západním břehu Jordánu, bez soudního procesu.
V posledních týdnech rostou obavy o svobodu tisku v Izraeli. Dne 5. května úřady uzavřely místní pobočky Al-Džazíry, několik hodin poté, co vláda odhlasovala použití nových zákonů k ukončení činnosti satelitní zpravodajské sítě v zemi. Minulý týden bylo nakrátko zabaveno vybavení agentury Associated Press, což si vyžádalo zásah Bílého domu.
Anat Saragustiová, ředitelka pro svobodu tisku Svazu novinářů v Izraeli, tento týden řekla kanadské televizi CBC News: „Krajně pravicová izraelská vláda si od počátku svého působení ... klade za cíl zlikvidovat svobodu [tisku].“
Podle izraelských zákonů musí novináři pracující v Izraeli nebo pro izraelské publikace předkládat články zabývající se „bezpečnostními otázkami“ před zveřejněním k posouzení vojenskému cenzorovi v souladu s „mimořádnými předpisy“ přijatými po založení Izraele, které od té doby zůstaly v platnosti. Tyto předpisy umožňují cenzorovi zcela nebo částečně redigovat předložené články.
Podle údajů získaných na základě žádosti o svobodný přístup k informacím, kterou podal časopis +972 a Hnutí za svobodu informací v Izraeli, zakázal vojenský cenzor v roce 2023 zveřejnění 613 článků, což je rekordní roční počet od roku 2011, kdy časopis +972 začal shromažďovat údaje.
Cenzor rovněž redigoval části dalších 2 703 článků, což představuje nejvyšší počet od roku 2014. Celkem armáda zabránila zveřejnění informací v průměru devětkrát denně.
Diskuse