Proč ty stovky miliard nejsou ve mzdách?

3. 6. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Nedělní Otázky V. Moravce byly věnovány především důchodové reformě. Vyjadřovali se k tomu tři hosté: ministr Kupka z ODS, ekonomka Matesová a odborářský předák Středula. Myslím, že hlavní téma nastolil právě Středula. Z Česka podle něj odcházejí stovky miliard, které posílají firmy, vlastněné zahraničními vlastníky, do ciziny. Zároveň vydáváme na náš důchodový systém velmi nízké procento HDP ve srovnání třeba s Rakouskem.

Pozn. JČ: Nejvíce šokující je, že ekonomiku a sociální poměry v ČR do několika málo let absolutně převálcuje umělá inteligence. Čeští politikové setrvávají v sedmdesátých letech dvacátého století a tuto blížící se radikální změnu absolutně nejsou schopni vnímat a nepřipravují se na ni.

Pan ministr k tomu prakticky neměl co říci. Moc nechápu, co v tom pořadu vlastně dělal, protože kdykoli moderátor chtěl jasnou a konkrétní odpověď, pan Kupka uhýbal s odkazem na to, že to není jeho kompetence (je ministrem dopravy) nebo že to musí projednat vláda. Co však pan ministr uměl výborně, to je opakování frází o tom, jak vláda zachraňuje Česko tím, že prosadila ozdravný balíček. Dokonce jsem ho snad poprvé v životě viděl trochu rozčíleného. Stabilizace rozpočtu znamená prý nadějnou budoucnost. A basta!

Paní Matesová toho také hodně namluvila, ale není jasné, co si z toho vlastně vzít. Prý bude třeba zvyšovat daně, ale to se podle ní dělává těsně po volbách, na začátku mandátu, takže je už pozdě. To je úleva, že? Růst mezd je podle ní hlavní proinflační faktor, zároveň je ale třeba zlepšovat podnikatelské prostředí. Jak jinak si to přeložit než jako apel na to, aby zisky rostly a mzdy klesaly?

Připomeňme, že máme za sebou historický pokles reálných mezd, které jsou nyní zhruba na úrovni roku 2017, zatímco zisky firem byly rekordní. Proto asi může za inflaci růst mezd. A proto asi v zemích západní Evropy, kde jsou mzdy mnohem vyšší než u nás, měli inflaci tak nízkou. Na otázku, proč se u nás dává tak málo z výkonu ekonomiky na důchody, nedovedla paní Matesová srozumitelně odpovědět.

Samozřejmě pan Středula měl pravdu, když tvrdil, že vyšší mzdy znamenají více peněz pro důchodový systém, ale i pro celou českou ekonomiku a veřejnou sféru. Vnucuje se mi však otázka, co udělaly odbory pro to, aby ty mzdy byly skutečně vysoké. Je-li na tom naše ekonomika tak skvěle, že ročně dokáže poslat stovky miliard za hranice, proč z těchto peněz není velká část dávno ve mzdách? Protože inflace? Nakonec bychom asi měli firmám, které posílají své zisky za naše hranice, děkovat, že nás chrání před inflací. Měli jsme tu inflaci přece od roku 2019 jen 40 procent. To jsme rádi, jak to funguje: nízké mzdy a vysoká inflace, co bychom chtěli více?

Debata se místo toho vedla o tom, co udělat, aby firmy měly motivaci více reinvestovat tyto zisky do naší ekonomiky. Po roce 2009 tyto reinvestice prý dramaticky poklesly. Podle Středuly by to měla být otázka ekonomické diplomacie vlády, podle Matesová musíme zlepšovat podnikatelské prostředí. Pokud jde o podnikatelské prostředí, mohli jsme slyšet mnoho návrhů, jimiž paní Matesová přímo hýřila. Nejvíce mě zaujalo tvrzení, že Česko má příliš mnoho škol (měla na mysli asi školy základní), takže by bylo dobré školy sloučit do velkých institucí, čímž by se prý zvýšila efektivita, a učitelé by mohli jít pracovat jinam, asi do fabrik.

S fabrikami souvisí také odzbrojující reakce pan Středuly na to, když paní Matesová otevřela chronicky diskutované a neřešené téma částečných úvazků. Středula prohlásil, že jsme průmyslová země a ve fabrikách nelze pracovat na částečný úvazek. Ale máme naději: podle paní Matesové po roce 2050 a nejpozději kolem roku 2090 už bude demografická krize za námi. Konečně bude dobře. Možná jen střední Evropa v té době už bude kvůli změně klimatu neobyvatelná, o Africe a jižní Asii nemluvě. To je ale jen takový detail. Hlavně že máme průmyslové fabriky, které budou fungovat hladce do roku 2090.

A jak je to tedy s těmi důchody? Odbory podle pana Středuly nemají data. Vláda je prý podle pana ministra dodá. Paní Matesová je měla z veřejných zdrojů. Moderátor se ptal, zda by přece jen odbory neměly k jednání dostat data nějak přímo, což Kupka připustil. Tím snad mohla debata být ukončena do doby, než data budou. Ostatně účastníci debaty se shodli na tom, že férové je debatovat nad solidními a společně uznanými daty. Takže třeba někdy příště.

1
Vytisknout
4414

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2024