Vědci varují, že životní podmínky na Zemi jsou horší než kdykoli v historii lidstva

25. 10. 2023

 

Podle vědců bylo v roce 2023 s obrovským náskokem překonáno mnoho klimatických rekordů, včetně globální teploty vzduchu, teploty oceánů a množství antarktického mořského ledu. Nejvyšší měsíční teplota na zemském povrchu, jaká kdy byla zaznamenána, byla v červenci a byla pravděpodobně nejvyšší za posledních 100 000 let na planetě.

Vědci také upozornili na mimořádnou sezónu lesních požárů v Kanadě, která vyprodukovala nebývalé emise oxidu uhličitého. Ty dosáhly 1 miliardy tun CO2, což odpovídá celé roční produkci Japonska, pátého největšího znečišťovatele na světě. Obrovská spálená plocha by podle nich mohla znamenat zlomový bod pro nový požární režim.

Výzkumníci vyzvali k přechodu na globální ekonomiku, která by upřednostňovala blahobyt lidí a omezila nadměrnou spotřebu a nadměrné emise bohatých. Uvedli, že 10 % největších producentů emisí bylo v roce 2019 zodpovědných za téměř 50 % celosvětových emisí.

Dr. Christopher Wolf z Oregonské státní univerzity  v USA a hlavní autor zprávy uvedl:  "Bez opatření, která by řešila základní problém, kdy lidstvo bere Zemi více, než jí může bezpečně dát, jsme na cestě k potenciálnímu kolapsu přírodních a socioekonomických systémů a ke světu s nesnesitelným horkem a nedostatkem potravin a sladké vody.

Do roku 2100 se až 3 až 6 miliard lidí může ocitnout mimo obyvatelné oblasti Země, což znamená, že se budou potýkat s velkým horkem, omezenou dostupností potravin a zvýšenou úmrtností."

Profesor William Ripple, rovněž z OSU, řekl: "Život na naší planetě je zjevně v ohrožení. Statistické trendy ukazují hluboce znepokojivé vzorce proměnných a katastrof souvisejících s klimatem. Zjistili jsme také, že pokud jde o boj lidstva proti změně klimatu, zaznamenali jsme jen malý pokrok.

Naším cílem je sdělovat fakta o klimatu a předkládat politická doporučení. Je morální povinností vědců a našich institucí upozornit lidstvo na jakoukoli potenciální existenční hrozbu a ukázat vůdčí roli při přijímání opatření."

Analýza zveřejněná v časopise Bioscience je aktualizací zprávy z roku 2019, kterou podpořilo 15 000 vědců.

"Již několik desetiletí vědci soustavně varují před budoucností poznamenanou extrémními klimatickými podmínkami způsobenými pokračující lidskou činností," uvádí se ve zprávě. "Bohužel čas vypršel... tlačíme naše planetární systémy do nebezpečné nestability."

Zpráva upozornila na silné záplavy v Číně a Indii, extrémní vlny veder v USA a mimořádně intenzivní bouře ve Středozemním moři, která vedla k úmrtí tisíců lidí v Libyi.

Zpráva uvádí, že do poloviny září bylo 38 dní s průměrnou globální teplotou vyšší než 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí, což je dlouhodobý cíl světa pro omezení klimatické krize. Až do letošního roku byly takové dny vzácností, uvedli vědci.

Mezi další opatření, která vědci doporučili, patří postupné zrušení dotací na fosilní paliva, zvýšení ochrany lesů, přechod na rostlinnou stravu v bohatých zemích a přijetí mezinárodních smluv o ukončení nových uhelných projektů a postupném ukončení těžby ropy a plynu.

"Proto musíme změnit náš pohled na klimatickou krizi z pouhého izolovaného environmentálního problému na systémovou, existenční hrozbu. Ačkoli je globální oteplování zničující, představuje pouze jeden z aspektů stupňující se a vzájemně propojené environmentální krize, které čelíme - např. úbytku biologické rozmanitosti, nedostatku pitné vody a pandemiím."

Dr. Glen Peters z organizace Global Carbon Project nedávno uvedl, že podle předběžného odhadu vzrostou globální emise CO2 v roce 2023 o 1 % a dosáhnou tak dalšího rekordu. Globální emise musí klesnout o 45 %, aby byla dobrá šance udržet se pod hranicí 1,5 °C oteplení.