Toxický Netanjahu by mohl Bidena stáhnout ke dnu

22. 10. 2023

čas čtení 4 minuty

Americký prezident nyní "vlastní" tuto válku


Je tohle skutečně to  nejlepší, co dokázali západní představitelé udělat, když se blíží půlnoc? ptá se Simon Tisdall. Laskavý Joe Biden během sedmihodinové návštěvy Izraele rozdával sympatie a dolary. Do Gazy však proudí jen nepatrné množství pomoci. Dvě ženy  z 200 rukojmích byli propuštěny. Ale žádné příměří, žádná "humanitární pauza" nebo bezpečná zóna, žádné ukončení bombardování, žádný dlouhodobý plán. Obavy z rozšíření požáru rostou.

 
Místo toho se Západ zdráhá, nicméně zahanbeně souhlasí s nadcházejícím plnohodnotným izraelským vojenským útokem na Gazu - s pochopitelným, ale nedosažitelným cílem: trvalým vymýcením Hamásu. Vzhledem k tomu, že už více než 4 000 Palestinců leží mrtvých, měl by "tým" premiéra Benjamina Netanjahua, abychom použili Bidenův krkolomný termín, dostat červenou kartu. Právě však dostal zelenou.

Západní politický zmatek, zmatenost a nejistota tváří v tvář této rozvíjející se katastrofě jsou děsivé. Hádky vysokých úředníků učinily z EU téměř bezvýznamného diváka.

V Radě bezpečnosti OSN, rozervaném strážci rozhořčeného mezinárodního práva, Francie a všichni ostatní podpořili návrh rezoluce o pozastavení vojenských  akcí a zrušení izraelského příkazu k evakuaci v severní Gaze. Spojené státy ji však vetovaly s tím, že by Izraeli svázala ruce. Velká Británie se - stejně jako Rusko -  zdržela hlasování, což je tedy hodně nešťastné.

Největší obavy panují z toho, že pokud Izrael zaútočí, Hizballáh v Libanonu otevře druhou frontu. Nestabilita se šíří do Iráku a Sýrie. Přísliby USA, že budou Izraeli dodávat další bomby a náboje, rozzuřily muslimský svět. Mezitím nikdo, dokonce ani Biden, neví, jaký je Netanjahuův poválečný plán po Hamásu. To proto, že téměř jistě žádný neexistuje.

Teroristická zvěrstva ze 7. října, která si vyžádala 1 400 izraelských životů, byla děsivá. Málokdo zpochybňuje, že Izrael má zákonné a morální právo se bránit. Ale arabští vůdci, kteří se obávají hněvu svého lidu, mají pravdu, když říkají, že kolektivní trestání civilistů není tou správnou cestou. Také OSN požaduje příměří. Bez něj jsou další tragédie jako výbuch v anglikánské nemocnici al-Ahlí nevyhnutelné.


Ozraelští představitelé  přiznávají, že stále diskutují o tom, co bude následovat. Obnovení okupace je Gazy podle nich vyloučené. Zdá se však, že chybí strategie odchodu.

Invaze "bude znamenat konfrontaci s Hamásem na jeho domácí půdě [a] pravděpodobně bude zdlouhavou a krvavou záležitostí", varovala nezávislá Mezinárodní krizová skupina. "Trvale zbavit Gazu všech projevů toho, co Izraelci považují za terorismus a co mnozí Palestinci označují za odpor, bude nemožné bez širších politických změn."

V každém případě není jasné, jak velký vliv mohou mít na případné poválečné urovnání zmatení  západní představitelé. Bidenova a Sunakova zdánlivě bezvýhradná podpora Izraele je diskvalifikuje jako mírové prostředníky. Liga arabských států opět požaduje obnovení rozhovorů o vytvoření palestinského státu. Izrael však více než kdy jindy neposlouchá.

Biden se od roku 2021 dopustil tří základních blízkovýchodních chyb. Soustředil se na domácí problémy a Čínu a snažil se tento region ignorovat. To není možné. Za druhé, přijal Abrahamovské dohody Donalda Trumpa a izraelsko-arabské normalizační karavany. Fatální bylo, že se tyto "historické" dohody snažily obejít palestinský konflikt.

Za třetí, Biden nedokázal tvrdě zakročit, když Netanjahu, velký Trumpův fanoušek, provedl svůj vlastní protidemokratický puč ve stylu Kapitolu, spojil se s krajně pravicovými fanatiky odhodlanými anektovat Západní břeh Jordánu a podkopal snahy USA o zmírnění napětí s Íránem. Biden ho začal ignorovat, ale nic víc neudělal.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5744

Diskuse

Obsah vydání | 26. 10. 2023