ČR chce oslabit nařízení EU o omezování pesticidů

20. 10. 2023

 

Navrhovaná legislativa má závazně stanovit evropské i národní cíle pro omezování pesticidů, zajistit lepší ochranu citlivých oblastí, jako jsou parky, hřiště nebo ekologicky cenné oblasti a zajistit vymáhání pravidel tzv. integrované ochrany rostlin, která se zaměřuje na prevenci a užívání pesticidů schvaluje až jako poslední možnost. Souhrnným evropským cílem je omezit používání pesticidů a jejich rizik o 50 % do roku 2030. Podobný cíl (omezení rizik vyplývajících z používání pesticidů o 50 % do 2030) byl také přijat na COP 15 v Montrealu v rámci dohody o snaze zastavit úbytek biodiverzity. [4] Právě kvůli nedostatku závazných cílů se nedaří plnit stávající legislativa, tzv. Směrnice o udržitelném používání pesticidů, která platí již od roku 2009.

Projednávání návrhu bylo významně zdrženo v prosinci roku 2022 kvůli požadavku členských států na vypracování nového “hodnocení dopadů” (impact assessment), které prosadil bývalý ministr Zdeněk Nekula v rámci českého předsednictví. [5] Hodnocení vypracovala Evropská komise a opět potvrdila, že přijetí nařízení a jeho cílů by neohrozilo potravinovou bezpečnost Evropské unie. [6]

Výbor pro životní prostředí bude o své pozici k nařízení hlasovat v úterý 24. října, v listopadu pak nařízení poputuje na plénum Evropského parlamentu. Paralelně jedná o své pozici Rada EU, kde na posledním jednání 10 převážně východoevropských států včetně ČR (zastoupené ministerstvem zemědělství) vzneslo požadavek na vypuštění národních cílů a zařazení mnoha výjimek, které by umožnily státům omezování pesticidů obejít. [3]

Na obranu nového nařízení (a tzv. zákona o obnově přírody) se ve společném stanovisku postavilo 6 tisíc vědců, kteří napsali: “Odpůrci těchto nových předpisů tvrdí, že budou mít negativní dopad na zemědělství, rybolov a celou společnost, a naznačují, že ohrozí potravinovou bezpečnost a zlikvidují pracovní místa. Tato tvrzení nejenže postrádají vědecké důkazy, ale dokonce jsou s nimi v rozporu.” [7] 

Z negativních dopadů pesticidů má obavy i většina obyvatel. Z průzkumu veřejného mínění agentury IPSOS v 6 evropských státech vyplynulo, že více než 75 % obyvatel má obavy z dopadů pesticidů na lidské zdraví nebo životní prostředí. [8] Evropskou občanskou iniciativu “Zachraňme včely a farmáře”, volající po podpoře zemědělců v postupném omezení umělých pesticidů, podepsalo 1,1 milionu lidí. [9]

Spotřeba pesticidů v ČR sice po dosažení vrcholu v roce 2012 klesala, avšak poslední dva roky se pokles v podstatě zastavil. [10] Pesticidy a jejich metabolity se přitom hojně objevují v českých půdách, ve vodách i v potravinách. Není výjimkou, že se například ve vodách nacházejí pesticidy v nadlimitních koncentracích, nejčastěji jsou ovšem nalézány podlimitní koncentrace řady látek, tvořících tak mix s neznámými účinky. [11] 

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru Hnutí DUHA, řekl:

„Užívání jedovatých pesticidů musíme zásadně omezit, v tom je věda jasná. Navrhovaná legislativa je zásadním prvkem pro přeměnu evropského zemědělství do podoby, která umožní produkovat dlouhodobě dostatek potravin, a zároveň nebude vyčerpávat půdu, ohrožovat lidské zdraví a už tak ubývající počty opylovačů a dalších důležitých organismů. Nyní to mají v rukou i někteří čeští europoslanci, tedy Alexandr Vondra a Stanislav Polčák. Při hlasování o tzv. zákonu o obnově přírody v souladu s vědeckým poznáním se vzepřeli rozkazům svých evropských stran, které naskočily na odporné politikaření s osudem přírody a společnosti. [12] Dokážou to i nyní a podpoří protipesticidní legislativu?

Ministr Výborný by měl přehodnotit odmítavý postoj svého ministerstva k navrhované legislativě a podpořit nastavení ambiciózních cílů pro omezování pesticidů. Ohrožuje tím totiž dlouhodobou udržitelnost evropského i českého zemědělství a také zdraví českých občanů a stav naší přírody. Měl by naslouchat vědcům a ne agro lobbistům.”