Varování Joea Bidena Izraeli je upozorněním na neúspěchy USA ve "válce proti terorismu"
20. 10. 2023
čas čtení
6 minut
Reakce USA na útoky z 11. září byla problematická v důsledku špatně definovaného nepřítele, což vedlo k porušování lidských práv v souvislosti s Guantánamem, píše Jason Burke.
Když
Joe Biden během své krátké návštěvy tento týden promluvil k Izraelcům,
řekl, že on a "mnoho Američanů" chápe "jejich šok, bolest a zlost".
Poté přidal varování. "Spravedlnosti musí být učiněno zadost. Ale upozorňuji
- zatímco cítíte tu zlost, nenechte se jí pohltit. Po 11. září jsme ve
Spojených státech byli rozzuření. I když jsme usilovali o spravedlnost,
dopustili jsme se chyb."
Biden mohl mít pocit, že poukazování na vlastní chyby Spojených států by mohlo mít větší dopad na Izraelce než snaha nabídnout poučení jiným, méně empatickým způsobem.
"Biden vroce 2003 hlasoval pro válku v Iráku, ale za Obamy patřil k nejopatrnějším osobám z jeho vnitřního kruhu. Byl jediný, kdo byl proti náletu, při němž byl zabit Usáma bin Ládin. Považoval to za příliš riskantní. Stal se skeptikem v otázkách zahraničních intervencí, a to na základě svého dojmu, že válka proti terorismu byla z velké části chybou," řekl Peter Neumann, profesor bezpečnostních studií
na King's College v Londýně.
Jednou z amerických chyb po 11. září byla nesoustředěnost americké reakce. George
Bush se jako americký prezident rozhodl nejen pro rozsáhlou, ale do značné míry konvenční vojenskou reakci na hrozbu, kterou představoval malý a nekonvenční nepřítel, a rozšířil americké úsilí na rozsáhlou reakci, na blíže neurčenou "válku proti terorismu". To mohlo naplnit emocionální potřebu jeho obyvatelstva po uklidnění, odplatě a "spravedlnosti", o čemž Biden mluvil v Izraeli, ale zavázalo to USA k nekonečnému a nakonec i vyčerpávajícímu boji proti špatně definovanému nepříteli.
Bez strategického plánu, který by nastínil nějaký izraelský představitel, pokud jde o vojenské vítězství, existuje nebezpečí, že se vojenská kampaň v průběhu konfliktu rozmělní. Udržování všech Izraelců v bezpečí po celou dobu, je nemožné, přestože odstrašující účinek, který je jádrem izraelské bezpečnostní doktríny, může být obnoven, i když krvavě. Proto Bidenovo varování.
Dalším problémem v USA bylo, že se američtí politici vědomě rozhodli, že budou ignorovat základní uznávané etické, právní a dokonce i profesionální postupy války.
Tento postoj umožnil porušování lidských práv spojené se zátokou Guantánamo, vydáváním osob CIA a mučení. Namísto "morální čistoty" to USA zatáhlo do světa cynického násilí a nezákonnosti, které děsily jejich příznivce a zejména po zavedení rozsáhlých bezpečnostních opatření, byly demoralizující i doma.
Bylo to také často kontraproduktivní a vedlo to k většímu počtu extremistických rekrutů. Al-Káida a další skupiny již nyní využívají obrazů utrpení v Gaze.
Jeden odborník poukázal na to, že každá usmrcená osoba vede k vzniku deseti lidí, ochotných odvetou za to páchat násilné činy. 3000 mrtvých Palestinců tedy znamená, že Hamás může být posílena novými 30 000 osobami, odhodlanými páchat násilí.
Biden měl možná také v úmyslu varovat Izrael, aby špatně neposoudil své vlastní schopnosti. V rámci americké války proti terorismu byly přehnány odhady zdrojů, které mají k dispozici i Spojené státy.
Došlo k nedostatečně promyšlenému a nedostatečně zdrojovanému budování demokracie v Afghánistánu a k největší chybě ze všech: k invazi do Iráku. Příznivci ve Washingtonu věřili, že
že mohou přetvořit Blízký východ. Místo toho se uskutečnila zbytečná intervence, která měla zničující důsledky pro regionální a globální bezpečnost.
Obzvláště problematické to, že bezprostředně po útocích z 11. září 2001 se Sýrie a Írán snažily o zlepšení vztahů s USA a jako projev dobré vůle nabízely zoufale potřebné zpravodajské informace o Al-Káidě nebo dokonce zajaté vysoce postavené bojovníky. Obě země byly odmítnuty a Írán byl spolu s Irákem a Severní Koreou zařazen do "osy zla", kterou Bush popsal ve svém projevu o stavu Unie v roce 2002.
Nyní jsou Sýrie a Írán úhlavními nepřáteli USA i Izraele a mohly by hrát rozhodující roli v současné rozvíjející se krizi. Pokud Teherán zahájí plnohodnotný útok na Hizballáh přes hranice ze svých pevností v jižním Libanonu nebo přes Golanské výšiny, ocitne se Izrael ve válce na dvou frontách. To by mohlo představovat existenční hrozbu, která by donutila USA zasáhnout novým a velmi přímým způsobem.
Možná, že Biden měl na mysli především to, jak se obrovský příliv sympatií k USA bezprostředně po útocích z 11. září změnil v obavy, frustraci a poté často v hluboký hněv.
"Američané přecenili, jak moc je bolest a hněv, které USA prožívaly, tím, co prožíval ostatní svět... Mnoho lidí ve světě, včetně spojenců, to nevidí tak, jak to vidí Izraelci, a nebudou je podporovat až do konce. Dynamika se změnila pro Izrael, ale ne pro zbytek světa. To je lekce, kterou USA dostaly na vlastní kůži, a Izraeli hrozí, že se dostane do stejné pasti," řekl Neumann.
Biden si možná vzpomíná, že když Obama v roce 2009 po osmi letech války proti terorismu pronesl v Káhiře projev, v němž usiloval o "nový začátek" ve vztazích s islámským světem, bylo už příliš pozdě. Velkou částí světa se přehnala vlna polarizace a radikalizace.
Nyní jsou Sýrie a Írán úhlavními nepřáteli USA i Izraele a mohly by hrát rozhodující roli v současné rozvíjející se krizi. Pokud Teherán zahájí plnohodnotný útok na Hizballáh přes hranice ze svých pevností v jižním Libanonu nebo přes Golanské výšiny, ocitne se Izrael ve válce na dvou frontách. To by mohlo představovat existenční hrozbu, která by donutila USA zasáhnout novým a velmi přímým způsobem.
Možná, že Biden měl na mysli především to, jak se obrovský příliv sympatií k USA bezprostředně po útocích z 11. září změnil v obavy, frustraci a poté často v hluboký hněv.
"Američané přecenili, jak moc je bolest a hněv, které USA prožívaly, tím, co prožíval ostatní svět... Mnoho lidí ve světě, včetně spojenců, to nevidí tak, jak to vidí Izraelci, a nebudou je podporovat až do konce. Dynamika se změnila pro Izrael, ale ne pro zbytek světa. To je lekce, kterou USA dostaly na vlastní kůži, a Izraeli hrozí, že se dostane do stejné pasti," řekl Neumann.
Biden si možná vzpomíná, že když Obama v roce 2009 po osmi letech války proti terorismu pronesl v Káhiře projev, v němž usiloval o "nový začátek" ve vztazích s islámským světem, bylo už příliš pozdě. Velkou částí světa se přehnala vlna polarizace a radikalizace.
Podrobnosti v angličtině ZDE
4456
Diskuse