Pravda o Hamásu je obsažena v jeho chartě

13. 10. 2023

Četli jste někdy chartu Hamásu?

Stojí za to si odpočinout od neúprosných, tragických zpráv, abychom lépe porozuměli zakládajícímu dokumentu skupiny, jejíž útok uvrhl Izraelce a Palestince do jejich současného pekla.

Zakládající dokumenty jsou aspirační. Trvalo více než 100 let, než Spojené státy začaly žít podle hesla "Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni". A Izrael, dokonce i v hranicích před rokem 1967, se stále potácí směrem k prosazování "plné sociální a politické rovnosti všech svých občanů bez rozdílu rasy, vyznání nebo pohlaví" slíbené v Deklaraci nezávislosti.

Podobně i pozorné přečtení charty Hamásu, která byla vytvořena v roce 1987 a revidována v roce 2017, vysvětluje mnohé ohledně jeho rozhodnutí vraždit nevinné židovské civilisty a vyvolat reakci, která si nevyhnutelně vyžádala i nevinné palestinské životy.

Hamás byl založen v roce 1987 jako islámská fundamentalistická strana – vlastně odnož egyptského Muslimského bratrstva. V roce 2006, rok poté, co Izrael stáhl své ozbrojené síly a osadníky z pásma Gazy v rámci toho, co je všeobecně známo jako stažení, Hamás vyhrál parlamentní volby, když porazil konkurenční stranu Fatah Mahmúda Abbáse v poměru 74 křesel ku 45. O rok později zahájil krvavou vojenskou kampaň proti Fatahu a převzal úplnou kontrolu nad Gazou.

Po převzetí moci Hamásem Izrael uvalil na Gazu blokádu a kontroloval cestování a obchod do a z pobřežní enklávy. Hamás, který Spojené státy, Izrael, Evropská unie, Kanada, Egypt a Japonsko označují za teroristickou organizaci, provedl do roku 2006 v Izraeli teroristické útoky, při nichž zahynulo 506 lidí a tisíce jich byly zraněny. Po blokádě počet útoků prudce klesl.

Ale Hamás nikdy nezměnil své ambice získat kontrolu nad celým Izraelem zabíjením Židů – cíl, který jasně uvidíte, když si přečtete chartu Hamasu, stejně jako jsem to udělal v úterý.

První verze listiny, přijatá v roce 1988, začíná preambulí. Pouze místo "We-the-People" čtete: "Izrael bude existovat a bude trvat, dokud ho islám nevyhladí, stejně jako vyhladil ostatní před ním."

36 článků, které následují, je podpořeno citacemi z Koránu a doporučeními proroka Muhammada, jak je interpretují militantní islamisté z Hamásu.

Po ustavení primátu islámu se charta obrací k odstranění Židů z historické Palestiny. "Nic v nacionalismu není významnější a hlubší než v případě, kdy by nepřítel měl vstoupit do muslimské země," uvádí článek 12.

Popis Židů v chartě připomíná tisíciletí antisemitských tropů.

"Se svými penězi převzali kontrolu nad světovými médii," zní článek 22, "zpravodajské agentury, tisk, vydavatelství, vysílací stanice a další."

Dokument o 9000 slovech obviňuje Židy z francouzské a komunistické revoluce, 1. a 2. světové války, a ze zaloření Rotary klubu a Organizace spojených národů, "aby jim umožnily vládnout světu jejich prostřednictvím".

"Nikde neprobíhá válka," píše se v něm, "aniž by v ní měli prsty."

Charta nařizuje zabíjení Židů a čerpá z hadísu (prorockého rčení): "Soudný den nenastane, dokud muslimové nebudou bojovat proti Židům a nezabijí je. Pak se Židé skryjí za kameny a stromy a skály a stromy budou volat: 'Ó muslime, za mnou se skrývá Žid, pojď a zabij ho.'"

V roce 2017 vydal Hamás revidovanou chartu, která poněkud změkčila jeho islamistickou rétoriku. Při zachování práva na Palestinu "od řeky k moři" tato nová verze akceptuje myšlenku palestinského státu na územích okupovaných Izraelem od války v roce 1967 – tzv. dvoustátní řešení.

Analytici tvrdí, že pokračující ztráta popularity skupiny mezi obyvateli Gazy - dokonce i v roce 2006 získala pouze většinu z celkového počtu odevzdaných hlasů, 44 % - si vynutila změny.

Nová charta uvádí, že Hamás je v konfliktu se sionismem, ne s Židy.

"Palestina je země, která byla zabrána rasistickým, nelidským a koloniálním sionistickým projektem, který byl založen na falešném slibu (Balfourově deklaraci)," říká verze z roku 2017.

"Přesto," pokračuje charta, "jsou to sionisté, kteří neustále ztotožňují judaismus a Židy s jejich vlastním koloniálním projektem a ilegální entitou."

Charta obviňuje Evropany z "antisemitismu a pronásledování Židů" a říká, že sionismus je pozůstatkem evropského kolonialismu, který "musí zmizet z Palestiny".

Klíčové je, že charta kodifikuje závazek Hamásu k násilí, které nazývá "ozbrojeným odporem".

"Odporovat okupaci všemi prostředky a metodami je legitimním právem zaručeným božskými zákony a mezinárodními normami a zákony," prohlašuje dokument. "V srdci těchto sil leží ozbrojený odpor, který je považován za strategickou volbu pro ochranu principů a práv palestinského lidu."

Násilný a krutý antisemitismus zakotvený v chartě – a tedy v jádru Hamásu – vyvolává nepříjemné otázky.

Proč izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil financování Hamásu Katarem? Bylo to proto, jak tvrdí izraelský autor Yossi Klein Halevi, že chtěl podpořit Hamás jako překážku umírněnější Palestinské samosprávě a zabránit jakýmkoli nadějím na dvoustátní řešení?

Proč Netanjahu a izraelští vojenští představitelé polevili ve své ostražitosti podél hranice Gazy, vzhledem k deklarovaným záměrům svých protivníků?

Pokud pouze 45 % obyvatel Gazy v průzkumu v roce 2023 uvedlo, že by hlasovali pro Hamás, proč jsou všichni obyvatelé pásma – nemluvě o jejich dětech – trestáni za jeho rozhodnutí?

Bude nenávist a násilí charty jízdním řádem k zániku Hamásu?

V eseji z roku 2014 v The Atlantic nazval šéfredaktor časopisu Jeffrey Goldberg chartu Hamasu "upřímnou a otevřenou výzvou ke genocidě, zakotvenou v jednom z nejdůkladnějších antisemitských dokumentů od doby Protokolů sionských mudrců".

Esej uvodil otázkou: "Co by Hamás dělal, kdyby si mohl dělat, co chce?"

Nyní známe odpověď.

Zdroj v angličtině: ZDE