Není důvod, aby USA nepodporovaly současně Ukrajinu i Izrael

13. 10. 2023

čas čtení 7 minut
Republikánský senátor za stát Missouri Josh Hawley chce přesměrovat financování z Ukrajiny do Izraele. Což vyvolává otázku: Proč se senátor stará o izraelské hranice více než o naše?, píše ironicky Rich Lowry.

Přinejmenším taková by byla replika, kdyby se proti němu obrátily premisy populistických odpůrců financování Ukrajiny, jako je sám Hawley.

V Republikánské straně existuje téměř všeobecná podpora pomoci Izraeli, zatímco podpora pomoci Ukrajině eroduje. Ale tytéž izolacionisticky zabarvené argumenty, které byly nepřesvědčivě použity proti Ukrajině, by mohly být stejně snadno použity proti Izraeli.

To neznamená, že neexistují legitimní důvody chtít omezit náš závazek vůči Ukrajině nebo upřednostňovat posílení našeho nejdůležitějšího spojence na Blízkém východě – a spolehlivého spojence po dobu zhruba 50 let – před jinými strategickými prioritami.

Podpora Izraele by však selhala podle demagogických standardů, které pro financování Ukrajiny stanovili někteří republikáni.

Za prvé, část pravice předložila falešnou volbu mezi upřednostňováním suverénních hranic Ukrajiny a upřednostňováním bezpečnosti hranic ve Spojených státech. Samozřejmě je naprosto možné chtít obojí a zabezpečit hranici zde doma – což je záležitost vynucování pravidel stejně jako cokoli jiného – a zároveň pomáhat zemi bojující proti brutálnímu útoku jednoho z našich protivníků.

Proč je obnovení, řekněme, politiky setrvání v Mexiku nemožné, dokud budeme Ukrajině dodávat dělostřelecké granáty?

Nepodařilo se republikánům financovat hraniční zeď, když v letech 2017 a 2018 sjednotili kontrolu nad vládou kvůli totální ruské invazi na Ukrajinu, ke které došlo až v roce 2022?

Je to absurdní. Ale tento tropus je tak zakořeněn v republikánském konvenčním moudru, podle něhož v poslední republikánské debatě floridský guvernér Ron DeSantis vzal otázku o Ukrajině a učinil z ní výhradně otázku vynucení americké hranice. Za normálních okolností by to bylo považováno za non sequitur, ale každý věděl, do čeho jde.

Hawley a další šli ještě dál a navrhli, že starat se o Ukrajinu znamená nestarat se o Američany.

"Republikánům bych jen řekl," poznamenal Hawley v únoru, "poslouchejte, buď můžete být stranou Ukrajiny a globalistů, nebo můžete být stranou východní Palestiny a pracujícího lidu této země. Ale je čas říci Evropanům, že už žádný blahobyt pro Evropany. Nechť se Evropané postaví do čela Evropy. Je načase dát pracující lid této země na první místo, učinit tyto lidi opět silnými a učinit tuto zemi opět silnou."

Východní Palestina je samozřejmě odkazem na malé město v Ohiu, které bylo začátkem tohoto roku místem vykolejení nákladního vlaku. Opět, pokud poskytnutí vysoce mobilních dělostřeleckých raketových systémů Ukrajině znamená, že železnice ve Spojených státech budou méně bezpečné, nebo se staneme neschopnými poskytovat pomoc při katastrofách našim vlastním komunitám, není zřejmé, proč by pokračující podpora Izraele na vysoké úrovni neměla mít stejný účinek.

Má veškerá vojenská a zahraniční pomoc tyto přímé, zhoubné důsledky pro pracující v Americe? Nebo je to shodou okolností jen vojenská a zahraniční pomoc, která je u republikánské základny stále neoblíbenější?

Hawley předložil mnoho dalších argumentů proti Ukrajině, které rychle selžou. Řekl, že konec naší pomoci je v nedohlednu. No, podporujeme Izrael po celá desetiletí.

Tvrdí, že podpora Ukrajiny je neúčinná, protože Kyjiv stále bojuje s Rusy na svém území. Dobře, ale podporujeme Izrael půl století a je stále obklopen teroristickými nepřáteli.

Na druhou stranu odmítl myšlenku, že by se ruská armáda mohla přehnat přes Ukrajinu a ohrozit země NATO. To je pravda, ale Hamás také není dost silný na to, aby dobyl Izrael.

Nakonec argumentoval, že Ukrajina odvádí pozornost od imperativu připravit se na konflikt s Čínou kvůli Tchaj-wanu. Podle jeho představ by Izrael měl představovat další takové rozptýlení.

Není fér držet se Hawleyho v čemkoliv z toho, když už nějakou dobu předkládá proti Ukrajině účelové argumenty z kuchyňského dřezu – ne proto, aby vymezil světonázor nebo formuloval konzistentní principy.

Pokud jsou Ukrajina a Izrael různá místa, která čelí různým hrozbám, je toho hodně, co by mělo vyžadovat naše sympatie a podporu. Oba aktéři byli brutálně zasaženi zcela neoprávněnou invazí. Oba se stali oběťmi ohavných válečných zločinů – jejich civilisté byli ostřelováni raketami, znásilněni a uneseni. Oba bojují se silami, které nenávidí Spojené státy a Západ a které dostávají podporu z Íránu. Nakonec jsou oba obviněni z agresivních činů proti nim, zatímco údajně nedělají dost, aby uklidnili své nesmiřitelné nepřátele.

Existují také rozdíly. Izrael je dobře zavedenou a stabilní demokracií. Úroveň podpory požadovaná Ukrajinou, která byla napadena mnohem větší zemí a nyní je zapojena do rozsáhlé a drtivé opotřebovávací války, je mnohem vyšší. A ukrajinský konflikt, v němž je nukleárně vyzbrojené Rusko ochotné vyhrožovat, aby se pokusilo zastavit Západ, v sobě v konečném důsledku skrývá další nebezpečí.

To znamená, že bychom měli a můžeme podporovat jak Ukrajinu, tak Izrael. V krátkodobém výhledu Ukrajina potřebuje zbraně, zatímco Izrael z větší části potřebuje diplomatickou podporu, zejména v nadcházejících dnech a týdnech, kdy počáteční vlna mezinárodních sympatií pro jeho věc začne vyprchat. Pokud se válka v Gaze bude protahovat, nebo bude v Libanonu druhá fronta, Izrael možná bude potřebovat více munice. Ale mnoho z toho, co je pro Izrael nejužitečnější – materiál pro jeho letectvo, antirakety Iron Dome – se přímo nepřekrývá s potřebami Ukrajiny.

Populističtí kritici Ukrajiny mají pravdu v tom, že existuje rostoucí hrozba z Číny, která je potenciálně hrozivější než ruská invaze na Ukrajinu, a rozsah podpory, kterou Ukrajině poskytujeme, je velkým tlakem na naše zásoby zbraní. Řešením není zbavit se Ukrajiny a doufat v to nejlepší, ale učinit z revitalizace naší obranné průmyslové základny nouzovou prioritu. Měla by proběhnout na základě úměrném měnící se povaze mezinárodního prostředí a potřebě zásobovat naše spojence i nás samotné.

Když nic jiného, uplynulý rok ukazuje, že dělostřelecké granáty jsou dnes stejně nezbytné jako v roce 1914 nebo 1943.

Nedávné mezinárodní události by také měly odhalit pošetilost představy, že to, co Spojené státy dělají po celém světě, aby si udržely své vedoucí postavení a podpořily mír a bezpečnost, je ze své podstaty nehospodárné a oslabuje nás doma. Naopak, hrozby v zahraničí jsou reálné a naši spojenci na frontových liniích, ať už Ukrajina nebo Izrael, bojují proti silám nepřátelským vůči Spojeným státům, které nechceme přímo angažovat a které nechceme, aby sílily.

To je investice, kterou stojí za to udělat, a nebrání nám v tom, abychom doma sledovali jakékoli priority, které chceme - ano, dokonce i zabezpečení hranice.

Zdroj v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
2681

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2023