Ruskou opozici nepostihl "rozkol". Místo o moc v Kremlu však soupeří o vliv na Západě

12. 5. 2023

čas čtení 2 minuty
Rusko vůbec nemá opozici v obvyklém smyslu, protože ti, kdo jsou proti Putinovu režimu, nemají žádnou naději, že ho přímo porazí a převezmou moc. Místo toho to, čemu se říká ruská opozice a zejména její emigrantská větev, má jiný úkol a musí být jinak hodnocena, říká Leonid Gozman.

Příliš mnoho komentátorů věnuje příliš mnoho času naznačování, že opozice a její emigrantský kontingent jsou zapojeny do stejného boje jako opozice v normálních demokratických zemích. A v důsledku toho se trápí špatnými věcmi a nevidí to, na čem záleží.

Rusové v zahraničí se dnes, stejně jako jejich předchůdci před stoletím, nepovažují za vyhnance, ale za lidi na misi – a tato mise je společná: Udělat, co mohou, aby svrhli režim v Moskvě a vysvětlili tamní situaci západním vládám a veřejnosti.

Nejsou v těchto otázkách rozděleni, i když se neshodnou v těch menších. A navzdory tomu, v co někteří z nich mohou doufat, se nestanou vůdci Ruska, až se tam konečně budou konat svobodné volby. Místo toho se objeví noví lídři z řad těch, kteří zůstali v Rusku.

Ale emigrovaní Rusové mají přesto důležité úkoly. Jsou vyzýváni, aby dosvědčili světu, že ne všichni Rusové jsou putinisté, a zejména západním vládám vysvětlili, že Ukrajina musí rychle zvítězit s masivní pomocí Západu, aby se režim v Moskvě nestal ještě nebezpečnějším pro vlastní lid a svět.

Nikdo nemůže dělat tuto práci lépe než emigranti; a tato práce je správně chápána jako lobování u západních lídrů. O tento omezený zdroj bude konkurence, je však třeba si pamatovat jednu důležitou věc: Čím jednotnější dokážou být emigranti, tím je také pravděpodobnější, že jim bude nasloucháno.

Vzhledem k tomu, co je v sázce, jsou obavy o jednotu v tomto ohledu důležité; ale obavy o politickou jednotu v obvyklém slova smyslu nejsou.

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
3595

Diskuse

Obsah vydání | 16. 5. 2023