Pět let po Trumpově odstoupení od JCPOA je Írán blíže k jaderné bombě než kdykoli předtím

11. 5. 2023

čas čtení 3 minuty

Dne 8. května uplynulo pět let od odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody s Íránem. Je důležité zdůraznit, jak katastrofální byl tento krok pro národní bezpečnost USA. Totéž platí i pro neúspěch Joea Bidena tuto dohodu opětovně uzavřít, míní blízkovýchodní analytik Trita Parsi.

Od Trumpova odstoupení od smlouvy (JCPOA) v květnu 2018 Írán nashromáždil dostatek obohaceného štěpného materiálu na několik bomb. Zatímco v době platnosti JCPOA trvala jeho doba rozpadu (tedy doba, kterou by Írán potřeboval k sestavení všech komponentů potřebných pro jednu bombu) - více než jeden rok; nyní je to méně než 10 dní. Sankce vedené Spojenými státy ani izraelské atentáty pokrok Íránu v jaderné oblasti nijak neomezily. Nyní je zřejmé, že pouze JCPOA se podařilo íránský jaderný program udržet na uzdě.

Mezitím se Írán sblížil s Čínou a Ruskem v době, kdy napětí mezi Spojenými státy a těmito mocnostmi dosáhlo krizového bodu. Kdyby Spojené státy v dohodě setrvaly, Írán by dnes velmi pravděpodobně nepomáhal Rusku ve válce na Ukrajině.

Navíc Washingtonu přišel o páky na Teherán. Ukázalo se, že Spojené státy nejsou Íránu schopny nabídnout věrohodné a trvalé zmírnění sankcí, zatímco napětí mezi USA a Ruskem a Čínou vytvořilo pro Írán nové příležitosti k obcházení amerických sankcí.

V dnešním multipolárním světě vzhledem k faktu, že Spojené státy o roli globálního hegemona přicházejí, již Írán Washington nepotřebuje, aby se zbavil statusu vyvrhele.

Také Teherán si zaslouží velkou vinu za skomírající stav JCPOA. Západní a íránští diplomaté mi sdělili, že Írán se nyní chce vrátit k balíčku, který odmítl již v srpnu 2022, zatímco partneři z USA a EU se domnívají, že rychle postupující íránský jaderný program vyžaduje revizi tohoto textu. Vyhlídky na oživení jednání se však rychle vzdalují, protože Bidenova administrativa tuto otázku upozadila. Bez nějaké formy dohody je však riziko války stále reálnější.

Zabránění válce v současné době závisí pouze na disciplíně všech zúčastněných aktérů - včetně Izraelců -, aby nepodnikali dramatické eskalační kroky. To není strategie, která by zajistila větší bezpečnost Ameriky.

S tím, jak se blíží válka, kterou může vyvolat Izrael, začínají být ostatní regionální státy frustrovány Bidenovým nezájmem a nedostatkem strategie. Americký prezident tuto otázku neřeší a ani neumožňuje arabským státům v regionu, aby si našly vlastní řešení ve vztahu k Íránu.

Jednou z možných cest vpřed by bylo uzavření jaderné dohody mezi Íránem a jeho arabskými sousedy. Ali Vaez z Georgetownské univerzity a Vali Nasr ze Školy pokročilých mezinárodních studií Univerzity Johnse Hopkinse odvedli tento týden ve Foreign Affairs vynikající práci, když o té možnosti podrobně informovali. Stojí to za pokus. Pokud totiž Biden nechce zaplatit politickou cenu za uzavření dohody s režimem v Teheránu, neměl by alespoň stát v cestě regionálním státům, které se snaží najít vlastní řešení.

Pokud se jim to podaří, budou na íránský jaderný program uvalena omezení, která pomohou zabránit výrobě jaderné bomby. Pokud se jim to nepodaří, Amerika nebude v horší pozici než dnes.

 

Celý text v anglickém originále ZDE

 

 

 

 

 

1
Vytisknout
3731

Diskuse

Obsah vydání | 16. 5. 2023