Další absurdní debata nad státním rozpočtem

19. 4. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 6 minut
 

První hodina nedělních Otázek V. Moravce (druhou jsem nesledoval, ale možná se do ní ještě pustím, když tématem byly důchody a mezi pozvanými hosty pan Vladimír Bezděk, desítky let známý expert na tuto problematiku) začala oznámením výsledků průzkumu preferencí pro jednotlivá politická uskupení za březen.

Podle koalic (v procentech): Ano 29,5; Spolu 27,5; piráti 10,5; SPD 8; STAN 5,5; socialisté 5; Přísaha 3,5; PRO 2022 3; KSČM 2; – podle jednotlivých formací: Ano 29,5; ODS 20; piráti 11; SPD 8; STAN 5,5; socialisté 5; TOP09 4; Přísaha 3,5; lidovci 3, PRO 2022 3, KSČM 2,5. Propad SPD podle komentáře, která byl poskytnut k číslům v pořadu, je dán tím, že voliči SPD se přesunuli k straně PRO 2022.

Radim Fiala z SPD, který byl jedním z hostů Otázek, na to reagoval velmi klidně a naznačil, že to je problém agentur, které dělají ty průzkumy, zatímco SPD věří, že volby ukážou realitu. V každém případě na krajní pravici probíhá krutý boj o procenta a příspěvek ze státní kasy. SPD může doufat v to, že její konkurenti na ulici se požerou navzájem. Včera ten, zítra onen. Uvidíme, zda za půl roku bude ještě někdo vědět o organizátorech včerejší demonstrace na Václaváku. Na druhou stranu případná radikalizace krajní pravice může být jistě pro českou demokracii velký problém. Fiala ovšem odmítl, že by se SPD chtěla radikalizovat.

Další zajímavá věc na těch nedělních číslech je stále vysoká podpora pro ODS a piráty, zatímco ostatní vládní strany jsou na tom špatně. ODS oproti únoru spadla o půldruhé procento, piráti si naopak polepšili o dvě procenta. Možná jde také o projev nespokojenosti s vládou, kde piráti jsou přece jen ti, kdo by mohli pro voliče vládních stran představovat nejvíce něco jako přijatelnou opozici. ČSSD na pěti procentech není žádná sláva, ale přece jen dostat se do Sněmovny by byl pro tuto stranu úspěch. Její mírný vzestup naznačuje, že pro Ano je nějakých 30 procent preferencí asi skutečný strop.

Tématem nedělních Otázek V. Moravce, jak jsem je viděl já, nebyly ovšem preference politických formací. Tématem byl státní rozpočet a možné cesty ke snížení rozpočtového schodku. Zaujalo mne několik věcí. Především konečně bylo ve veřejném prostoru otevřeno téma dotací a proměny české ekonomiky v dotační byznys. Bohužel nic konkrétního, vůbec žádná debata přímo nad zjištěními Nejvyššího kontrolního úřadu. Pan Bezděk jako poradce prezidenta republiky ovšem kladl důraz na to, že k přehodnocení dotační politiky bude muset dojít, rezort po rezortu, a bude to bolestné.

Příjemně mne překvapil, když řekl, že kromě toho je potřeba, aby Česká republika rychle naskočila do green dealu a využila tuto unijní politiku pro svou modernizaci a rozvoj. Čím později se to stane, tím hůře pro nás. Naopak nepříjemně mne překvapil, když mluvil o tom, že rušení poboček České pošty nebo státních úřadů je nutným důsledkem digitalizace. Přitom jasně řekl, že digitalizace je naše bolest a nejde nám to. Argument digitalizací má smysl jen tehdy, pokud digitalizace skutečně proběhne.

Dalším z hostů pořadu byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Vláda podle něj má vizi (Bezděk tvrdil, že vizi nemá), samozřejmě všechno dělá dobře a všechno bude fungovat. Vidět bychom prý, pokud jde o Úřady práce, v květnu. Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle Jurečky na špici v procesu digitalizace. Člověk by rád slyšel takovou chválu až ex post, až se věci skutečně podaří, a od nezávislých aktérů. V zásadě ale pan Jurečka neřekl nic moc překvapivého kromě jedné dosti děsivé věci: musíme přitvrdit v oblasti sociálních dávek, lidi musejí pracovat. Prý to ušetří jednotky miliard korun. Pan Bezděk ovšem tvrdil, že v sociální oblasti lze ušetřit desítky miliard korun, a dokonce řekl, jak to konkrétně udělat.

Nutná je podle něj digitalizace, a tam současnou situaci v oblasti sociálních věcí nechválil, a hlavně je třeba dostat lidi na legální trh práce. Bohužel nebylo podrobně diskutováno, co lidem brání pracovat legálně, problematika exekucí byla zmíněna jen okrajově (je šokující, že politici nejdou ke kořenu problému, ba že pan Jurečka místo toho vyvolává téměř fašistický dojem o líných lidech, které je třeba donutit pracovat). Bezděk se také zmínil o velkém množství dotací, které byly zavedeny za doby covidu a stále nejsou zrušeny, ač nesmyslně zatěžují státní rozpočet. Člověk žasne nad tím, že veřejný prostor je zaplněn zvyšováním DPH na vodu nebo teplo (Bezděk to odmítl jako krok, který by bránil poklesu inflace), zatímco skutečné problémy rozpočtu se neřeší, ačkoli třeba NKÚ na ně poukazuje už dlouho dobu.

Zvyšování DPH bylo v pořadu diskutováno v tom smyslu, že moderátor tlačil na pana ministra Jurečku, ať vysvětlí tuhle „balonkiádu“, zatímco pan ministr mluvil o tom, že jde jen o analytické materiály, nikoli o postoje vlády. Vláda prý bude své postoje s veřejností jasně komunikovat brzy, snad v květnu. Nezbývá než doufat, že to bude jasné a srozumitelné. Květen by měl být vůbec zlomový měsíc podle slibů pana Jurečky. Aby to však nedopadlo jako s panem ministrem financí Stanjurou. V pořadu pouštěli jeho dřívější prohlášení, že výběr státu na tzv. windfall tax bude nejméně sto miliard. Dnes vláda má oficiální očekávání o 60 miliard nižší. Na květnové obrození Úřadů práce, slibované panem ministrem Jurečkou, jsem upřímně zvědav. Náš stát to potřebuje jako sůl. Snad to nedopadne jako obvykle.



1
Vytisknout
5538

Diskuse

Obsah vydání | 24. 4. 2023