Hrůza....Není vám stydno, pane Jurečko a pane Fialo?

22. 4. 2023 / Pavel Veleman

čas čtení 7 minut
Pozn. JČ: Právě jsem vyslechl stížnost jedné občanky z Prahy 4, které vlastník jejího bytu zvyšuje činži a ona musí do 30. dubna 2023 podat Úřadu práce žádost o zvýšení finanční sociální podpory. Úřad práce na Praze 4 je podle jejího svědectví absolutní chaos, lidé tam ráno zápolí o čekací lístky. "Já ovšem ve svých pětasedmdesáti letech nejsem schopna se tam s nimi prát," konstatuje občanka. Má z toho úzkostné stavy. Kdykoliv zatím na Úřad práce přišla, už žádné čekací lístky nebyly k dispozici. Na internetu byla informace, že Úřad práce přijímá žádosti o sociální pomoc i ve čtvrtek. Tak tam zašla tento čtvrtek, Úřad práce měl uzavřeno. Otevřeno má pouze v pondělí a ve středu, kdy vládne chaos. Občanka netuší, co bude dělat, pokud se jí nepodaří podat svou žádost o sociální podporu do onoho úřady vyžadovaného 30. dubna. Netuší, proč občanům, kteří už sociální podporu dostávají, nemůže být sociální podpora automaticky prodloužena bez nutnosti docházet na úřad. A PROČ SE  PROBOHA V ČR POŘÁD MUSÍ NĚKAM OSOBNĚ CHODIT? Ve svém věku není občanka schopna zařídit si datovou schránku. Proč je to zapotřebí? Hrůza. Nestydíte se, pane Jurečko a pane Fialo? (Vlastně moment, on pan Fiala to neřeší, utekl do Asie...)

Proč musí někdo, kdo celý život tvrdě pracoval, mít v pětasedmdesáti takovouto existenční nejistotu?

Odchod ze sociálního odboru a krátká rekapitulace skoro jedné zletilosti…

"…a čemu možná naučí až ta pozdní doba, která dosáhla vrcholu ničení a zkázy: že životu je třeba porozumět nikoli z hlediska dne, z hlediska pouhého žití, života akceptovatelného, nýbrž i z hlediska boje, noci,z hlediska polemos. Že v dějinách nejde o to, co je možno vyvrátit nebo čím lze otřást, nýbrž o to otřásající."

(Jan Patočka)

Po skoro 18 letech odcházím ze sociálního odboru. To je důvod určité rekapitulace a snad i pokus odpovědi na časté výzvy čtenářů, že když neustále kritizuji, měl bych navrhnout i řešení.

Domnívám se, že z pozice člověka, který se celý profesní život pohybuje mezi kanceláří a terénem a do těch vyšších pater managementu řízení a politiky - vždy jen nakukoval přes další osoby, mohou být tyto rady často nepatřičné. Ta kritika systému, jak se projevuje v mé každodennosti referenta sociální práce na úřadě - byla vždy autentičtější a pravdivější.

Nejprve si dovolím použit určitou metaforu, inspirovanou řeckým, ústním bajkařem Ezopem a navodit atmosféru, v jaké politicko/společenské situaci se nachází obor sociální práce v konci dubna 2023 z mého subjektivního pohledu

1. Česká republika se stává zemí vyděšených ovcí, které vůdci vlčí smečky záměrně ponechávají napospas vlkům/vykonavatelům

2. Nešťastné a stále více zdivočelé ovce mají pocit, že jejich volení ovčí zástupci - jsou ve skutečnosti vlci v kostýmu oveček

3. K obraně ovcí vycvičení psi masivně opouštějí svá stanoviště a odcházejí do zbytku volné přírody s několika ovečkami…Vlci jsou již prakticky u každých dveří…

4. Ti psi, kteří zůstávají, se nenápadně stávají součástí vlčí společnosti, nechrání již ovce, ale přijmou místo ve vlčí hře, která má jméno - pokrytectví

5. Ezop byl podle legendy shozen ze skály, ovce i psi již stojí na samém okraji propasti a zcela stmelené vlčí smečky (úředně řečeno)jsou již nachystány k poslednímu úkonu.

Omlouvám se všem zvířatům, které jsem zneužil jako metaforu pro nás, lidské hříšníky, kterým však Bůh a příroda umožnila svobodnou tíhu volby rozhodování v každé minutě života.

A teď k těm konkrétním řešením, které mohou ušetřit finance MPSV a přitom lépe řešit sociálně/zdravotní problémy klientů nejen sociálního odboru:

Primární je otevřít problém nevýhodných smluv informačního systému společnosti sídlící v paláci na Pankráci. Zde odtékají miliardy úplně zbytečně za starý, nefunkční vehikl, který se jmenuje OK Systém a je upírem podfinancovaného oboru sociální práce.

Politici a političky v sociální oblasti musejí vytvořit krizový plán sociální politiky na toto děsivé období a musí se oddělit systém masivně chudnoucí společnosti od systému sociálních dávek, neboť Úřady práce ČR nemají a nemohou mít kapacitu na vyplácení třetiny národa sociálními dávkami.

Politici a úředníci na MPSV musí vycházet z faktu, že nástroje k sociální práci vycházejí ze sociální politiky, který vytváří oni s odborníky na sociální oblast a přes politické nástroje zmenší tu masu obyvatel, které podle nálady posílají na Úřady práce ČR nebo jim zase vyhrožují odebráním dávek. Znovu opakuji, zásadní je pomoci nástrojů funkční sociální politiky čelit náporu na sociální systém (mzdy, které uživí obyvatele země, exekuční metastáza, bytová politika, zdravotně/sociální pomezí).

V přímé sociální praci je zásadní vytvořit podmínky pro komunikačně propojené multidisciplinární týmy (pracovník ÚP, sociálních odborů, lékaři posudkové služby, praktičtí lékaři…), které společně budou řešit problémy klientů komplexně

Současná naprostá atomizace jednotlivých úřadů a osob vede k narůstající agresivitě u klientů, kteří v 8.00 vyjdou v úřední den hledat pomoc, objedou půl Prahy, projdou deset kanceláří, všude dostanou letáky a žádosti a končí večer u mne zpátky v kanceláři v totální depresi nebo nepříčetnosti. A já, jako sociální pracovník na obci nemám žádné možnosti toto ovlivnit.

Ještě pamatuji doby, kdy se vše vyřídilo na jednom úřadě, kde jsem měl jako sociální pracovník vliv na výsledek příspěvku na péči (jedno souvisí s druhým, terénní sociální služby nejdou bez peněz objednat), Úřad práce ČR byl o patro níže a dávkové pracovnice v době mých začátků - byly dokonce součástí sociálního odboru a bylo možné zajistit komplexní péči o klienty, jelikož třeba sociální pracovníci byli běžně součástí bytových komisí a zajistili dostupný byt bez celé komedie zabydlovacího průmyslu.

Kurátoři pro dospělé se věnovali skutečně lidem ve výkonu trestu a propuštěným z vězení. Dnes chodí často na požádání politiků, kteří se chtějí zalíbit svým voličům - vyhánět osoby bez domova z laviček v parku. A na sociálně právní ochraně dětí právě touto přímou a cílenou intervencí šlo to praktické pro nezletilé - zajistit bez té strašné byrokratické zátěže pro pracovníky a zejména klienty. Nikdy se nezbavím pocitu, že ty všechny individuální plány a případové konference, tvoří fíkový list za ztracené funkční nástroje sociální politiky.

Ty potřebuje sociální pracovník získat zpět - bojím se, že však již vyrostla generace povahově skvělých pracovníků, kteří však dnešní nákup potravinové pomoci, berou jako skoro hlavní normu sociální práce.

Opatrujte se a nashledanou v lepších časech.





3
Vytisknout
24738

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2023