22. 12. 2022
Vymírání je součástí historie života a jednotlivé druhy z fosilních záznamů mizí neustále. Během masového vymírání však planeta v krátkém časovém úseku ztratí velkou část biologické rozmanitosti. V posledních 400 letech vyhynulo velké množství druhů savců, ptáků, obojživelníků a plazů, protože je lidé lovili nebo ničili jejich přirozené prostředí. To však může být teprve začátek, soudí geolog David Bressan.
Vědec Evropské komise Dr. Giovanni Strona z Helsinské univerzity a profesor Corey Bradshaw z Flindersovy univerzity pomocí jednoho z nejvýkonnějších evropských superpočítačů prostřednictvím počítačového modelu vytvořili virtuální Zemi doplněnou umělými druhy a více než 15 000 potravními sítěmi, aby předpověděli vzájemně propojený osud druhů, které pravděpodobně v příštím století zmizí v důsledku ničivých změn klimatu a využívání půdy.
Model představuje chmurnou předpověď budoucnosti globální rozmanitosti a nade vší pochybnost potvrzuje, že svět směřuje k šestému masovému vymírání.
Oba vědci tvrdí, že dosavadní přístupy k hodnocení míry vymírání v nadcházejícím století byly podhodnoceny, protože nezahrnovaly „společné vymírání“ - tedy živočišné druhy, které vymřou, protože další, na nichž jsou závislé, podlehnou změnám klimatu a/nebo změnám v krajině.
"Představte si dravý živočišný druh, který přijde o svou kořist v důsledku změny klimatu. Ztráta kořisti je "primárním vymíráním", protože tento druh podlehl přímo narušení. Když však nebude mít co jíst, vymře i jeho predátor (společné vymírání). Nebo si představte parazita, který ztratí svého hostitele v důsledku odlesnění, nebo kvetoucí rostlinu, která ztratí své opylovače, protože se příliš oteplí. Každý druh je nějakým způsobem závislý na ostatních," vysvětluje Bradshaw.
Až dosud
nebyli vědci schopni propojit druhy v globálním měřítku, aby mohli odhadnout, k
jakým dalším ztrátám dojde v důsledku společného vymírání. Existuje sice mnoho
vynikajících analýz, které zkoumají jednotlivé aspekty vymírání, jako jsou
přímé dopady klimatických změn a ztráty stanovišť na osud druhů, ale tyto
aspekty nejsou nutně realisticky spojeny dohromady, aby bylo možné předpovědět
rozsah vymírání.
Strona a Bradshaw tento problém vyřešili tak, že vytvořili rozsáhlou virtuální Zemi vzájemně propojených sítí živočišných druhů, které jsou propojeny podle toho, kdo koho požírá, a poté na tento systém aplikovali změny klimatu a využívání půdy, aby získali informace pro budoucí prognózy.
Virtuální živočišné druhy by také mohly při změně klimatu znovu osídlit nové oblasti, mohly by se do určité míry přizpůsobit měnícím se podmínkám, mohly by vyhynout přímo v důsledku globálních změn nebo by se mohly stát obětí kaskády vymírání.
"V podstatě jsme od základu osídlili virtuální svět a zmapovali výsledný osud tisíců živočišných druhů po celém světě, abychom určili pravděpodobnost vzniku bodů zvratu v reálném světě," vysvětluje Strona.
"Provedením mnoha simulací tří hlavních scénářů IPCC týkajících se klimatu do roku 2050 a 2100 jsme prokázali, že do roku 2100 dojde k až o 34% většímu souběžnému vymírání, než se předpokládá pouze na základě přímých vlivů," říká Strona.
"Tato studie je jedinečná, protože zohledňuje i sekundární vliv na biologickou rozmanitost, a odhaduje tak vliv vymírání druhů v místních potravních sítích nad rámec přímých účinků. Výsledky ukazují, že vzájemné vazby v rámci potravních sítí zhoršují úbytek biologické rozmanitosti," dodává Bradshaw.
"V porovnání s tradičními přístupy k předpovídání vymírání poskytuje náš model podrobný pohled na změny ve vzorcích druhové rozmanitosti reagujících na vzájemné působení klimatu, využívání půdy a ekologických interakcí. Děti, které se dnes narodí a dožijí se 70 let, mohou očekávat, že budou svědky zániku doslova tisíců rostlinných a živočišných druhů, od drobných orchidejí a nejmenšího hmyzu až po ikonická zvířata, jako je slon a koala... a to vše během jednoho lidského života."
Podle
souhrnné zprávy OSN zveřejněné v roce 2019 patří mezi nejohroženější živočichy
obojživelníci - ohroženo je 40% zkoumaných druhů, následují rostliny - 34%,
útesové korály - 33 %, chrupavčité ryby jako žraloci a rejnoci - 31 %,
bezobratlí jako hmyz - 27 %, savci - 25 % a ptáci - 14 %.
Profesor Bradshaw říká, že nová analýza jasně ukazuje, že jsme dosud podceňovali skutečné dopady klimatické krize na rozmanitost života na Zemi. Bez zásadních změn v lidské společnosti můžeme přijít o velkou část toho, co udržuje život na naší planetě.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse