Proč protesty ruských regionů na válce proti Ukrajině nic nemění

23. 12. 2022

čas čtení 1 minuta
Neschopnost Rusů ovlivňovat chování vlastní vlády, neschopnost zvýrazněná letos tím, že protesty proti Putinově válce na Ukrajině neovlivnily politiku Moskvy, znamená, že pokud se má Rusko stát demokracií a federací, bude muset zasáhnout mezinárodní společenství a pomoci vytvořit instituce, které umožní Rusům získat takový vliv, píše Vadim Štěpa.

Je chybou ignorovat, kolik protestů v Rusku bylo proti válce a k jak velké radikalizaci došlo. Ale je také chybou neuznat, co znamená neúspěch těchto protestů ovlivnit politiku Kremlu pro budoucnost.

Na rozdíl od USA během vietnamské války nebo na Ukrajině v době Euromajdanu v Rusku protesty za poslední rok neměly na Kreml dopad. Ani jeden poslanec Státní dumy se neodvážil postavit se proti začátku války v únoru a Putinovu dekretu o mobilizaci v září.

Ruský politický systém není adekvátní z hlediska veřejných zájmů: Když se začátkem tohoto roku konaly masivní protiválečné protesty v Moskvě a Petrohradu, ani jeden poslanec moskevského nebo petrohradského městského zastupitelstva nepromluvil, aby je podpořil.

Je nanejvýš nešťastné, že někteří západní pozorovatelé vyčítají Rusům, že dostatečně neprotestovali proti válce. Ale tyto výtky neberou v úvahu politický rozměr okamžiku. Dokážete si představit masové protesty proti stalinskému režimu v Sovětském svazu v roce 1939? Nebo v Německu?

Vzhledem k úplnému zničení občanských institucí v Rusku je každý protest odsouzen k potlačení.

Jakmile bude Putinův režim poražen a zmizí, budou mít Rusové příležitost začít znovu budovat demokratický a federální stát. Budou ale potřebovat pomoc zvenčí. Pokud ji nedostanou nebo pokud taková pomoc nebude masivní a komplexní, pak existuje velké nebezpečí, že vznikne nové autoritářství právě kvůli nedostatku institucí, kterými Rusko nyní trpí.

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
4002

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2022