Vánoce přicházejí s dobrou náladou. Tragédií je náboženská zátěž

24. 12. 2022

Ve všech vánočních poselstvích se říká, že chudí zdědí zemi, stáj stojí pro bezdomovce a uprchlíky, záhadou však je, proč se tak málo z této dobré vůle dostává za hranice pozlátka do politiky. Sentimentální shromáždění u betlému se nerozšíří na dostatečné rozhořčení nad tím, že tolik dětí chodí do školy hladových.

Každá kultura potřebuje uprostřed zimy svátek světla ve tmě, znovuzrození v nejkratších dnech. Jakkoli se mi většina křesťanské víry nelíbí, ikonografie hvězdy, stáje, jesliček, králů a pastýřů, kteří vítají nové dítě, je univerzálním symbolem lidství. V tomto duchu si ráda zazpívám staré koledy, když mám příležitost. Teologie koled vštěpující bizarní pojmy jde mimo většiny zpěváků. Ale vzbuzují dávné emoce primitivnější než křesťanství. Můj ateistický pradědeček Gilbert Murray, klasický učenec a také předseda humanistů, nazýval Vánoce "Mithrovými narozeninami", protože Ježíš si od něj tento zimní svátek uzurpoval.

Ale to ostatní mi připadá odporné. Proč dávat na odiv symbol barbarského mučení? Mučednictví je odporná ctnost, stejně tak vnucování věčné viny. Jeptišky mou matku v dětství učily, že Ježíš pociťuje každý její poklesek jako další trn v koruně. A jak je nemožné uctívat všehoschopného, ale přitom všemohoucího Boha otce, Boha krále, který páchá na svém lidu nahodilé hrůzy a přitom vyžaduje chválu, dík a oslavu. Dávám přednost špatně se chovajícím hádavým bohům z Valhally, Řekům a Římanům.

Největším mýtem křesťanství je, že bylo civilizační silou, která vytlačila pohanskou brutalitu. Četla jsem knihu Catherine Nixeyové The Darkening Age (Temný věk), která vypráví o zkáze způsobené fanatickými prvními křesťany, kteří nepřipouštěli žádné kacířství, bořili chrámy a pálili antické klasické texty. Ušlechtilí mniši zdaleka neuchovávali klasické spisy, většinu z nich křesťané s radostí zničili. Palmýra v Sýrii, dějiště zvěrstva Islámského státu v roce 2015, kdy vyhodil do povětří velké chrámy a zavraždil 82letého šéfa památkářů, byla jen opakováním toho, co tam ve čtvrtém století provedli křesťanští šílenci s černými kápěmi, kteří rozbili a usekli hlavu obrovské soše Athény, vydloubali sochám oči a vytesali do nich kříže. Podle Nixeyové jsou monoteistická náboženství nejnáchylnější k vyvolávání extrémního náboženského teroru. Historie psaná vítězi zahladila, jak tvrdě klasické síly rozumu, vzdělanosti, matematiky a filozofie vzdorovaly povstaleckému křesťanskému nerozumu.

Navzdory zdánlivému slábnutí náboženství si však církev udržuje politickou moc zcela neúměrnou svému klesajícímu počtu. Proč je třetina státních škol v Británii stále náboženská, převážně anglikánské a katolické církve; mnohé z nich jsou vysoce výběrové? V Severním Irsku navštěvuje integrované školy pouze 7 % žáků.

Nejvíce alarmující je, že 6 000 dětí navštěvuje neregistrované, nelegální školy, kde se mnoho z nich učí náboženské texty, často misogynní, homofobní a urážlivé, přičemž prakticky žádná škola není trestně stíhána. Zákon, který měl mezery v zákoně odstranit, byl právě zrušen.

Největší škody, které působí trvalá moc náboženství, se však dříve či později dotknou každého z nás. Organizovaná opozice znovu a znovu blokuje naše právo na důstojnou smrt v době, kterou si sami zvolíme. Velmi nepoměrně velký počet poslanců v obou komorách parlamentu je věřících a ti pokaždé bojují: jen jejich Bůh, říkají, může rozhodnout o době našeho odchodu. Mezitím každý den lidé zbytečně trpí.