Covidová krize v Číně vyžaduje strašlivé volby. Svět bude trpět, pokud to dopadne špatně
29. 11. 2022
čas čtení
8 minut
Politika nulového Covidu poškozuje ekonomiku, ale její zrušení hrozí ztrátami na životech, hospodářskými škodami a vznikem nových variant
Protestující po celé Číně dali jasně najevo jednu věc: po třech letech tvrdých omezení má mnoho lidí už dost snah své vlády o stále méně účinnou strategii nulového covidu. Čína kdysi slavila úspěchy při potlačování pandemie a udržování ekonomiky v chodu, ale jen pomalu se přizpůsobuje světu, kde se objevuje více infekčních variant a kde se hromadně očkuje. Zatímco život v Británii a jinde začíná být stále normálnější, 49 čínských měst - představujících třetinu čínské populace a dvě pětiny jejího hospodářského výkonu - je v částečném nebo úplném lockdownu, píše profesorka Devi Sridhar, vedoucí katedry globálního veřejného zdraví na Edinburské univerzitě.
Protesty budou vyvíjet tlak na režim, aby změnil svůj přístup, ale to se možná snáze řekne, než udělá. Čína je politicky velmi angažovaná ve své proticovidové strategii, i když se tato strategie stává stále méně udržitelnou. A situace v jejím zdravotnickém systému, imunitě obyvatelstva a zásobách vakcín je značně odlišná od té v Evropě, částečně i kvůli rozhodnutím, která Čína učinila na počátku pandemie. Čína bude muset brzy čelit nějaké formě života s covidem a miliony životů - nemluvě o globální ekonomické stabilitě - závisejí na tom, jak se to stane.
Čína byla první, kdo přijal drtivá opatření k omezení výskytu covidu. Ta zahrnovala opakované lockdowny, které postihly miliony lidí, ale také velmi rychlé budování izolačních center a nemocnic, masové testování PCR, intenzivní sledování kontaktů a dohled a povinné nošení roušek. Některá opatření byla neuvěřitelně drakonická. Podařilo se však covid-19 v Číně zpočátku zastavit.
Poté však bylo v roce 2021 schváleno několik bezpečných a účinných vakcín, což znamenalo, že západní populaci mohla být poskytnuta široká ochrana. Zájem o vakcínu byl pozoruhodně vysoký a země za zemí, včetně zemí s maximálním lockdownem, jako Nový Zéland, Austrálie a Jižní Korea, přešly od lockdownů k masovému očkování, přístupu k antivirové terapii a "životu s covidem-19".
Čína však zůstala u své strategie eliminace v rámci svých hranic. Čínská vláda sice zavedla svou domácí vakcínu, ale zvolila jiný přístup než Západ. Její priority očkování se zaměřily na zdravé mladé dospělé a místo toho upozornila na vedlejší účinky vakcíny u starších skupin obyvatelstva. Vakcínu u starších skupin propagovala až v listopadu 2021, ale do té doby se v Číně k vakcíně nahromadil značný skepticismus. Obavy vzbuzovala i rostoucí nízká účinnost čínských vakcín bez MRNA: studie naznačovaly, že ochrana rychle slábne a po šesti měsících je nedetekovatelná.
Podle nedávných zpráv dostalo v Číně posilovací vakcínu jen asi 40 % osob starších 80 let a miliony lidí stále zůstávají neočkované. Pro představu, v Japonsku byla celková míra přeočkování více než 90 %, zatímco v Číně pouze 68 %. A snaha čínské vlády prosadit očkování se setkala s tím, že obyvatelstvo je zvyklé na zprávy o nulovém výskytu viru a má falešný pocit bezpečí, že se s virem nikdy nesetká, tak proč se vůbec nechat očkovat?
A v Číně byla populace vystavena očkování jen minimálně. V zemi bylo zaznamenáno necelých 1,5 milionu nakažených na 1,4 miliardy obyvatel a počet úmrtí v zemi je 5229. Srovnejte to s Anglií, kde se podle odhadu Financial Times alespoň jednou nakazilo covidem více než 90 % obyvatel. Tato hybridní "zeď imunity" si v Británii vyžádala vysokou cenu: úmrtnost ve Spojeném království činí 2400 osob na milion obyvatel, zatímco v Číně jsou to pouhá tři úmrtí na milion obyvatel.
To vše znamená, že čínská populace má nižší míru proočkovanosti, přičemž vakcíny se zdají být méně účinné než ve většině ostatních zemí. A mnoho lidí také nemá žádnou imunitu získanou z předchozí infekce. Pokud Čína rezignuje na omezení šíření nákazy a dopustí velkou vlnu infekce, bude mít země vzhledem k současné úrovni proočkovanosti obrovské ztráty na životech: u nejohroženějších skupin je prostě příliš nízká. To by zahltilo již tak křehký čínský zdravotnický systém příliš velkým počtem pacientů, kteří potřebují péči.
A v roce 2022 v Číně nefunguje strategie z roku 2020, protože se zde vyskytuje mnohem nakažlivější verze viru - omikron - a obyvatelstvo je otrávené omezeními a neustále se měnícími předpisy. Miliony podniků musely ukončit činnost a země utrpěla velkou hospodářskou krizi: Světová banka předpovídá Číně růst HDP o pouhých 2,8 %, což je méně než průměr ve zbytku regionu, který činí 5,3 %. Je to poprvé od roku 1990, kdy je růst HDP Číny nižší než u jejích sousedů. Přesto existuje jen málo náznaků, že by vláda z politických důvodů a z důvodů zdravotního systému změnila taktiku.
Z politického hlediska prezident Si Ťin-pching promítl jasný narativ ochrany čínské populace prostřednictvím politiky nulového covidu a považuje ji za jeden ze svých úspěchů. Na nedávném sjezdu komunistické strany tuto strategii důrazně obhajoval a jakákoli náhlá změna politiky může být vnímána jako přiznání neúspěchu. A zatímco se množí protesty proti lockdownům, jiné části země vyzývají úřady, aby udělaly vše pro to, aby je před Covidem ochránily. Slyšeli o počtu mrtvých v západním světě a nechtějí být vystaveni viru.
Další obavy čínských vědců a politiků vyvolává dlouhý covid, který byl podle některých názorů v západních zemích podceňován. A tuto obavu lze pochopit. Odhaduje se, že ve Velké Británii trpí dlouhým covidem 2 miliony lidí a je uváděn jako jeden z hlavních důvodů rostoucího počtu "ekonomicky neaktivních" lidí.
Bez ohledu na to, jaký přístup Čína zaujme, musí zlepšit své očkovací látky. K tomu však bude potřebovat přístup k technologii mRNA, a ta zatím uvízla na mrtvém bodě. Společnost Moderna odmítla předat svou technologii čínským firmám k výrobě, místo toho by ráda prodávala vakcíny přímo na velkém čínském trhu. Čína místo toho pracuje na vývoji domácí mRNA vakcíny, což však způsobilo zpoždění v zavádění.
Země, které se s pandemií vypořádaly nejúspěšněji, jako Nový Zéland, Jižní Korea, Japonsko, Dánsko a další, to dokázaly tak, že úspěšně přešly od omezení šíření v roce 2020 k masovému očkování a léčbě v letech 2021 a 2022. To je jediné udržitelné východisko z této pandemie a je pravděpodobné, že se touto cestou nakonec vydá i Čína. Bude muset rychle dostat mRNA vakcíny k největším prioritním skupinám a také dostat na svou stranu vyčerpanou veřejnost prostřednictvím pravděpodobně razantní změny strategie - od žádného covidu k cirkulaci covidu s ochranou vakcínou.
Doufejme, že Čína tento přechod zvládne. To, že by Čína propadla nové vlně covidu, by mělo dopad na celý svět, nejen že by to narušilo ekonomickou stabilitu, ale potenciálně by to vytvořilo nové varianty covidu, které by mohly všude vrátit pokrok zpět.
7298
Diskuse