Co s dnešní inflací?

12. 6. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 6 minut
"Dřív když vyskočila inflace, tak jsme zvedli úrovovou míru a ona zase spadla. Teď to nefunguje. Vyskočí inflace, zvedneme úrokové míry, a nic".

Volně parafrázuji vyjádření centrálního bankéře ze země EU, kterou jsem zachytil v zahraničí v TV. Tohle je docela přesné. "Běžná" inflace je primárně způsobovaná nadbytkem peněz v ekonomice, takže se jich trochu odsaje a je to. Léta to jakž-takž fungovalo, teď ne. Proč?

Protože to je z větší části JINÁ inflace: je způsobena nikoli nadbytkem, ale nedostatkem.

 

Je-li nedostatek statků, které si kupujeme za peníze (třeba energie nebo obilí), jejich cena logicky stoupá a nic s tím nenaděláte. Jsou-li to významné statky, tvořící nemalou část spotřebního koše, roste inflace.

Stoupá-li cena statků, které jsou na začátku produkčního řetězce (supply chainu), pak logicky stoupá i cena všech dalších článků řetězce, tedy vlastně "všeho", protože minimálně energie je potřeba všude a rostou tak náklady.

Hrozí navíc inflační spirála, kdy rostoucí ceny = inflace, inflace -> rostoucí náklady v supply chainu, tedy i ceny, a tak dále. (Roztočení inflační spirály není nevyhnutelné, protože ji brzdí a zastavuje klesající kupní síla obyvatelstva. Pak ale máme "pro změnu" ekonomickou recesi či krizi).

V uplynulých dekádách byla populární ekonomická teze, dle které ve vyspělém světě vlastně není inflace možná, protože všeho je vždy nadbytek a vysoce konkurenční prostředí nedovolí výrobcům zvedat ceny - s důležitým dovětkem, že tedy není žádný problém, když vlády pumpují peníze do ekonomik horem dolem.

To se taky dělo a inflace se nekonala, což bylo potvrzení této teze.

Až na to, že se nyní ukázalo, že chybná je samotná premisa: že bude vždy všeho nadbytek. Že výrobní řetězce jsou tak silné, produktivní a efektivní, že budou vždy schopné vyrobit víc než je potřeba.

Dodejme ještě, že nedostatek není způsoben JENOM ruskou invazí na Ukrajinu či obecně ruským chováním na trhu s energiemi. Už dva covidové roky vyslaly zlověstnou zprávu, protože rozrušení složitých globálních produkčních řetězců vedlo místy až k absolutnímu nedostatku (např. čipy), jinde pak problémy způsobily relativní nedostatek a vysoké nárůsty cen (např. papír, některé kovy, ale dotklo se to tisíců zdrojů, meziproduktů i finálních produktů).

Česká cesta je pak opět neblaze specifická. Babišova vláda sypala do ekonomiky obrovské množství peněz - nikoli však do investic (tedy do prorůstových projektů s návratností), ale do spotřeby.

Současně pak zcela pominula oblast energetické bezpečnosti (předchozí vlády na ni aspoň trochu myslely) například diverzifikací zdrojů, takže naše závislost na ruském plynu je stoprocentní a distribuční cesty včetně zásobníků jsou mimo naši kontrolu. (Srovnej s chytřejším přístupem Polska).

Holt, když jenom přemýšlíš o tom, jak dostat co nejvíc hlasů od důchodců, aby ses sám nedostal do kriminálu a snažíš se všechno mikromanažovat, tak to takto dopadne...

Dobře, a co teď s tím? Moc dobrých zpráv nemám.

1) Role centrální banky je dost omezená a spíš dnes i vyčerpaná. Zvýšení základní úrokové míry je asi OK, ale přímo ovlivní jen cenu peněz na trhu, tedy zdraží půjčování pro firmy i občany (hypotéky atd). Zarazí trochu tu část inflace, která je dána nadbytkem peněz, ale nic víc. (Inflace je "vrstvená" věc, daná více vlivy, i na sobě nezávisejícími: u nás je to souběžný vliv nadbytku peněz a nedostatku statků).

2) Inflace z větší míry odezní sama tím, že se ceny uhnízdí na vyšší hladině a zůstanou tam.

Například: světu nehrozí hladomor, obilnin je dost - jen se budou vozit z dražších zdrojů. Podobně je tomu i s energiemi, zde může být jen delší doba k nápravě kvůli budování přenosových infrastruktur.

3) Snížená kupní síla též přispěje k zpomalování inflační spirály. Ale brždění zabere nějaký čas.

4) Velmi zásadní téma pak je, co může dělat (česká) vláda. Stojí před dvěma hrozbami: inflací a ekonomickou krizí. Inflace NEMUSÍ znamenat ekonomickou krizi  a vést k ní (toto si ne každý uvědomuje; ostatně i nyní máme extrémní inflaci A SOUČASNĚ ekonomický růst). Nicméně zjednodušeně platí, že když bude vláda bránit ekonomické krizi např. dalším pumpováním peněz do ekonomiky, pomůže inflaci, pokud naopak bude šetřit a utahovat, aby stáhla inflaci, zhorší ekonomickou situaci.

Inflace znamená zchudnutí - pokles reálných příjmů (příjmy adjustované na ceny). Je to stejné, jako kdyby inflace nebyla, ale váš plat se snížil. Nelze mít vysokou inflaci bez poklesu reálných příjmů, to je "fyzikálně nemožné", tedy pokles reálných příjmů je něco, čemu se nevyhneme, co nastává a s čím se nedá nic dělat. (V uplynulé dekádě nicméně reálné příjmy, tedy příjmy vs ceny u nás rostly docela prudce a vytrvale).

Z řady dobrých opatření (text zkrátím, aby byl snesitelný a budu se specificky tomuto věnovat někdy příště) bych položil důraz na jedno jediné: NENECHAT PADNOUT LIDI NA DNO. "Tlustý zhubne, hubený zhebne", praví ošklivé přísloví pro případy velkých krizí. Nechte tlusté trochu zhubnoust, ale zachraňte ty, které by to mohlo úplně položit.

Hleďte na nejohroženější skupiny a pomozte jim, aby nespadly do míst, odkud už není moc návratu (exekuce, ztráta důstojného života a bydlení). Nedělejte opatření plošná, ale silná a cílená právě na tyto skupiny. Ti, kteří jsou na tom lépe musí vydržet.

1
Vytisknout
9130

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2022