Bilance roku 2020 - Babiš přestává být hegemonem

29. 12. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
Napsat vnitropolitickou bilanci roku 2020 mi přijde mimořádně těžké, ba nemožné. Obrovský schodek rozpočtu, zavřené školy, mimořádná situace dopadající snad na každý aspekt veřejného života – a od začátku v tom všem zamotaná politika.

Od prvních veřejných vystoupení našeho premiéra, kdy se zdálo, že se na pár týdnů zavřeme, a bude po pandemii, přes hrozby, že pokud po Velikonocích dosáhneme 400 detekovaných za den, bude nejtvrdší možný lockdown, až po letní sebechválu a podzimní pád.

Je samozřejmé, že se epidemie podepsala na současné politické situaci, nicméně není, zdá se mi, vůbec jasné, jakým způsobem. Zdá se, že ublížila premiérovi Babišovi, ale jeho hnutí je pořád jasně nejsilnější politickou formací. Ohrožuje ho ne tolik vlastní pokles jako naopak vzestup pirátů a hnutí STAN. Krajské volby, asi nejdůležitější politická událost roku, rozhodně nebyly pro pana premiéra triumfem, spíše naopak. A kdyby nebylo faktické koalice jeho hnutí s ODS na půdorysu snižování daní zejména bohatým, vypadal by jako kůl v plotě.

Babiš přistupoval k epidemii tak „hokynářským“ způsobem, že se člověk až diví, že to nevedlo přímo k jeho politickému bankrotu. Politický bankrot tu máme ale na straně sociální demokracie, jejíž předseda se naopak vyznačoval obezřetností a snažil se prosazovat standardní postupy a zájmy rizikových skupin. Na dno se propadají i komunisté. Na tom epidemie nezměnila nic. Potřeba silné role státu, ochrana chudých před následky krize, důraz na zdravotnictví a sociální služby, které byly pravicovými vládami tak ohrožovány, nic z toho nedalo levici nový vítr do plachet. Místo toho na konci roku 2020 triumfuje ODS se svou obsesí nízkými daněmi zejména pro bohaté.

Pozoruhodné je, že TOP09, která jde s ODS do sněmovních voleb 2021 v předvolební koalici a která se také považuje za pravicovou stranu, se v této věci postavila spíše na stranu levice (naopak hnutí Ano, které stojí na bývalých voličích levice, se s ODS spojilo a umožnilo prosazení její vize). Rok 2020 je jistě přelomový v tom, že vznikem nových koalic přestává mapa preferencí politických formací připomínat Sněhurku a sedm trpaslíků, ale stává se soubojem tří sobě rovných vah. Nikdo však neví, zda nově vzniklé koalice, tedy piráti + STAN na jedné straně a ODS + TOP09 a KDU-ČSL na straně druhé – vydrží do voleb a co s politickou scénou jako celkem udělá další vývoj epidemie. Na druhé straně však asi taky nikdo nečeká, že by mohlo dojít k něčemu, co by mohlo zachránit levici.

Naopak vzestup krajní pravice mi stále nepřipadá vyloučený. Okamurova SPD si nevede v preferencích špatně a o místo ve Sněmovně se na rozdíl od komunistů ani socialistů bát nemusí. Je možné, že se pokusí vézt na vlně odporu k očkování proti covidu, která může sílit s tlakem na to, aby se lidé dali očkovat. Pokud by taková polarizace společnosti dále pokračovala, mohlo by to být pro krajní pravici velmi výhodné. Říká se, že společný nepřítel nejvíce spojuje, což by mohlo znamenat, že nakonec formace Ano, SPD i ODS, každá z jiného důvodu cítící odpor k pirátům, najdou k sobě po volbách cestu.





0
Vytisknout
4055

Diskuse

Obsah vydání | 5. 1. 2021