Jak moc se změní střední a jihovýchodní Evropa

8. 10. 2020 / Albín Sybera

Schválení nákupu Central European Media Enterprises (CME) skupinou PPF Petra Kellnera ze strany Evropské komise v mnohém ilustruje těžkosti, se kterými se dnes potýká Evropská unie jako celek.

Podobně jako v případě skupiny Agrofert ze svěřenského fondu českého premiére Andreje Babiše se zdá, že úřady EU nemají možnost efektivně čelit koncentraci moci, kterou postkomunistické oligarchické skupiny disponují v zemích přistoupivších k EU po roce 2004.

 

V případě Agrofertu lze tuto situaci pozorovat nejenom na střetu zájmů, ve kterém se Andrej Babiš nachází, ale zejména na koncentraci vlastnictví na českém zemědělském a potravinářském trhu, kterou Babiš a jeho Agrofert od svého vzniku v Česku naakumulovali. Výsledek je, že unijní legislativa, která může pomoci drobným zemědělcům ve starších členských státech, tak v Česku díky vysoké míře centralizace vlastnictví finančně pomůže především Agrofertu a jeho vlastníkovi (viz analýza Politico).

V případě skupiny PPF je situace na první pohled méně přehledná, protože se její portfolio line napříč odvětvími a několika zeměmi zejména středovýchodní Evropy, Ruska, Číny a jihovýchodní Asie. Právě ale na příkladu CME je vidět silná provázanost PPF s Českem a okolními postsocialistickými zeměmi.

PPF již disponuje aktivy v oblasti digitálního vysílání, zejména 02 TV se silnou pozicí v oblasti sportovního vysílání, a na tuto skutečnost upozornila Evropskou komisi mj. Česká televize v září ještě před kladným stanoviskem EK. To ale není celý výčet potenciálu, který akvizice CME v kombinaci s již stávajícími aktivitami skupiny PPF nabízí. 

Díky své pozici v oblasti finančnictví se PPF podílela i na růstu mnoha dalších výrazných značek původem ze středoevropského regionu v oblasti digitální ekonomiky. Za zmínku stojí především Mall Group, která kromě zemí Visegrádu působí také v Chorvatsku, Rumunsku a Slovinsku, a kde drží PPF 40% podíl a EC Investments Daniela Křetínského a Patrika Tkáče také 40%. Zbylých 20% zbývá na Rockaway Jakuba Havrlanta, která se profiluje jako výsledek práce podnikatelů „nové generace“ – možná s ohledem na jejich věk myšleno jako mladých lidí nezatížených normalizační minulostí bývalého Československa.

Do Mall Group pak patří také Mall TV či Mall.cz (a Mall.sk, Mall.pl, Mall.hu, Mall.hr), na jejichž ostrou praxi vymáhání nedoplatků nedávno upozorňoval Daniel Hůle (např. ZDE). Nabíledni je otázka, zda v éře digitalizace je vůbec možné posoudit nákup mediální skupiny jenom prizmatem dosahu televizního vysílání. Internet přece nabízí obrovskou škálu, jak dosah televizního vysílání umocnit právě skrz reklamu na komerčních e-portálech, jakým je například právě Mall Group.

Nutno podotknout, že ve stanovisku EK jasně stojí, že se týká konkurenčního prostředí ve specifikovaných odvětvích. Přesahy, jaké dokáží vytvářet například vítězové české privatizace, se touto metodou těžko postihují. Jak již bylo zmíněno, tak unijní instituce vyrostly na principech dělby moci a konglomeráty formátu Agrofertu či Orbánových spojenců zdá se představují skutečný problém zejména z pohledu očividné provázanosti politiky a byznysu.

V případě PPF ale hovoříme o mnohem hlubším problému, který vyvstal s nástupem digitální ekonomiky. Jak z pohledu problematiky sociálních sítí ilustruje veleúspěšný dokument The Social Dilemma, tak v éře internetu má volnočasový produkt obrovský potenciál i z hlediska politiky.

Lidé už zde nejsou k vykořisťování jenom jako pracovní síla, ale především také jaké duševní kapitál, který může volit, vyvolávat nepokoje či přímo teroristické činy. Samozřejmě, že sociální sítě jsou v tomto směru účinnější platformou než e-komerční portály. Právě ty ale v kombinaci s cílením produktů pomocí televize na tu část populace, která ještě „na síti“ není, mají významný potenciál dosáhnout i na „zapomenuté duše“ éry digitalizace.

Nakonec tento stručný nástin problematiky neměl možnost se detailněji věnovat skutečnosti, že EK posuzovala pouze dopady na země v Evropském společenství. Zdá se, že žádná nadnárodní autorita se nevěnovala situaci v Srbsku či Černé hoře, tedy regionu vystavenému soustavným vlivovým kampaním Číny, Ruska, ale i dalších autoritářských zemí, jak upozorňuje například nedávno vyhotovená studie „Foreign Authoritarian Influence in the Western Balkans“ z dílny Political Capital.

Takovéto digitální nástroje v ruce finanční a vlivové skupiny, která skrytě financuje mediální kampaně na podporu autoritářských režimů na balkánském poloostrově, k vidění ještě nebyly. Je ale evidentní, že spousta bývalých či současných manažerů skupiny PPF si tento digitální potenciál plně uvědomuje.

 

       

 

 

0
Vytisknout
3043

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2020