
Jak moc se změní střední a jihovýchodní Evropa
8. 10. 2020 / Albín Sybera
Schválení
nákupu Central European Media Enterprises (CME) skupinou PPF Petra Kellnera ze
strany Evropské
komise v mnohém ilustruje těžkosti, se kterými se dnes potýká
Evropská unie jako celek.
Podobně jako v případě skupiny Agrofert ze svěřenského fondu českého premiére Andreje Babiše se zdá, že úřady EU nemají možnost efektivně čelit koncentraci moci, kterou postkomunistické oligarchické skupiny disponují v zemích přistoupivších k EU po roce 2004.
V případě
Agrofertu lze tuto situaci pozorovat nejenom na střetu zájmů, ve kterém se
Andrej Babiš nachází, ale zejména na koncentraci vlastnictví na českém
zemědělském a potravinářském trhu, kterou Babiš a jeho Agrofert od svého vzniku
v Česku naakumulovali. Výsledek je, že unijní legislativa, která může
pomoci drobným zemědělcům ve starších členských státech, tak v Česku
díky vysoké míře centralizace vlastnictví finančně pomůže především Agrofertu a
jeho vlastníkovi (viz analýza Politico).
V případě
skupiny PPF je situace na první pohled méně přehledná, protože se její
portfolio line napříč odvětvími a několika zeměmi zejména středovýchodní
Evropy, Ruska, Číny a jihovýchodní Asie. Právě ale na příkladu CME je vidět
silná provázanost PPF s Českem a okolními postsocialistickými zeměmi.
PPF
již disponuje aktivy v oblasti digitálního vysílání, zejména 02 TV
se silnou pozicí v oblasti sportovního vysílání, a na tuto skutečnost
upozornila Evropskou komisi mj. Česká
televize v září ještě před kladným stanoviskem EK. To ale
není celý výčet potenciálu, který akvizice CME v kombinaci s již
stávajícími aktivitami skupiny PPF nabízí.
Díky
své pozici v oblasti finančnictví se PPF podílela i na růstu mnoha dalších
výrazných značek původem ze středoevropského regionu v oblasti digitální
ekonomiky. Za zmínku stojí především Mall Group,
která kromě zemí Visegrádu působí také v Chorvatsku, Rumunsku a Slovinsku,
a kde drží PPF 40% podíl a EC Investments Daniela Křetínského a Patrika Tkáče
také 40%. Zbylých 20% zbývá na Rockaway Jakuba Havrlanta, která se profiluje
jako výsledek práce podnikatelů „nové generace“
– možná s ohledem na jejich věk myšleno jako mladých lidí nezatížených
normalizační minulostí bývalého Československa.
Do Mall Group pak patří také Mall TV
či Mall.cz (a Mall.sk, Mall.pl, Mall.hu, Mall.hr), na jejichž ostrou praxi
vymáhání nedoplatků nedávno upozorňoval Daniel Hůle (např. ZDE).
Nabíledni je otázka, zda v éře digitalizace je vůbec možné posoudit nákup
mediální skupiny jenom prizmatem dosahu televizního vysílání. Internet přece
nabízí obrovskou škálu, jak dosah televizního vysílání umocnit právě skrz
reklamu na komerčních e-portálech, jakým je například právě Mall Group.
Nutno podotknout, že ve stanovisku EK jasně stojí, že se
týká konkurenčního prostředí ve specifikovaných odvětvích. Přesahy, jaké dokáží
vytvářet například vítězové české privatizace, se touto metodou těžko
postihují. Jak již bylo zmíněno, tak unijní instituce vyrostly na principech
dělby moci a konglomeráty formátu Agrofertu či Orbánových spojenců zdá se
představují skutečný problém zejména z pohledu očividné provázanosti
politiky a byznysu.
V případě PPF ale hovoříme o mnohem hlubším problému,
který vyvstal s nástupem digitální ekonomiky. Jak z pohledu
problematiky sociálních sítí ilustruje veleúspěšný dokument The Social Dilemma,
tak v éře internetu má volnočasový produkt obrovský potenciál i
z hlediska politiky.
Lidé už zde nejsou k vykořisťování jenom jako pracovní
síla, ale především také jaké duševní kapitál, který může volit, vyvolávat
nepokoje či přímo teroristické činy. Samozřejmě, že sociální sítě jsou
v tomto směru účinnější platformou než e-komerční portály. Právě ty ale
v kombinaci s cílením produktů pomocí televize na tu část populace,
která ještě „na síti“ není, mají významný potenciál dosáhnout i na „zapomenuté
duše“ éry digitalizace.
Nakonec tento stručný nástin problematiky neměl možnost
se detailněji věnovat skutečnosti, že EK posuzovala pouze dopady na země
v Evropském společenství. Zdá se, že žádná nadnárodní autorita se
nevěnovala situaci v Srbsku či Černé hoře, tedy regionu vystavenému
soustavným vlivovým kampaním Číny, Ruska, ale i dalších autoritářských zemí,
jak upozorňuje například nedávno vyhotovená studie „Foreign Authoritarian Influence in the Western Balkans“ z dílny
Political Capital.
Takovéto digitální nástroje v ruce finanční a vlivové skupiny, která skrytě financuje mediální kampaně na podporu autoritářských režimů na balkánském poloostrově, k vidění ještě nebyly. Je ale evidentní, že spousta bývalých či současných manažerů skupiny PPF si tento digitální potenciál plně uvědomuje.
Diskuse