Miloš Zeman je škůdce

26. 4. 2018 / Libor Prudký

Podle Miloše Zemana nemá arcibiskup co mluvit do programu prezidenta. Otázka zní: je arcibiskup občan této země? Odpověď je jednoduchá: je. A jako občan má právo mluvit do toho, co činí občany zvolený nejvyšší představitel státu. Protože právě ten nejvyšší představitel státu je občanům zodpovědný za to, jak vykonává svou funkci. Protože tím reprezentuje i občany tohoto státu. Platí to vždycky. Ale tím spíš, když jde o záležitosti, které mají vztah přímo k obsahu toho, o co tato společnost, tito občané usilují.

Miloš Zeman rád trpí ztrátou paměti (někdy naopak má bludy jako v případě Peroutkova textu). Ale některé skutečnosti by si pamatovat mohl, ba dokonce měl.

Ke komunistům mluvil také o dopadech okupace z roku 1968 a normalizačních důsledcích. Mimochodem ve svém výkladu tehdejšího „uspořádání“ společenských vrstev zapomněl na dvě vrstvy. Jedna z nich byly rozsáhlá - vrstva konformní mlčící většiny. Druhá zprvu nevelká, ale rostoucí a v posledku s rozhodujícím významem: vrstva odmítání, disentu a odporu.

Ale zapomněl hlavně na jádro faktického poučení ze srpna 1968. Totiž jasného důkazu - i pro ty, kteří si dříve mysleli opak - o tom, že komunismus není reformovatelný.

Jádro situace před a po lednu 1968, toho procesu, kdy se v dobré vůli většiny národa zdálo, že je možné stávající reálsocialistický systém reformovat – třeba do socializmu s lidskou tváří, jak se tomu souhrnně a obrazně říkalo – spočívalo právě v tom, že snad bylo i možné, aby se reálsocializmus reformoval. Okupace na to ale jasně odpověděla: nepůjde. Nikdy. 

Pokud by chtěl Miloš Zeman prezentovat jakousi analýzu komunistické strany, teprve pak, když by toto konstatoval, by bylo takové sdělení úplné. Protože pokud by se komunistické strany – kdekoliv na světě – chtěly vymanit z pravidel diktatury proletariátu, třídního boje, vedoucí úlohy strany a dalších „zlatých“ zásad komunistů, nebyly by to už komunistické strany. 

Doporučovat na cestě k otevřené společnosti, na cestě stále ještě demokratické a svobodomyslné, aby se komunisté podíleli na vládě a ovliňovali svými tradicemi a postupy politiku, politickou kulturu a obecnou kulturu v této společnosti ještě výrazněji než dosud, to je rada, která jde proti svobodě a demokracii. To je rada škůdce.

 

0
Vytisknout
3420

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2018