Jan Švejnar v rozhovoru s Neue Zuercher Zeitung:

"Východoevropané se právem ptají: Pomáháme Západu svými nízkými platy?"

27. 4. 2018

čas čtení 4 minuty

Švejnarova přednáška o roli středovýchodní Evropy v Evropě a v globální ekonomice, přednesená ve Vídni (anglicky)

Třicet let po pádu železné opony zůstává mezi východní a západní Evropou značný příkop, píše list Neue Zuercher Zeitung a interviewuje ekonoma Jana Švejnara, který se ve Vídni účastnil konference o střední, východní a jihovýchodní Evropě po třiceti let změn (program, anglicky ZDE)

Transformace ve středovýchodní Evropě byla podle Švejnara velmi úspěšná, přestože problémem zůstává korupce. Občané středovýchodní Evropy jsou však nespokojeni, protože očekávání byla vyšší než to, čeho bylo skutečně dosaženo. Mnoho lidí sice bere za samozřejmé, že mohou volně cestovat a demokraticky se vyjadřovat. Ale přitom si uvědomují, že jejich životní úroveň se nezlepšila tak, jak očekávali. Existuje široká vzdělaná střední třída, jako učitelů nebo lékařů, kteří mají pocit, že by se jim mělo dařit lépe. Neboť jejich mzdy nerostou tak jako ceny. S otevřením zemí bývalého východního bloku přišly také světově tržní ceny pro řadu výrobků i služeb. A lidé střední a východní Evropy chtějí nakupovat to, co jiní ve vyspělých zemích.


Po pádu komunismu Švejnar očekával rychlejší mzdovou konvergenci. V Československu byly mzdy v roce 1945 vyšší než v Německu nebo Rakousku. Dnes však má i Česko stále k západní úrovni ještě daleko. Mzdy u společnosti Škoda Volkswagen v Česku představují jen asi třetinu mezd u Volkswagenu v Německu – ačkoli tyto automobilky jsou stejně produktivní. Je pochopitelné, když Češi říkají: Čekali jsme 30 let, jsme dobře vzdělaní a tvrdě pracujeme. Proč jsme ještě Západ nedohnali? Navíc západní společnosti ve střední a východní Evropě dosahují velmi vysokých zisků.

Ekonomové podle Švejnara prý nevědí, proč se mzdy ve středovýchodní Evropě nezvýšily. Samozřejmě, že firny prostě platí mzdy, které právě přesně stačí na to, aby získaly dostatek schopných lidí. Ale pro země, jako je Česko, kde nezaměstnanost vždy byla nízká, toto vysvětlení neplatí. Podniky v Česku se již delší dobu stěžují na nedostatek pracovních sil. Mzdy se však přesto příliš nezvyšovaly.

Dokonce i v regionech hraničících s Německem, jako je Plzeňsko, panuje ve srovnání s Německem obrovský rozdíl v odměňování.

Kromě toho je v Česku odliv zahraničních zisků – měřen hospodářskou výkonnosti – nejvyšší ve střední a východní Evropě. Tento odliv je mnohem vyšší než dotace, které Česko dostává od EU. Lidé se tedy ptají: Kdo vlastně pomáhá komu? Pomáhá nám EU při regionálním rozvoji nebo pomáháme západním zemím EU a jejich společnostem našimi nízkými platy? Po 30 letech transformace jsou tyto otázky zcela legitimní.

V globální ekonomice dochází v dnešní době k obrovským změnám. Inovace je poháněna digitalizací, umělou inteligencí a robotizací. V nich dnes nadprůměrně roste přidaná hodnota. V zemích střední a východní Evropy je proto třeba zvážit, jak mohou být součástí tohoto vývoje.

Článek shrnul Vladimír Rott.




Originál rozhovoru je zde:
https://www.nzz.ch/wirtschaft/die-ostmitteleuropaeer-fragen-zu-recht-helfen-wir-dem-westen-mit-unseren-niedrigen-loehnen-ld.1380848

Vladimír Rott celý rozhovor přeložil do češtiny, je zde:
https://vjrsite.wordpress.com/2018/04/27/vychodoevropane-se-pravem-ptaji-pomahame-zapadu-nasimi-nizkymi-platy/

Vladimír Rott k rozhovoru poznamenává:

1) Jan Švejnar, zřejmě jako “klasický” makroekonom, ale nevěnuje pozornost silným, vyspělým ekonomikám v Evropě, jejichž základem jsou malé a střední podniky často na světové špičce, úspěšně integrované v globální ekonomice (viz např. ZDE, anglicky).

2) Problémem jak Česka ,tak zemí střední a východní Evropy stále ještě zůstává zcela nedostatečná "transformace" – tedy vznik – řádné politiky, správy věcí veřejných, v nichž úroveň zodpovědnosti a kompetencí dnes za nic moc nestojí. Budování státu je stále ještě před námi.

0
Vytisknout
35259

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2018