ČR zřejmě přijde o dotace z Bruselu: Povede to k posílení touhy Čechů odejít z EU?

24. 4. 2018

Angela Merkelová a Emmanuel Macron podporují názor, že by finanční dotace z Bruselu měly plynout do těch zemí a regionů, které přijaly velké množství uprchlíků, tedy do Německa a do Švédska.

 
Brusel plánuje přesunout desítky miliard eur dotací, které dosud poskytoval z Fondu soudržnosti středovýchodní Evropě, a odebrat je Polsku, Maďarsku a České republice. Tyto eurodotace napříště poplynou nikoliv do střední Evropy, ale do zemí tvrdě postižených finanční krizí, jako je Španělsko a Řecko.

Tyto reformy mají být kontroverzní součástí návrhu rozpočtu Evropské komise pro léta 2021-27. Představují dramatickou restrukturalizaci "strategie soudržnosti" v hodnotě 350 miliard eur, jejímž cílem je podporovat ekonomicky méně rozvinuté části Evropské unie.

Brusel chce ukončit praxi, v jejímž rámci se dotace soudržnosti rozdělují téměř výlučně na základě HDP na jednoho obyvatele, a nahradit toto kritérium daleko širšími měřítky, obsahujícími všechno, od nezaměstnanosti mladistvých, přes vzdělávání, životní prostředí, až po migraci a inovace.



Evropská komise také plánuje přitvrdit podmínky, za nichž mohou být dotace soudržnosti rozdělovány, a zavést přísnější omezení toho, jak budou moci být peníze z EU využívány. Tato kapitola má název "Soudržnost a hodnoty" - je to podle deníku Financial Times jasný signál ohledně toho, co Evropská unie očekává, má-li zemím poskytovat nadále dotace.

Reforma bude zejména znepokojující pro Varšavu a Budapešť, které dosud dostávaly z Bruselu obrovské finanční částky, avšak které jsou v konfliktu s Bruselem ohledně dodržování principů zákonnosti a demokratických norem.

Polsko varovalo, že přísné podmínky pro poskytování dotací z EU, spojené s požadavkem, aby bylo soudnictví v Polsku nezávislé, by vyvolaly "obrovské problémy".

Po rozšíření EU směrem na východ v roce 2004 byly strukturální fondy EU silně koncentrovány na odstranění hospodářských rozdílů mezi starými a novými členskými zeměmi. Polsko obdrželo z Fondu soudržnosti v rozpočtu na léta 2014-2020 asi 77 miliard euro (1925 miliard Kč), Maďarsko 22 miliard euro (550 miliard Kč) a Slovensko 14 miliard euro (350 miliard Kč), a to z celkového rozpočtu 350 miliard euro.

Boje ohledně rozpočtu budou obtížnější než normálně, protože fond soudržnosti musí být seškrtán, částečně v důsledku odchodu Británie z EU. Škrty v rozpočtu soudržnosti ve výši 5 až 10 procent jsou "nutné", konstatoval komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger.

John Bachtler, expert na politiku soudržnosti z glasgowské Strathclyde University varoval, že jednání o rozpočtu budou "nejsložitější za posledních třicet let". "Všechny země přijdou o financování z Fondu soudržnosti, hlavní otázkou bude, jak velké budou ztráty pro jednotlivé země a regiony.

Když se schvaloval rozpočet EU v roce 2013, země jako Španělsko a Řecko dopadly špatně - jejich dotace byly tehdy seškrtány o skoro 30 procent.

Angela Merkelová a Emmanuel Macron podporují názor, že by finanční dotace z Bruselu měly plynout do těch zemí a regionů, které přijaly velké množství uprchlíků, tedy do Německa a do Švédska.


Přesné podrobnosti restrukturalizace poskytování dotačních fondů z Evropské unie dosud nejsou známy, ale očekává se, že dotace budou odebrány Polsku, České republice a Maďarsku a poskytnuty jižním státům, jako jsou Itálie, Španělsko, Řecko a dokonce i některým regionům ve Francii.


Podrobnosti v angličtině (placený přístup) ZDE 

Lze očekávat, že zrušení dotací z Bruselu pro Českou republiku posílí už tak silné euroskeptické tendence mezi českými občany. Mohlo by dojít k sebevražednému odchodu ČR z EU a k znovupohlcení České republiky ruskou sférou vlivu - znovu, jako v roce 1948, na základě přání velké části českého obyvatelstva, poznamenává Jan Čulík.
0
Vytisknout
5730

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2018