NATO a Washington se obávají ruských ponorek v Arktidě

27. 4. 2018

čas čtení 3 minuty
Ministři zahraničí zemí NATO se mají sejít v Bruselu, aby probrali stále vyhrocenější vztahy s Ruskem. Napětí vedlo Spojené státy ke znovuobsazení islandské letecké základny Keflavík, kterou opustily před více jak deseti lety.


  Čtyři roky po svém obnovení není základna Keflavík masivním vojenským zařízením jako během studené války - a islandská vláda tvrdí, že už jím nikdy nebude. 3 000 Američanů odjely v roce 2006, více jak 50 let poté, co zde USA poprvé umístily vojáky. Aktivita ruských ponorek tehdy nebyla nijak dynamická a protiponorkový boj - hlavní účel zařízení - už nebyl považován za zásadní věc.

Avšak časy se mění a s nimi i strategický význam Islandu. Kongres přidělil vloni 14,4 milionu dolarů na modernizaci hangáru a dalších zařízení v Keflavíku. To ukazuje, jak znepokojen je Washington faktem, že v Arktidě nemá dostatečný přehled o ruských ponorkách.

"Všichni víme, proč se to děje," sdělil islandský ministr zahraničí Gudlaugur Thor Thordarson Deutsche Welle. "Byli jsme svědky aktivit ruských ozbrojených sil, které jsme dlouho neviděli. Všechny ty věci jsme všichni dobře znali... Je to cosi, o čem můžeme říci, že na tom opět záleží."

Agresívnější vojenské akce Ruska jsou viditelné i pod hladinou. Thordarson vysvětlil, že v roce 2014 USA využily islandskou základnu k pátrání po ponorkách po dobu 20 dnů. V roce 2017 byla v provozu po 150 dnů. "Uvidíte, že NATO je organizací hledící do severního Atlantiku víc, než po velmi dlouhou dobu," dodal ministr.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg potvrdil, že aliance sleduje sílící provoz v Arktidě a že je zde nejvíce ponorek od konce studené války. "Současně myslím, že je důležité, že se snažíme na dálném severu udržet napětí na nízké úrovni," prohlásil Stoltenberg počátkem dubna v projevu na univerzitě v Leidenu. "Je to v našem zájmu a v zájmu Ruska. Ale zpráva je stejná: Že musíme být srozumitelní, schopni účinného odstrašování - a tak NATO také potřebuje například víc námořních kapacit."

Zástupce mluvčího NATO Piers Cazalet dále vysvětluje, že ruské ponorky "mohou představovat hrozbu pro schopnost NATO volně operovat na moři a mohou podkopat schopnost aliance v době krize přisouvat posily ze Severní Ameriky do Evropy."

Takové hrozby představují jeden z důvodů, proč NATO vytváří nové "Atlantické velitelství", aby zajistilo snadnou koordinaci. Existuje také obava, že zde mohou být poškozeny nebo zničeny kriticky důležité podmořské komunikační kabely. "Obnovení protiponorkových kapacit je jednou z hlavních priorit NATO," prohlásil Cazalet.

Magnus Nordenmann, ředitel Transatlantic Security Initiative při Atlantické radě, studoval tuto oblast a je v dané věci dost horkokrevný: "Dnešní ruské námořnictvo není sovětské námořnictvo. Je mnohem menší, má méně lodí a ponorek," vysvětluje. "Na druhé straně je mnohem sofistikovanější a mnohem dovednější než během studené války a získalo nové schopnosti včetně odpalování střel s plochou dráhou letu, což opakovaně předvedlo u břehů Sýrie."

Ministr zahraničí Thordarson tvrdí, že na Islandu všichni doufají, že se věci už nikdy znova nevydají směrem, jakým se ubíraly za studené války.

 

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
12045

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2018