Tragická aliance mezi Kremlem a ruským organizovaným zločinem

27. 4. 2018

Probíhající geopolitický spor mezi Ruskem a Západem ochudil naši debatu, napsal Mark Galeotti. Příliš často je nuancované porozumění nahrazováno zjednodušujícími hesly.

  Jedním z příkladů je popis Ruska coby "mafiánského státu". Jako kdyby to mohlo shrnout složité, někdy nepřátelské nebo kooperativní vztahy mezi ruskými vládci, špiony, obyvatelstvem a gangstery. Nicméně od roku 2014 spojení mezi mafií a státem nepochybně zesílilo.

Po generace existovalo neobyčejně úzké spojení mezi podsvětím a smetánkou. Stalin prováděl bankovní loupeže a věnoval se pirátství se slavnými zločinci jako Simon Ter-Petrosjan, čili "Kamo", částečně kvůli shromažďování fondů pro bolševickou revoluci.

Politická policie Čeka najímala bandity a Stalin později kooptoval členy profesionální zločinecké subkultury ("vory") do vlastních bezpečnostních složek.

Na sklonku sovětské éry byl organizovaný zločin součástí tkaniva, které spojovalo zkorumpované představitele strany a barony černého trhu. A během anarchie 90. let rozlišení mezi zločinci, podnikateli a státními představiteli bylo spíše teoretické.

Samozřejmě, když málo známý Vladimir Putin v letech 1999-2000 zahájil prezidentskou kampaň, sliboval zákon a pořádek, a mnozí mu věřili.

Ve zpětném pohledu, vzhledem k Putinově klíčové roli v úřadu petrohradského primátora jakožto vyslanec pro podsvětí, zejména pro mocnou Tambovskou zločineckou skupinu, jsme neměli očekávat, že by šel po gangsterech.

Místo toho si je ochočil. Nabídl nový sociální kontrakt. Zločinci mohou pokračovat ve zločinu, policie bude pokračovat ve stíhání. Ale jakmile by vory představovali nějakou výzvu vůči státu, bude se s nimi zacházet jako s nepřáteli a jejich život se stane těžkým. Zločinci se velmi rychle přizpůsobili stavu, kdy si stát přivlastnil postavení nejsilnějšího gangu ve městě.

Do roku 2014 byl vztah mezi Kremlem, kleptokratickou ruskou elitou a gangstery oslaben. Navíc vory změnili image z potetovaných příslušníků galerky navlečených v kůži na bílé límečky.

Nové geopolitické napětí možná zvrátilo tento trend a opět sblížilo Kreml s mafií. Ve snaze dosáhnout toho, aby zbídačené Rusko vážilo jako velmoc, vytvořil Putin to, čemu říkám mobilizační stát.

To není totalitarismus. Dosud existují nezávislé podnikání, svobodná novinařina a občanská společnost. Ale v každém okamžiku může být kdokoliv požádán ve stylu Kmotra (nabídka, která se neodmítá) o laskavost ve jménu státu. To se týká i gangsterů.

 

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2745

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2018