Krize na Blízkém východě: Írán vyhrožuje, že v případě útoku na pobřeží zaminuje celý Perský záliv, Izrael varuje, že válka by mohla trvat týdny

23. 3. 2026

 
Írán povolil některým spřáteleným zemím, včetně Číny, Indie a Pákistánu, zajistit bezpečný průjezd jejich lodí průlivem, ale pro ostatní jej fakticky uzavřel útoky na lodě a údajným kladením min do vodní cesty, což vyvolalo velkou krizi na globálních energetických trzích.

Americký prezident Donald Trump, který čelí domácímu tlaku v souvislosti s prudkým růstem cen ropy, v sobotu pozdě večer varoval, že USA „zničí“ íránské elektrárny, pokud nebude průliv otevřen do 48hodinové lhůty.

Na otázku ohledně Trumpových hrozeb „zničit“ íránské elektrárny varoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian:

„Pokud se válka dále rozšíří a situace se opět zhorší, celý region by se mohl ocitnout v nekontrolovatelné situaci.“

„Použití síly povede pouze k začarovanému kruhu,“ řekl a dodal, že válka – o které se obecně má za to, že ji USA a Izrael zahájily nelegálně – vůbec neměla začít.

Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů dnes ráno v příspěvku uvedlo, že jeho obranné síly reagují na „hrozby“ v podobě přilétajících raket a dronů z Íránu. Zatím nebyly hlášeny žádné zraněné ani oběti.

Včera uvedlo, že od vypuknutí války, kterou vyvolalo zabití bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího při společných americko-izraelských leteckých úderech 28. února, na něž Írán reagoval útoky v celé oblasti Perského zálivu, reagovalo na 1773 dronů, 345 balistických raket a 15 řízených střel.

Očekává se, že britský premiér Keir Starmer dnes odpoledne svolá mimořádné zasedání nouzového vládního výboru Cobra, aby projednal ekonomické dopady války s Íránem na britskou veřejnost, a to v kontextu hrozby vyšší inflace. Očekává se účast ministryně financí Rachel Reevesové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho.

Zasedání se koná poté, co Starmer v noci hovořil s Trumpem po dobu 20 minut v rámci schůzky, která byla popsána jako „konstruktivní“. Oba lídři hovořili o „zásadní“ potřebě znovu otevřít Hormuzský průliv, aby se posílily dodávky ropy do globální ekonomiky.    Situace, které svět čelí, je nyní vážnější než dvě ropné krize v letech 1973 a 1979 i než plynová krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu, uvedl šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol. Bylo to jako „dvě ropné krize a jedna plynová krize dohromady“. Dále uvedl, že IEA uvolní více zásob ropy, „bude-li to nutné“.
    
Izraelská armáda v pondělí brzy ráno oznámila, že zahájila rozsáhlou vlnu útoků zaměřených na íránskou infrastrukturu v Teheránu. V noci ze soboty na neděli zazněly sirény v některých částech severního a středního Izraele, včetně Tel Avivu a okupovaného Západního břehu, varující před přilétajícími raketami z Íránu.

    Světové akciové trhy utrpěly ztráty a ceny ropy v pondělí vzrostly poté, co Trump vydal 48hodinové ultimátum a Izrael varoval, že válka bude pokračovat ještě několik týdnů. Asijsko-pacifickými trhy se valí vlna výprodejů, zatímco americký dolar dnes posiluje, protože investoři hledají bezpečné útočiště.

Vietnam a Rusko by měly podepsat energetické dohody během návštěvy vietnamského premiéra Phama Minh Chinha v Moskvě, která začala v neděli, uvedlo Hanoj, a to v souvislosti s prudkým růstem cen pohonných hmot ve Vietnamu.

    Nový Zéland dočasně povolí dodávky paliva splňujícího australské normy na domácí trh po dobu až 12 měsíců, uvedla vláda, a to v souvislosti s prudkým růstem cen a potenciálními riziky v dodávkách.
    
V Londýně byly zapáleny čtyři sanitky patřící záchranné službě židovské komunity, přičemž policie uvedla, že tento incident vyšetřuje jako „antisemitský zločin z nenávisti“.
 
Hrozba Donalda Trumpa, že „zničí“ íránské elektrárny, pokud nebude znovu otevřen Hormuzský průliv, dnes zasahuje globální akciové trhy, jak jsme již dříve informovali.

Na začátku týdne se asijsko-pacifickými trhy valí vlna výprodejů. Japonský Nikkei klesl v odpoledním obchodování o 3,4 %, čínský CSI 300 ztratil 2,8 % a jihokorejský index KOSPI se propadl o 6,5 %.

Americký dolar mezitím dnes posiluje, protože investoři hledají bezpečné útočiště.

Trumpovo ultimátum a Teheránova hrozba, že v reakci na něj „nezvratně zničí“ klíčovou infrastrukturu na Blízkém východě, znamenají, že válka vstupuje do nové fáze eskalace, varují analytici.

Trhy si konečně začínají uvědomovat závažnost potenciálního dlouhodobého dopadu na energetické trhy, uvádí Neil Wilson, investiční stratég společnosti Saxo UK.
    
Jedná se o eskalující začarovaný kruh – neboli „eskalační past“, ze které v současné době neexistuje reálný východ. Žádná ze stran nemá motivaci ustoupit, protože náklady na to se den ode dne zvyšují. Každá strana si myslí, že větší tlak donutí druhou stranu ustoupit.

Kromě obav z eskalace konfliktu se investoři také připravují na zvýšení úrokových sazeb v tomto roce, přičemž centrální banky jsou pod tlakem, aby bojovaly proti růstu inflace.

Akciový index FTSE 100 se propadá do korekčního pásma, zatímco Trumpovo ultimátum Íránu otřásá trhy; v letošním roce se očekávají čtyři zvýšení úrokových sazeb ve Velké Británii.


Akcie v Číně a Hongkongu klesají

Akcie v Číně a Hongkongu směřují k nejhoršímu dni za téměř rok v důsledku války na Blízkém východě.

Investoři se zbavovali akcií v odvětvích od technologií přes cestovní ruch až po zemědělství, protože se obávali, že je zasáhnou prudce rostoucí ceny ropy a slabší poptávka, zatímco válka USA a Izraele proti Íránu rozdmýchává obavy ze stagflace a otřásá globálními finančními trhy.

Podle agentury Reuters však odvětví jako uhlí, ropa a elektromobily přilákala příliv kapitálu díky sázkám, že budou těžit z rostoucího úsilí o energetickou bezpečnost vyvolaného ropnou krizí.

Čínský referenční index Shanghai Composite Index klesl v polední přestávce o 2,5 % a směřoval k největšímu jednodennímu propadu od dubna 2025. Index blue-chipů CSI300 ztratil 2,4 % a dosáhl čtyřměsíčního minima.

Hongkongský index Hang Seng Index se propadl o 3,5 %.

Jak již bylo dříve oznámeno, akcie klesaly, zatímco ceny ropy rostly poté, co si Donald Trump a íránští představitelé vyměnili výhrůžky ohledně strategicky důležitého Hormuzského průlivu a Izrael uvedl, že válka by mohla trvat ještě několik týdnů.

Toto eskalování zasáhlo akciové trhy, přičemž nejvíce se to dotklo Soulu a Tokia – které před vypuknutím války vykazovaly vynikající výsledky – a v určitém okamžiku ztratily až 6 %, respektive 5 %.

Pokud jde o Indonésii, země podle vlády počítá s úsporami až 80 bilionů rupií (4,7 mld. USD), aby ochránila svou ekonomiku před dopady války na Blízkém východě.

Největší ekonomika jihovýchodní Asie také zvažuje opatření na úsporu paliva, včetně jednoho dne práce na dálku týdně pro zaměstnance vlády a některých veřejných sektorů v souvislosti s prudce rostoucími globálními cenami ropy.

V rozhovoru natočeném minulý týden byl prezident Prabowo Subianto dotázán na možnou změnu rozpočtových priorit země, která výrazně dotuje palivo pro svou populaci čítající něco přes 284 milionů obyvatel. Bývalý generál uvedl, že vláda „vyvíjí veškeré úsilí“ ke snížení nákladů omezením spotřeby energie a posílením výroby obnovitelných zdrojů, zejména solární energie, informuje agentura Agence France-Presse.

Během rozhovoru naznačil mluvčí prezidenta Prasetyo Hadi, že vláda usiluje o úspory ve výši 80 bilionů rupií – tuto částku v pondělí potvrdila agentuře AFP prezidentská kancelář.

Prasetyo neupřesnil, odkud by tyto prostředky měly pocházet.

Vláda opakovaně trvá na tom, že Prabowův charakteristický program bezplatných jídel zůstane nedotčen, a dosud neochvějně brání svou palivovou dotaci, která pokrývá asi 30–40 % nákladů pro spotřebitele a představuje přibližně 15 % rozpočtu


Útok na íránskou rozhlasovou stanici si vyžádal jednu oběť, uvádí státní televize

Útok na rozhlasovou stanici v jižním Íránu si vyžádal nejméně jednu oběť, informovala v pondělí státní televize.

„100kilowattový AM vysílač Perského zálivského rozhlasového a televizního centra byl napaden americko-sionistickou teroristickou armádou,“ uvedla státní Íránská rozhlasová a televizní společnost, kterou citovala agentura AFP.
    
Při tomto útoku, který byl v rozporu s mezinárodním právem, zahynul jeden z bezpečnostních pracovníků centra a další osoba byla zraněna.


IEA uvolní více zásob ropy, bude-li to nutné, říká šéf agentury

Mezinárodní energetická agentura (IEA) konzultuje s vládami v Asii a Evropě uvolnění dalších zásob ropy „v případě nutnosti“ kvůli válce v Íránu, uvedl její výkonný ředitel.

„Pokud to bude nutné, samozřejmě to uděláme,“ řekl v pondělí Fatih Birol. „Budeme sledovat situaci, analyzovat a hodnotit trhy a diskutovat s našimi členskými zeměmi.“

Členské země IEA se 11. března dohodly na uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob, aby čelily prudkému nárůstu globálních cen ropy. Toto čerpání představovalo 20 % celkových zásob.

K dalšímu uvolnění by nedošlo na základě konkrétní úrovně cen ropy, uvedl Birol v projevu v australském národním tiskovém klubu v hlavním městě Canberře, informuje agentura Reuters.

Řekl: