U stolu s Opus Dei

31. 12. 2025

Ulrich Nagel nosí tmavý vlněný svetr, používá nenápadný parfém a na rtech neutají jistotu, že má Boha po svém boku. Historik z Kolína nad Rýnem je v Berlíně na lobbingu. Pro Opus Dei. Ano, Opus Dei. V poledne sedí Nagel, 38 let, v jídelně Tageszeitung v Kreuzbergu, před ním křupá talíř těstovin s gorgonzolou omáčkou a rukolou panko, a říká: "Pás kajícíníka mi osobně hodně pomáhá."

O pár týdnů dříve napsal TAZu e-mail. Hledá výměnu s novináři, kteří informují o církvi. Chtěl hovořit o "spolupráci" katolické organizace v budoucnosti církve a společnosti – a o "levicových aspektech" tohoto díla.

Každé ráno novinářům zaplňují lobbistické žádosti, většina z nich je rychle smazána. Ale "levicové" aspekty v Opus Dei, to zní alespoň zábavně. A nebylo to něco s pravicovými katolickými lobbisty, co zabránilo Frauke Brosius-Gersdorfové být zvolena soudkyní Spolkového ústavního soudu? Měl na tom podíl i Opus?

Nagel se narodil v katolické rodině, ale ne do Opusu. Přítel jeho matky, pro-life aktivista, ho vzal na jeho první akce Opusu. Bylo mu tehdy osmnáct, říká. Podle analýzy Nadace Amadeu Antonio: "Jakmile si mladý člověk vybere Opus Dei, je vyzýván, aby o tom nemluvil s rodiči a přáteli, dokud nebude dost starý na to, aby se oficiálně stal členem."

Disciplína a jasná pravidla

Než začne jíst, Ulrich Nagel se pokřižuje a na chvíli skloní hlavu. Zpočátku mu dílo přišlo "zvláštní", říká. Přesto zůstal. "Opus Dei" a podobné skupiny přitahují zejména mladé muže: disciplína, jasná pravidla, jasné genderové obrazy, mezinárodní síť – to je součást nabídky.

Opus Dei byl založen v roce 1928 španělským knězem Josemaríou Escrivá. Křesťanská dokonalost by se měla projevovat v každodenním životě: denní mše, týdenní zpověď a "pohřbení pro Otce". Ráno si členové Opusu lehnou na zem a řeknou "serviam" – chci sloužit. Studené sprchy zabíjejí hřích, stejně jako kliky. A na stehně má pichlavý pás kajícníka. Hodně mu to pomáhá, říká Nagel tiše. To všechno je dobrovolné. Odpadlíci mluví o manipulaci.

Podle vlastních informací má Opus Dei po celém světě 90 000 členů. V rámci katolické církve má zvláštní postavení, srovnatelné s diecézí – jen bez samostatné oblasti. Na vrcholu je prelát Fernando Ocáriz, nástupce kanonizovaného zakladatele. Pod ním v hierarchii jsou kněží, poté numeráři jako Nagel, kteří žijí celibátně v centrech oddělených podle pohlaví. Auxiliares jsou jména žen, které uklízejí a vaří v mužských centrech. Vysoce postavený funkcionář Opusu v Argentině je obviněn z vykořisťování a obchodování se ženami. Největší skupinu tvoří nadpočetní: ženatí členové se středostavovským životem.

Po dokončení doktorátu a práci novináře se Ulrich Nagel prosadil jako management konzultant a dnes je nezávislým konzultantem v realitním průmyslu. Ekonomicky liberální Opus miluje špičkové umělce. Nagel žije celibátně v kolínském studentském domě Opusu, který řídí. A lobbuje – na dobrovolné bázi – jako jeden z pěti mluvčích Opusu v Německu. Opus chce mít slovo. Ve společnosti. V politice.

Ve Španělsku, kde Opus kdysi sloužil jako důležitý pilíř frankovské diktatury, má dodnes obrovský vliv. Místopředseda Evropské centrální banky Luis de Guindos a María Elósegui, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva, jsou rovněž ze Španělska. Oba jsou údajně blízcí této organizaci.

Hledání přátel po celém světě

V USA má viceprezident JD Vance kontakty s Opusem. Kevin Roberts, který je spoluautorem Trumpova neoficiálního vládního programu "Projekt 2025", je sponzorem "Informačního centra" Opus Dei v hlavním městě Washingtonu. Podle novináře Garetha Gora by zrušení práva na potrat v USA nebylo možné bez zasvěcenců Opus Dei v Trumpových jednotkách. A v Německu?

Organizace zde má 600 členů, říká Nagel. Opus provozuje obchodní školu v Mnichově, gymnázium v Jülichu, studentská a vzdělávací centra a mládežnické kluby. Od roku 1952 vlastní sídlo v Kolíně nad Rýnem, v nejbohatší diecézi na světě. Vztahy s kolínským arcibiskupem Rainerem Mariou Woelkim jsou dobré, říká Nagel. Woelki nedávno uctil zakladatele Escriváa slavnostní bohoslužbou. Do své správy přivedl několik kněží Opusu. Jeden z nich, Dominikus Schwaderlapp, veřejně vystupoval proti manželství pro všechny a pravidelně se účastní pravicového "Pochodu za život". Sám Woelki poslal pozdravy.

Jak velký potenciál mobilizace téma potratů nabízí, ukázal v létě případ Frauke Brosius-Gersdorf. V srpnu právnická vědkyně stáhla kandidaturu na místo u Spolkového ústavního soudu. "Citizen Go", mezinárodní platforma pro ultrakatolické, ultrapravicové kampaně pocházející ze Španělska, již dříve zahájila petici proti ní, která ji vykreslovala jako levicovou extremistku. Petice byla podepsána 150 000krát. Členové Bundestagu byli zahlceni e-maily, ve kterých je vyzývali k bojkotu právničky.

Byl zapojen i Opus Dei? "Nemáme kapacitu pro takové kampaně," říká Ulrich Nagel u espressa po večeři. Může to být tím, že jednotliví členové petici podepsali nebo poslali e-maily. Záleží na konkrétním členovi, zdůrazňuje Nagel znovu a znovu. "Boží dílo" – jakýsi druh franšízy.

Pouze AfD má zájem

Dlouhou dobu měl Opus také někoho, kdo seděl na Deutschlandfunku, koneckonců vysílací dům je v Kolíně nad Rýnem. V letech 1989 až 2015 moderoval člen Opusu Jürgen Liminski pořad "Informationen am Morgen" – jeden z politicky nejvlivnějších pořadů v zemi. Současně jako generální ředitel "Institutu pro demografii, veřejné blaho a rodinu" se zasazoval o ultrakatolickou rodinnou politiku a proti potratům.

Liminski také psal komentáře pro nové pravicové noviny Junge Freiheit a pro blog Freie Welt z prostředí političky AfD Beatrix von Storch. Jeho syn, politik CDU Nathanael Liminski, tam také publikoval texty. Nathanael Liminski je od roku 2017 předsedou Státní kanceláře Severního Porýní-Vestfálska a od roku 2022 je také státním ministrem.

Mluvčí Opusu Nagel také pracoval pro Deutschlandfunk. Při večeři v Berlíně říká: "Přál bych si, abychom mohli více lobovat." Před pobytem v hlavním městě psal nejen různým médiím, ale i členům Bundestagu všech stran. Ale pouze poslanci jedné strany se s ním chtěli setkat: AfD.

Není divu, protože AfD stále více spoléhá na křesťanskou zástěrku. V polovině prosince byli poslanci AfD v USA hosty hnutí MAGA Donalda Trumpa a Beatrix von Storch, místopředsedkyně AfD, dříve řekla: "Můžeme postavit nový most přes Atlantik na společném základu svobody, národa a křesťanství." Další pravicoví katoličtí šlechtici troubí na podobný roh. Například Gloria von Thurn und Taxis nebo Mathias von Gersdorff se svou "Společností na ochranu tradice, rodiny a soukromého vlastnictví".

Interní strategický dokument uniklý do Politico ukazuje, že AfD chce získat "denominacionální křesťany", aby využila "nový potenciál". Někdo chce rozpoutat "kulturní válku" a tím "zvýšit tlak na Unii". V případě Brosius-Gersdorf se toho podařilo dosáhnout. Nagel popírá konkrétní jednání s AfD.

A jaké by měly být levicové aspekty Opus Dei? Touha po svobodě, říká Nagel. A ocenění laiků před kněžími. To vše však existuje i jinde v katolické církvi: v Ženském spolku, ve Federaci německé katolické mládeže. Bez tlaku, misogynie a homofobie.

Zdroj v němčině: ZDE