Desítky zemí kritizovaly Trumpovy sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu

7. 2. 2025

 

Americký prezident ve čtvrtek podepsal exekutivní příkaz, kterým schválil agresivní ekonomické sankce proti ICC a zákaz cestování pro jeho zaměstnance, a obvinil soud z „nelegitimních a neopodstatněných akcí“ namířených proti USA a jejich spojenci Izraeli.

Jako důvod Trumpova příkazu byl uveden zatykač vydaný ICC na Benjamina Netanjahua za údajné válečné zločiny související s válkou v Gaze. Netanjahu tento týden navštívil Washington a chválil Trumpa jako „největšího přítele Izraele“.

Mezinárodní trestní soud v pátek v reakci vyzval svých 125 smluvních států, aby se postavily proti sankcím, a krok Washingtonu označil za pokus „poškodit jeho nezávislou a nestrannou soudní práci“.

O několik hodin později zveřejnilo 79 zemí - včetně Brazílie, Kanady, Dánska, Mexika a Nigérie - společný dopis, v němž varovaly, že sankce „zvýší riziko beztrestnosti za nejzávažnější zločiny a hrozí podkopáním mezinárodního právního státu“.

Dlouholetí spojenci USA se ocitli v rozporu s Washingtonem, zatímco šéf jedné z hlavních světových skupin pro práva Trumpovo rozhodnutí označil za „mstivé“.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že sankce „ohrozí instituci, která má zajistit, aby diktátoři tohoto světa nemohli jednoduše pronásledovat lidi a rozpoutávat války“.

Francie uvedla, že znovu potvrdí svou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu a společně se svými partnery se zmobilizuje, aby mohl Mezinárodní trestní soud pokračovat ve svém poslání. V Londýně mluvčí britského premiéra Keir Starmer uvedl, že Británie podporuje nezávislost soudu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že ICC dává „hlas obětem na celém světě“ a „musí mít možnost svobodně pokračovat v boji proti globální beztrestnosti“, zatímco hlavní agentura OSN pro práva uvedla, že Trumpovo rozhodnutí by mělo být zrušeno.

Trump ve svém příkazu uvedl, že ICC vydáním zatykačů na Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta „zneužil své pravomoci“, čímž podle něj „vytvořil nebezpečný precedens“, který ohrožuje občany USA a jejich vojenský personál. Netanjahu Trumpův krok důrazně ocenil a označil jej za odvážný.

Bývalý americký prezident Joe Biden působil jako nejvýznamnější mezinárodní obhájce Izraele v době, kdy Izrael vedl ničivou válku v Gaze, a zatykače ICC vydané v listopadu označil za „nehorázné“.

Trump, který během předvolební debaty použil výraz „Palestinec“ jako nadávku, zašel ještě dál a navrhl, aby byla Gaza „vyčištěna“.

Začátkem tohoto týdne Trump předložil návrh na převzetí Gazy Spojenými státy, který by vyžadoval odsun asi 2 milionů Palestinců do sousedních zemí, což je plán, který Netanjahu chválil, ale široce odsoudil jako plán etnických čistek.

Egypt, který sousedí s Gazou, v pátek zintenzivnil výzvy s arabskými partnery, včetně Jordánska, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, aby zdůraznil, že odmítá jakákoli opatření zaměřená na vysídlení Palestinců, uvedlo jeho ministerstvo zahraničí.

Trumpův návrh také vrhl nejistotu na křehkou dohodu o příměří v Gaze, které bylo dosaženo minulý měsíc.

Mezinárodní trestní soud byl zřízen v roce 2002 za účelem stíhání závažných trestných činů spáchaných jednotlivci, pokud tak členské státy nejsou ochotny nebo schopny učinit samy. Spojené státy a Izrael sice nejsou smluvními stranami statutu, ale jejich občané mohou spadat pod jeho jurisdikci. Izrael má další spojence, jako je Spojené království, Německo a Francie, kteří by byli povinni Netanjahua zatknout, pokud by do těchto zemí cestoval.

Zatykače na Netanjahua a Gallanta schválil tříčlenný soudní senát zvolený smluvními stranami státu a zatykač byl vydán také na vojenského vůdce Hamásu Mohammeda Deifa, jehož místo pobytu není známo. V roce 2021 Mezinárodní trestní soud rozhodl, že má v Palestině jurisdikci a může tam vyšetřovat zločiny, a to navzdory izraelským námitkám.

Generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová uvedla, že Trumpův příkaz „vysílá signál, že Izrael stojí nad zákonem a univerzálními zásadami mezinárodní spravedlnosti“.

Ve čtvrtek řekla:  „Dnešní exekutivní příkaz je mstivý. Je agresivní. Je to brutální krok, který se snaží podkopat a zničit to, co mezinárodní společenství pečlivě budovalo po desetiletí, ne-li staletí: globální pravidla, která platí pro všechny a jejichž cílem je zajistit spravedlnost pro všechny.“

ICC samostatně vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina za dohled nad únosy ukrajinských dětí a na ruské představitele v souvislosti s raketovými údery na civilní infrastrukturu.

Ukrajina v pátek uvedla, že doufá, že ICC bude v těchto případech pokračovat. „Doufáme, že neovlivní schopnost soudu dosáhnout spravedlnosti pro oběti ruské agrese,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí.

Poté, co soudci ICC vydali v listopadu zatykače na Netanjahua a Gallanta, se soud připravil na odvetné kroky nastupující Trumpovy administrativy. Představitelé soudu, který sídlí v Haagu, se obávají, že sankce by mohly pro soudní orgán představovat existenční hrozbu.

V pátek se konala mimořádná jednání vysokých soudních úředníků, aby rychle posoudili důsledky Trumpova příkazu, který byl podle jednoho z úředníků napsán tak, že je „dostatečně široký na to, aby byl pro soud velmi rušivý, pokud to (USA) budou chtít“.

Mezi problémy, které soud znepokojují, patří požadavek obsažený v příkazu, aby ministerstvo financí USA do 60 dnů předložilo Trumpovi jména „dalších osob“, na které mají být uvaleny sankce. Podle zdrojů ICC by to nad soudem viselo a způsobilo by to značnou nejistotu pro jeho zaměstnance, provoz a přístup ke službám, na nichž závisí jeho fungování.

Uvedli, že z příkazu vyplývá, že USA se v této fázi rozhodly uvalit sankce na jednu osobu, která je uvedena v samostatném dokumentu, který zatím nezveřejnily. Tři zdroje ICC obeznámené s interními diskusemi uvedly, že soud očekává, že postiženou osobou bude jeho britský hlavní žalobce Karim Khan.

Pokud by byl Khan terčem útoku, jeho každodenní práce u soudu by byla vážně ztížena, uvedli bývalí i současní představitelé prokuratury. Musel by být fakticky oddělen od některých případů a některých svých zaměstnanců. Mohlo by mu být rovněž znemožněno cestovat do USA.

V roce 2020 Trump na základě samostatného, ale podobného exekutivního příkazu uvalil zákaz cestování a zmrazení majetku na bývalou prokurátorku ICC Fatou Bensoudovou, která je z Gambie a také na jednoho z jejích vedoucích úředníků.

Opatření byla zahájena v reakci na rozhodnutí, která Bensoudová učinila při vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu a na okupovaných palestinských územích. V té době Bensoudévá vedla předběžné vyšetřování obvinění ze zločinů spáchaných izraelskými ozbrojenými silami a Hamásem.

V roce 2021 Bensoudová případ povýšila na formální trestní vyšetřování. Khan vyšetřování zdědil a později urychlil po útocích vedených Hamásem 7. října a následném zničení Gazy Izraelem.