Posádka čínské lodi je podezřelá, že úmyslně táhla kotvu 100 mil, aby přeřízla kabely v Baltském moři

29. 11. 2024

čas čtení 7 minut


Válečné lodě NATO obklíčily čínskou loď pro přepravu volně ložených nákladů Yi Peng 3, která se ocitla v centru mezinárodního vyšetřování podezření ze sabotáže


Čínské obchodní plavidlo, které je již týden obklíčeno evropskými válečnými loděmi v mezinárodních vodách, je ústředním bodem vyšetřování podezření ze sabotáže, které hrozí otestovat hranice námořního práva - a zvýšit napětí mezi Pekingem a evropskými hlavními městy.

Vyšetřovatelé mají podezření, že posádka lodi pro přepravu volně ložených nákladů Yi Peng 3 - dlouhé 225 metrů, široké 32 metrů a naložené ruskými hnojivy - minulý týden úmyslně přerušila dva důležité datové kabely, když byla její kotva vlečena po dně Baltského moře více než 100 mil.

Vyšetřování se nyní soustředí na to, zda kapitán lodi vlastněné Čínou, která 15. listopadu vyplula z ruského baltského přístavu Ust-Luga, byl k sabotáži naveden ruskou rozvědkou. Jednalo by se o poslední z řady útoků na kritickou infrastrukturu v Evropě, které podle představitelů orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb zorganizovalo Rusko.

„Je krajně nepravděpodobné, že by si kapitán nevšiml, že jeho loď  táhla kotvu, na několik hodin ztratila rychlost a cestou přeřezala kabely,“ uvedl jeden z vysoce postavených evropských vyšetřovatelů zapojených do případu.

Čínský majitel lodi, společnost Ningbo Yipeng Shipping, podle lidí obeznámených s vyšetřováním spolupracuje při vyšetřování a povolil zastavení plavidla v mezinárodních vodách. Společnost se k tomu odmítla vyjádřit. 

K poškození podmořských kabelů došlo ve švédských vodách 17. a 18. listopadu, což přimělo orgány této země zahájit vyšetřování sabotáže. Rusko pochybení popřelo. 

Vyšetřovatelé zjistili, že loď 17. listopadu kolem 21:00 místního času ve švédských vodách hodila do moře kotvu, ale plula dál. Podle dvou osob obeznámených s vyšetřováním přetrhla vlečená kotva krátce poté první kabel mezi Švédskem a Litvou. 

Během té doby se transpondér lodi, který mapuje její pohyb v takzvaném automatickém identifikačním systému, vypnul, což je v žargonu námořní dopravy známé jako „temný incident“. Podle satelitních a dalších údajů, které vyšetřovatelé prověřili, loď poté pokračovala v plavbě, i když vlečená kotva výrazně snížila její rychlost.

Vyšetřovatelé uvádějí, že kolem třetí hodiny ranní následujícího dne, po plavbě asi 111 mil, Yi Peng 3 přerušila druhý kabel mezi Německem a Finskem. Krátce poté loď začala kličkovat, zvedla kotvu a pokračovala dál. Lodě dánského námořnictva se poté vydaly Yi Peng 3 pronásledovat a zadržet a nakonec ji donutily zakotvit v Kattegatském průlivu, který spojuje Baltské a Severní moře.

Prohlídka kotvy a trupu plavidla ukázala poškození odpovídající tomu, že loď táhla kotvu a přetrhala kabely, uvedli lidé obeznámení s vyšetřováním. 

„Vzhledem k mírným povětrnostním podmínkám a zvládnutelné výšce vln se pravděpodobnost náhodného přetažení kotvy jeví jako minimální,“ uvádí se v analýze, kterou vypracovala analytická společnost Kpler, jež poskytuje údaje o mezinárodní námořní dopravě v reálném čase.

Zatímco v minulosti se podobné incidenty řešily důvěrně, poškození internetových kabelů minulý týden rychle vyvolalo veřejné intervence nejvyšších evropských představitelů.

Posádka lodi Yi Peng 3, jejímž kapitánem je čínský občan a jejímž členem je i ruský námořník, nebyla podle lidí obeznámených s vyšetřováním dosud vyslechnuta, ale člen dánské pilotní lodi se krátce nalodil na loď předtím, než zakotvila v Kattegatském průlivu. 

Několik západních představitelů orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb uvedlo, že si nemyslí, že by se na incidentu podílela čínská vláda, ale že mají podezření, že za sabotáží stojí ruské zpravodajské služby.

„Jsou to absurdní a nepodložená obvinění,“ uvedla tisková kancelář Kremlu. Stejní západní představitelé, kteří ukazují prstem na Rusko, mlčeli, když Ukrajina vyhodila do povětří plynovod Nord Stream, uvedla tisková kancelář v narážce na sabotáž v roce 2022 na potrubí pro ruský plyn do Evropy.

Čínský velkoobjemový tanker nyní střeží malá flotila lodí Severoatlantické aliance patřící Dánsku, Německu a Švédsku.

Švédsko, které bylo dříve neutrální, je jedním z nejnovějších členů NATO, neboť se k vojenské alianci připojilo po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu v roce 2022.

Podle mezinárodního námořního práva nemohou lodě NATO přinutit loď Yi Peng 3, aby vplula do některého z jejich přístavů. Švédské a německé orgány jednají s majitelem lodi, aby získaly přístup k plavidlu a vyslechly jeho posádku.

Německá policie také vyslala hlídkové plavidlo Bamberg, aby vyšetřilo jeden z incidentů pomocí podvodních dronů. Místa na mořském dně prozkoumaly také švédské a dánské lodě.

Podle několika evropských politiků i bezpečnostních a policejních činitelů obeznámených s vyšetřováním musí evropské úřady postupovat opatrně, protože se zavázaly ke svobodě plavby a dodržování mezinárodního práva, které je základem světového obchodu.

Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu je Kreml západními představiteli obviňován z vedení stínové války na území NATO v Evropě s cílem destabilizovat Západ, včetně organizování útoků na podmořské plynovody a datové kabely v Baltském moři a Arktidě.

Podle lidí obeznámených s vyšetřováním případu v říjnu loňského roku plavidlo registrované v Číně s názvem Newnew Polar Bear přeřízlo kotvou plynovod Balticconnector a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko. Někteří úředníci informovaní o vyšetřování uvedli, že v době tohoto incidentu byli na palubě čínské lodi ruští námořníci.

Novému Lednímu medvědovi bylo podle úředníků umožněno pokračovat v plavbě směrem k arktickému Rusku, protože úřady ve Švédsku, Dánsku a Norsku nechtěly loď zastavit bez solidní právní opory.

V případě lodi Yi Peng 3 se však dánské námořnictvo rozhodlo rychle zasáhnout a loď zastavit poté, co byl poškozen druhý kabel, uvedli lidé obeznámení s vyšetřováním.

Loď Yi Peng 3 operovala od prosince 2019 do začátku března 2024 výhradně v čínských vodách, když náhle změnila způsob své činnosti, uvedl Benjamin L. Schmitt, vedoucí pracovník Kleinmanova centra pro energetickou politiku na Pensylvánské univerzitě.

Čínská loď poté začala převážet ruské uhlí a další náklad, zastavila se v ruských přístavech, jako je Nachodka v Japonském moři, několikrát zavítala do přístavu Murmansk v Barentsově moři a podnikla cestu do Baltského moře. V současné době loď podle údajů společnosti Kpler nakládá ruská hnojiva.

„I když to samo o sobě nestačí k poskytnutí důkazů o ruském zapojení, zásadní změna operačního regionu lodi směrem k ruským přístavům po letech působení výhradně v čínských vodách by měla být pro evropské orgány klíčovou oblastí vyšetřování,“ uvedl Schmitt.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
2326

Diskuse

Obsah vydání | 3. 12. 2024