Hamás je po šesti měsících války v Gaze oslabený a rozhádaný, ale zdaleka ne poražený

13. 4. 2024

 

Měsíce trvající válka také vedla k novému napětí mezi Jahjou Sinvarem, vůdcem Hamásu v Gaze, a vůdci sídlícími v zámoří, především v Kataru a Turecku. V posledních týdnech propukly ostré spory o to, jaké by byly přijatelné podmínky příměří, a o budoucí strategii Hamásu, uvádějí dobře informované zdroje v přímém kontaktu s vysokými představiteli Hamásu.

Podle jednoho z těchto zdrojů došlo k rozkolu mezi exulanty, kteří upřednostňují nacionalistickou strategii, kdy by se Hamás stal součástí protizápadní koalice po boku mocností, jako je Rusko nebo Írán, a vedením v Gaze, které "zdvojnásobilo" původní islamistický projekt organizace a zároveň zůstalo oddáno místnímu boji proti Izraeli. Další z nich poukázal na hlubokou osobní nevraživost mezi Sinvarem a Chálidem Mašálem, který je nejznámějším z politických vůdců Hamásu.

Novým problémem Hamásu je nesouhlas uvnitř Gazy, který je důsledkem oslabené autority skupiny u obyvatelstva a obrovských škod v důsledku útoku ze 7. října.

Ačkoli jeden průzkum veřejného mínění naznačil, že organizace má na tomto území podporu, existují důkazy o prohlubujícím se hněvu mnoha lidí. Koncem března Hamás vydal bezprecedentní omluvu za utrpení způsobené válkou v Gaze, kde nyní hrozí hladomor, a uznal "vyčerpání" obyvatelstva.

V dlouhém prohlášení zveřejněném na jeho kanálu Telegram byly rovněž uvedeny kroky, které organizace podnikla na pomoc obyčejným lidem, například prosazení nižších cen základního zboží v situaci prudce rostoucí inflace a konzultace s provizorními komunitními organizacemi, které se snaží udržet pořádek na stále anarchičtějším území.

V komuniké bylo také zopakováno ospravedlnění Hamásu pro válku, která podle něj povede k vítězství a svobodě Palestinců.

Jednou z velkých ztrát pro Hamás - i když zatím nebyla plně potvrzena - byl Marwan Issa, v podstatě třetí velitel v Gaze, o němž se izraelské a americké zpravodajské služby domnívají, že byl minulý měsíc zabit při izraelském leteckém útoku.

Issa se stal terčem útoku, když se pohyboval mezi podzemními bunkry v uprchlickém táboře Nuseirat v centrální části Gazy, uvedli představitelé izraelské rozvědky poté, co se dozvěděli, že 59letý Issa nebude přítomen u žádného ze 100 izraelských rukojmích, které Hamás v Gaze stále drží,

Po útoku na Issu následoval třídenní zrušení komunikace, který zavedli velitelé Hamásu v obavě, že špión z jejich řad prozradil izraelským bezpečnostním službám zásadní podrobnosti, které útok umožnily. Podle zdrojů blízkých Hamásu bylo podobné opatření přijato po lednovém podezření, že Izrael zavraždil v Bejrútu zástupce politického vůdce Saleha al-Arouriho.

Izraeli se v minulosti podařilo infiltrovat mnoho palestinských ozbrojených frakcí - včetně Hamásu, Islámského džihádu, Fatahu a dalších. Izraelští experti tvrdí, že "zajatci z bojiště", kteří byli zajati v Gaze a ihned vyslechnuti důstojníky ze specializovaných jednotek, poskytli důležité informace.

"Nejdůležitějším zdrojem, který nyní máme, jsou tisíce zajatců... Z výslechů se nám podařilo pochopit, jaké by mohly být potenciální scénáře, kde by se Issa mohl skrývat," řekl minulý měsíc Kobi Michael, vedoucí výzkumný pracovník Institutu pro národní bezpečnostní studia v Tel Avivu.

Bombardovací kampaň izraelské armády v Gaze využívá také kontroverzní databázi poháněnou umělou inteligencí.

Podle místních zdravotnických úřadů zemřelo v Gaze při izraelské vojenské ofenzivě dosud 33 000 lidí, převážně žen a dětí. Při útocích Hamásu v Izraeli, které válku vyvolaly, zahynulo asi 1 200 lidí, většinou civilistů, a 250 jich bylo zajato jako rukojmí.

Podle izraelských představitelů byla zabita třetina z 30 000 až 40 000 bojovníků Hamásu. Hamás to popírá a uvádí mnohem nižší čísla. Nezávislé potvrzení obou tvrzení není možné, ale mnozí analytici tvrdí, že důraz na "počet zabitých" odhalil selhání izraelských stratégů, kteří nepochopili povahu svého nepřítele.

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér, opakovaně prohlásil, že izraelské vítězství bude znamenat "rozdrcení Hamásu". Navzdory obrovské vojenské síle se však ukázalo, že rozbití administrativních schopností organizace, která řídí Gazu od roku 2007, kdy se tam chopila moci, je obtížné.

V pondělí izraelský úder zabil starostu uprchlického tábora al-Mawasi, který byl na počátku konfliktu označen za humanitární zónu. Izrael uvedl, že úředník byl terorista zapojený do odpalování raket. Hamás útok odsoudil jako válečný zločin.

Mchajmar Abusada, profesor politologie na univerzitě al-Azhar v Gaze, který nyní působí v Káhiře, odhadl, že pětinu až čtvrtinu obyvatel Gazy lze označit za oddané Hamásu a že jejich podpora nezakolísá bez ohledu na nespokojenost jinde.

"Minimálně bude vojensky oslaben, ale to Hamás nezastaví. Hamás bude pokračovat na lidové úrovni kvůli tomu, čím si prošly dva miliony nebo více lidí. I když je mnoho, mnoho Palestinců, kteří nejsou s Hamásem spokojeni, jsou tu další, kteří budou nadále poskytovat podporu na různých místech a v různých časech," řekl.

Strategické rozhodnutí Izraele nedržet vojáky v oblastech, které byly původně vyčištěny od bojovníků Hamásu, umožnilo pokračovat v některých vojenských operacích menšího rozsahu. Tyto snahy jsou zveřejňovány prostřednictvím úderné a zřejmě plně funkční mediální operace Hamásu, která po celou dobu konfliktu shromažďuje mezinárodní podporu pro tuto organizaci.