Sympatie se přesunuly k Izraeli: mnozí se obávají, že útok Íránu odvedl pozornost od naléhavé potřeby humanitární pomoci pro Gazu

16. 4. 2024

čas čtení 5 minut
 

Zdá se, že Spojené státy jsou natolik zaneprázdněné, že američtí činitelé nyní  sotva sledují zásilky humanitární pomoci, o nichž minulý týden prohlásili, že jsou prioritou



Íránský útok na Izrael napravil - alespoň dočasně - narušené vztahy Tel Avivu s Washingtonem a odsunul hladomor v Gaze z titulních stránek novin a na nižší úroveň diplomatické agendy.

V Gaze, kde je po více než šesti měsících války téměř veškeré civilní obyvatelstvo vysídlené a hladoví, je tento přesun pozornosti citelný.

"Země a národy s námi soucítily, ale nyní se sympatie přesunuly k Izraeli," řekl Bašír Alján, 52letý bývalý zaměstnanec palestinské samosprávy, který nyní žije ve stanu v Rafáhu se svými sedmi dětmi. "Izrael se stal přes noc obětí."


Náhlou změnu diplomatického zaměření sleduje, protože na ní závisí život jeho rodiny. Žijí převážně z potravinové pomoci poskytované Unwrou, agenturou OSN pro palestinské uprchlíky, a jedí pouze dvě jídla denně. Za šest měsíců zhubl o 20 kg.

 

"Mezinárodní nátlak, který byl vyvíjen na Izrael, aby přivezl více pomoci a zastavil agresi proti Gaze, je nyní minulostí," říká, ačkoli nemá žádné sympatie prp Írán. "Problémy Íránu nejsou našimi problémy. Sleduje pouze své vlastní zájmy."

Šéfka americké humanitární pomoci Samantha Powerová minulý týden jako první oficiální představitelka země potvrdila, že v Gaze začíná řádit hladomor. Ve Spojených státech a Velké Británii proběhly diskuse o legálnosti prodeje zbraní Izraeli vzhledem k situaci v Gaze.

V reakci na to Izrael slíbil "zaplavit" Gazu pomocí, zlepšit koordinaci s humanitárními organizacemi, aby mohly dodávat pomoc bez rizika napadení, otevřít přechody přímo na severu Gazy, kde je hladomor nejextrémnější, a umožnit přísun potravin přes svůj přístav Ašdod.

Realizace těchto příslibů byla jen částečná, jeden severní přechod je nyní otevřen, ale OSN - která v současné době poskytuje téměř veškerou potravinovou pomoc v Gaze - jej zatím nesmí používat. Zdálo se však, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu mírně mění svůj postoj.

Bezprecedentní útok Íránu o víkendu, který byl reakcí na izraelský úder na diplomatický komplex v Damašku, v podstatě donutil USA a další spojence zrušit kritiku a spojit se kolem Izraele.

"Vzhledem k tomu, že všichni sledují nebezpečnou eskalaci mezi Izraelem a Íránem, obáváme se, že Gaza bude opuštěna," uvedla Tania Haryová, výkonná ředitelka izraelské nevládní organizace Gisha, která byla zřízena na ochranu svobody pohybu Palestinců, zejména těch v Gaze.

"Kroky, které byly v posledním měsíci podniknuty k rozšíření přístupu, jsou žalostně a nebezpečně nedostatečné a krizi smysluplně neřeší, ale cokoli se děje, děje se jen díky mezinárodnímu tlaku. Vzhledem k tomu, že tolik životů visí na vlásku, si svět nemůže dovolit odvrátit zrak."

Rostou také obavy, že vzhledem k tomu, že zatímco se svět soustřeďuje na hrozby ze strany Íránu, může Izrael splnit svůj slib a vyslat vojáky do Rafáhu, města na jižním okraji Gazy, které je jediným místem v pásmu, kde nedošlo k intenzivním bojům.

Izraelská armáda v neděli uvedla, že povolává dvě brigády záloh "pro operační činnost na frontě v Gaze", aniž by to blíže upřesnila.

"Pokud budou tyto jednotky přivedeny do Rafáhu, bude to katastrofa," řekla Hikmat al-Masry, 48letá akademička a matka jednoho dítěte z města Gaza, která se uchýlila do tohoto jižního města.

"To jsou plíce, kterými dýchají všichni obyvatelé pásma Gazy. Je to jediný přechod, přes který se sem dostává pomoc," řekla. "Kam půjde všechno to množství uprchlíků?" ptá se.

Ve stanech a provizorních přístřešcích tam žije více než milion lidí, kteří utekli před boji dále na sever. USA uvedly, že Izrael nemůže pokračovat v operaci, pokud nemá jasný plán na ochranu civilistů.

Netanjahu tvrdí, že v Rafáhu se ukrývají čtyři prapory Hamásu a plány operace byly schváleny.

Íránský útok již odvedl pozornost od leteckých úderů a bojů v Gaze, při nichž zahynuly desítky tisíc Palestinců.

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které kontroluje Hamás, se počet obětí zvýšil na více než 33 700, z nichž většinu tvoří ženy a děti. Izrael zahájil válku poté, co Hamás 7. října při přeshraničním útoku zabil asi 1 200 lidí, z nichž většinu tvořili civilisté.

Al-Masry uvedla:  "Zatímco Izrael byl vystaven útoku z Íránu, který [nikoho] nezabil, my jsme byli se vší krutostí napadeni Izraelem, aniž by nám kdokoli věnoval pozornost."

"Situace je zde přinejmenším tragická, protože válka trvá již více než šest měsíců a bez vážného zásahu vlivných zemí světa, který by ji zastavil."

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1577

Diskuse

Obsah vydání | 18. 4. 2024