Pět důležitých věcí o válce mezi Izraelci a Palestinci
4. 11. 2023
Jisté je, že Izraelci podporují vojenskou kampaň, jejímž cílem je zlomit moc Hamásu a jeho mladšího partnera, Islámského džihádu, v Gaze. Jejich hněv je vyvolán šokem z útoků Hamásu, zabitím více než 1 400 lidí a skutečností, že v Gaze je stále zadržováno přibližně 240 rukojmích.
Setkal jsem se s Noamem Tibonem, generálem izraelské armády ve výslužbě, abych si vyslechl, jak po útoku Hamásu 7. října odjel se svou ženou do Nahal Ozu, kibucu na hranicích s Gazou. Jeho mise, která byla úspěšná, spočívala v záchraně jeho syna, snachy a jejich dvou malých dcer, kteří byli v úkrytu a slyšeli, jak se venku potulují ozbrojenci Hamásu.
Tibon je sice v důchodu, ale je jako 62letý muž ve velmi dobré kondici. Nakonec vyzbrojen útočnou puškou a helmou, kterou sebral mrtvému izraelskému vojákovi, vedl skupinu vojáků, kterou v chaosu toho dne sestavil, vyčistil kibuc a zachránil životy své rodiny a mnoha dalších lidí.
Generál byl izraelský důstojník ze staré školy, který mluvil na rovinu.
"Gaza bude trpět... žádný národ nebude souhlasit s tím, aby váš soused zabíjel děti, ženy nebo lidi. Stejně jako jste vy (Britové) rozdrtili svého nepřítele za druhé světové války. To je to, co musíme v Gaze udělat. Žádné slitování."
A co, zeptal jsem se, nevinní palestinští civilisté, kteří jsou zabíjeni?
"Bohužel se to děje. Žijeme v tvrdé části světa a musíme přežít... musíme být tvrdí. Nemáme na výběr."
Mnoho Izraelců se k jeho názoru připojuje s tím, že smrt palestinských civilistů je nešťastná, ale jsou zabíjeni kvůli akcím Hamásu.
2.
Je také jasné, že izraelský útok na Hamás způsobuje strašné krveprolití. Poslední údaj ministerstva zdravotnictví Gazy, které řídí Hamás, o počtu mrtvých Palestinců přesáhl 9 000 - z toho asi 65 % tvoří děti a ženy.
Není jasné, kolik ze zabitých mužů bylo civilisty nebo bojovníky Hamásu či Islámského džihádu. Americký prezident Joe Biden a Izraelci údajům ministerstva nevěří. V minulých konfliktech však mezinárodní organizace přijímaly statistiky palestinských obětí jako přesné.
Jeden chmurný milník se rychle blíží. Podle Organizace spojených národů (OSN) bylo na Ukrajině od ruské invaze v plném rozsahu před 21 měsíci zabito přibližně 9700 civilistů.
Někteří z palestinských mrtvých by patřili k Hamásu. Ale i kdyby tento podíl činil jen 10 %, což je nepravděpodobné, znamená to, že Izrael je na nejlepší cestě zabít za pouhý měsíc tolik palestinských civilistů, kolik jich Rusko zabilo na Ukrajině od února 2022. (OSN uvádí, že její údaje o Ukrajině jsou neúplné a skutečný počet zabitých civilistů je pravděpodobně vyšší, zatímco v Gaze je počet mrtvých pravděpodobně také vyšší, protože se předpokládá, že mnoho Palestinců je pohřbeno pod sutinami).
Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že při izraelských náletech bylo zabito a zraněno tolik civilistů, že má vážné obavy, že tyto útoky jsou nepřiměřené a mohly by být válečnými zločiny.
Od prvních dnů po útocích Hamásu podporoval prezident Biden rozhodnutí Izraele použít vojenskou sílu k odstranění Hamásu od moci. Zároveň však dodal výhradu, že je třeba postupovat "správným způsobem". Měl na mysli, že Izrael by měl dodržovat válečné zákony, které chrání civilisty.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken přijel do Tel Avivu. Než odletěl, řekl: "Když vidím palestinské dítě - chlapce, dívku - vytažené z trosek zřícené budovy, zasáhne mě to stejně jako když vidím dítě z Izraele nebo odkudkoli jinde."
Informoval jsem o všech izraelských válkách za posledních 30 let. Nepamatuji si, že by americká administrativa tak veřejně prohlásila, že Izrael musí dodržovat válečné zákony. Blinkenova návštěva naznačuje, že se domnívá, že Izrael se Bidenovou radou neřídí.
Na rozdíl od šéfů izraelských bezpečnostních a vojenských složek nepřijal žádnou osobní odpovědnost za katastrofální sérii selhání, která 7. října zanechala izraelské pohraniční obce prakticky bez ochrany.
Minulou neděli 29. října vyvolal rozruch, když na Twitteru obvinil zpravodajské služby. Netanjahu zprávu smazal a omluvil se.
Tři Izraelci, bývalý mírový vyjednavač, bývalý šéf Šin Bet (izraelské vnitřní zpravodajské služby) a podnikatel v oblasti technologií, napsali v časopise Foreign Affairs článek, v němž uvedli, že Netanjahu by neměl mít žádný podíl na válce a na tom, co z ní vyplývá. Izraelský premiér má věrné příznivce, ale ztratil důvěru významných osobností izraelského vojenského a bezpečnostního establishmentu.
Tibon mi řekl: "Je to největší selhání v dějinách státu Izrael. Bylo to vojenské selhání. Bylo to selhání zpravodajských služeb. A bylo to selhání vlády... ten, kdo je za to skutečně zodpovědný - a veškerá vina je na něm - je premiér Benjamin Netanjahu... On je zodpovědný za největší selhání v dějinách Izraele."
4.
Je také jasné, že starý status quo byl rozbit. Bylo to nepříjemné a nebezpečné, ale zdálo se, že to má jistou pochmurně známou stabilitu. Od konce posledního palestinského povstání kolem roku 2005 se vytvořil vzorec, o němž se Netanjahu domníval, že se může udržet donekonečna. To byla nebezpečná iluze pro všechny zúčastněné - Palestince i Izraelce.
Argumentem bylo, že Palestinci již nepředstavují pro Izrael hrozbu. Místo toho byli problémem, který je třeba zvládnout. K dispozici byly nástroje jako klacky, mrkev a prastará taktika "rozděl a panuj".
Potenciálně má. Palestinská samospráva (PA), která je hlavním soupeřem Hamásu, je hluboce chybující organizací a mnozí její příznivci se domnívají, že její stárnoucí prezident Mahmúd Abbás musí odstoupit. Myšlenku vytvoření palestinského státu po boku Izraele však přijala již v 90. letech.
"Rozděl a panuj" pro Netanjahua znamenalo umožnit Hamásu, aby na úkor Palestinské samosprávy budoval svou moc v Gaze.
Nejdéle sloužící izraelský premiér si sice vždy dává pozor na to, co říká na veřejnosti, ale jeho dlouholeté činy ukazují, že nechce Palestincům umožnit vznik samostatného státu. To by znamenalo vzdát se území na Západním břehu Jordánu včetně východního Jeruzaléma, které podle izraelské pravice patří Židům.
Čas od času uniknou Netanjahuovy výroky. V roce 2019 podle řady izraelských zdrojů řekl skupině svých poslanců z Likudu, že pokud jsou proti palestinskému státu, měli by podpořit plány na pumpování peněz - většinou poskytovaných Katarem - do Gazy. Řekl jim, že prohloubení rozdělení mezi Hamásem v Gaze a Palestinskou samosprávou na Západním břehu Jordánu by znemožnilo vytvoření palestinského státu.
5.
Je také jasné, že Izrael podporovaný Američany nebude tolerovat dohodu, která by umožnila Hamásu zůstat u moci. To zaručuje mnohem větší krveprolití. Vyvolává to také velké otázky, co nebo kdo je nahradí, na které zatím nikdo neodpověděl.
Konflikt mezi Araby a Židy o kontrolu nad územím mezi řekou Jordán a Středozemním mořem trvá již více než 100 let. Jedním z poučení z jeho dlouhé a krvavé historie je, že nikdy nebude existovat vojenské řešení.
V 90. letech 20. století byl v Oslu zahájen mírový proces, který se pokusil konflikt ukončit vytvořením palestinského státu s hlavním městem ve východním Jeruzalémě po boku Izraele. K poslednímu pokusu o jeho oživení došlo po letech přerušovaných jednání za Obamovy administrativy. Před deseti lety se to nepodařilo a od té doby se konflikt nechává vyhnít.
Jak řekl prezident Biden a mnozí další, jedinou možnou šancí, jak se vyhnout dalším válkám, je zřízení palestinského státu po boku Izraele. To se současnými vůdci na obou stranách nebude možné. Extrémisté, jak izraelští, tak palestinští, udělají vše pro to, aby tuto myšlenku zmařili, jak to dělali od 90. let 20. století. Někteří z nich věří, že se řídí vůlí Boží, což znemožňuje přesvědčit je, aby přijali sekulární kompromis.
Pokud však tato válka nezpůsobí dostatečný šok, který by zlomil hluboce zakořeněné předsudky a učinil myšlenku dvou států životaschopnou, pak už nic. A bez oboustranně přijatelného způsobu ukončení konfliktu budou další generace Palestinců a Izraelců odsouzeny k dalším válkám.
Diskuse