Ruská agrese na Ukrajině: Poradce šéfa ukrajinské armády zemřel při výbuchu v den svých narozenin
7. 11. 2023
Rusko v úterý ráno zmařilo pokus o útok ukrajinských dronů a sestřelilo je nad Černým mořem a anektovaným Krymským poloostrovem, uvedlo moskevské ministerstvo obrany.
"Ráno 7. listopadu byl zastaven pokus kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí 17 bezpilotních letounů proti budovám na ruském území," uvedlo ministerstvo obrany podle agentury AFP.
"Protiletadlová obrana zničila devět ukrajinských bezpilotních letounů a osm dalších bylo zachyceno nad Černým mořem a územím Krymu," dodalo.
Moskva a Kyjev na sebe vzájemně podnikají noční útoky drony již několik měsíců, přičemž obě strany obvykle tvrdí, že jich každý týden zneškodnily nebo sestřelily desítky.
Padající trosky zranily jednoho člověka a zanechaly ho ve vážném stavu, uvedl Ruskem dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev. K dalším vážným škodám nedošlo, uvedl Razvozhayev.
"Za tragických okolností byl můj asistent a blízký přítel, major Gennadij Častjakov, zabit ... v den svých narozenin," napsal v pondělí na Telegramu generál Valerij Zálužný s tím, že "v jednom z jeho dárků explodovalo neznámé výbušné zařízení".O Častjakovově smrti se původně informovalo jako o podezření na atentát s použitím nastražené nálože v dárku, dokud se neobjevily další podrobnosti. Ukrajinský ministr vnitra Igor Klymenko vydal prohlášení, v němž uvedl, že Častiakov ukazoval svému synovi krabici s granáty uvnitř, kterou dostal jako dárek.
"Syn nejprve vzal munici do rukou a začal kroužkem otáčet. Pak mu voják granát sebral a zatáhl za kroužek, což způsobilo tragický výbuch," uvedl Klymenko.
Policie identifikovala vojáka, který dárek věnoval, řekl Klymenko, a zabavila dva podobné granáty. Probíhalo vyšetřování.
Třináctiletý syn byl podle ukrajinské policie rovněž vážně zraněn. Ukrajinská Pravda uvedla, že Častjakovova manželka řekla, že granát byl v dárkové tašce, kterou její manžel přinesl domů. Některé zprávy naznačovaly, že skutečný granát byl mezi dárky ve tvaru granátů.
Zpráva o smrti majora Gennadije Častjakova - podle dostupných informací při bizarní narozeninové nehodě s granátem - přišla poté, co ukrajinskou armádou otřáslo zabití nejméně 19 vojáků při ruském útoku během medailového ceremoniálu.
- Napětí panuje i mezi vojenskou hierarchií a vládou. Volodymyr Zelenskyj popřel náznak šéfa ukrajinské armády - generála Valerije Zálužného, jehož byl Častjakov poradcem - že válka s Ruskem dospěla do patové situace.
Zalužnému prý bylo vytknuto jeho hodnocení, které bylo zveřejněno v časopise Economist.
- Ruské ministerstvo zahraničí v úterý uvedlo, že prohlášení izraelského ministra, který se zřejmě vyjádřil otevřeně k myšlence, že by Izrael provedl jaderný úder na Gazu, vyvolalo mnoho otázek.
Premiér Benjamin Netanjahu v neděli suspendoval ministra pro kulturní dědictví Amihaye Eliyahua z krajně pravicové strany v koaliční vládě z jednání kabinetu "až do odvolání".
Na otázku v rozhlasovém rozhovoru ohledně hypotetické jaderné varianty Eliyahu odpověděl: "To je jedna z možností."
Jeho výrok vyvolal rychlé odsouzení v celém arabském světě, pohoršil hlavní izraelské vysílací stanice a jeden americký představitel ji označil za "nevhodnou".
"Rada bezpečnosti OSN a Mezinárodní agentura pro atomovou energii musí okamžitě a bez přerušení přijmout opatření k odzbrojení tohoto barbarského a apartheidního režimu. Zítra je pozdě," prohlásil v pondělí na platformě X íránský ministr zahraničí Hosejn Amirabdollahian.
"Vyvolalo to obrovské množství otázek," citovala v úterý státní tisková agentura RIA mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marii Zacharovovou, napsala agentura Reuters.
Podle Zacharovové šlo především o to, že Izrael zřejmě přiznal, že má jaderné zbraně. Izrael veřejně nepřiznává, že jaderné zbraně vlastní, ačkoli Federace amerických vědců odhaduje, že Izrael má asi 90 jaderných hlavic.
"Otázka číslo jedna - ukazuje se, že slyšíme oficiální prohlášení o přítomnosti jaderných zbraní?" uvedla Zacharovová. Zacharovová řekla. "Pokud je to tak, pak kde je Mezinárodní agentura pro atomovou energii a mezinárodní jaderní inspektoři?" dodala.
- Rusko v úterý oficiálně odstoupilo od přelomové bezpečnostní smlouvy, která omezuje klíčové kategorie konvenčních ozbrojených sil, a obvinilo USA, že rozšířením vojenské aliance NATO podkopávají bezpečnost po skončení studené války.
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) z roku 1990, podepsaná rok po pádu Berlínské zdi, stanovila ověřitelná omezení kategorií konvenčního vojenského vybavení, které mohou NATO a tehdejší Varšavská smlouva nasadit.
Smlouva měla zabránit tomu, aby jedna ze stran studené války shromáždila síly pro rychlou ofenzívu proti druhé straně v Evropě, ale v Moskvě byla nepopulární, protože otupila převahu Sovětského svazu v oblasti konvenčních zbraní.
Rusko pozastavilo účast na smlouvě v roce 2007 a v roce 2015 ukončilo aktivní účast. Více než rok po plnohodnotné invazi na Ukrajinu podepsal prezident Vladimir Putin v květnu dekret, kterým pakt vypověděl.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Moskva o půlnoci od paktu formálně odstoupila - a že smlouva je nyní "historií", uvedla agentura Reuters.
"Smlouva CFE byla uzavřena na konci studené války, kdy se vytvoření nové architektury globální a evropské bezpečnosti založené na spolupráci zdálo možné a byly učiněny příslušné pokusy," uvedlo ministerstvo.
Rusko uvedlo, že snaha USA o rozšíření NATO vedla k tomu, že alianční země "otevřeně obcházely" skupinová omezení smlouvy, a dodalo, že přijetí Finska do NATO a žádost Švédska znamenají, že smlouva je mrtvá.
"Dokonce i formální zachování smlouvy CFE se stalo z hlediska základních bezpečnostních zájmů Ruska nepřijatelným," uvedlo ministerstvo s tím, že USA a jejich spojenci neratifikovali aktualizovanou smlouvu CFE z roku 1999.
Poté, co Rusko letos oznámilo svůj záměr smlouvu opustit, NATO toto rozhodnutí odsoudilo s tím, že podkopává euroatlantickou bezpečnost.
"Rusko po mnoho let neplní své závazky vyplývající z CFE," uvedlo NATO v červnu. "Ruská agresivní válka proti Ukrajině a spoluúčast Běloruska jsou v rozporu s cíli Smlouvy CFE."
USA a jejich spojenci spojovali ratifikaci upravené CFE z roku 1999 s tím, že Rusko splní závazky vůči Gruzii a Moldavsku. Rusko uvedlo, že toto spojení je nesprávné.
- Při nejnovějším náletu bezpilotních letounů a raket si ruské údery v noci na jihu Ukrajiny v Oděse vyžádaly osm zraněných a poškodily historické muzeum umění, uvedli ukrajinští představitelé.
Náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džepparová uvedla, že Kyjev je útokem na Oděské národní muzeum umění "hluboce pobouřen", a vyzvala agenturu OSN pro kulturní dědictví UNESCO se sídlem v Paříži, aby útok odsoudila.
Unesco uvedlo, že "útok důrazně odsuzuje" a že "kulturní památky musí být chráněny".
Žena, která žila v nedalekém domě, uvedla, že ona a její rodina byli během úderu pryč, ale jejich dům byl poškozen. "Bůh nás odvedl pryč. Uvidíme, co se v bytě bude dít dál. Z pěti oken mi nezbylo žádné," řekla agentuře AFP žena, která uvedla pouze své jméno Svitlana.
- Volodymyr Zelenskyj v pondělí řekl, že si nemyslí, že je správný čas na volby zatímco země bojuje proti ruské invazi.
Všechny volby včetně prezidentského hlasování, které se má konat na jaře příštího roku, jsou technicky zrušeny na základě válečného stavu, který platí od začátku konfliktu v loňském roce.
"Musíme se rozhodnout, že nyní je čas obrany, čas boje, na němž závisí osud státu a lidu," řekl Zelenskyj ve svém každodenním projevu podle agentury AFP.
Dodal, že je čas, aby se země sjednotila, a ne rozdělila: "Domnívám se, že nyní není (ten správný) čas na volby."
Prezident, který byl zvolen v roce 2019, v září prohlásil, že je připraven uspořádat celostátní volby v příštím roce, pokud to bude nutné, a je pro to, aby byli vpuštěni mezinárodní pozorovatelé. Hlasování by mohlo být logisticky obtížné kvůli velkému počtu Ukrajinců v zahraničí a vojáků bojujících na frontě.
Zelenského rating po začátku války prudce vzrostl, ale politická krajina v zemi je navzdory sjednocující síle války roztříštěná.
Bývalý prezidentův pobočník Oleksij Arestovyč oznámil, že bude kandidovat proti svému bývalému šéfovi poté, co Zelenského kritizoval za pomalé tempo protiofenzívy.
- Podle ruského zpravodajského serveru Shot, jehož zprávu přinesla agentura Reuters, byly u měst Novofedorivka a Saky na Krymu slyšet hlasité výbuchy.
Saky leží severně od krymského přístavu Sevastopol a nachází se zde ruská letecká základna.
Zpráva přišla v době, kdy Ruskem dosazený guvernér Sevastopolu Michail Razvožajev uvedl, že systémy protivzdušné obrany zničily v úterý brzy ráno nad Sevastopolem pět Ukrajinou vypálených dronů.
Ruští představitelé pravidelně uvádějí, že většina nebo všechny ukrajinské rakety byly sestřeleny, bez ohledu na skutečný výsledek útoku.
Trosky dopadly na střechu soukromého domu v obci Andriivka na předměstí Sevastopolu a krátce ji zapálily, napsal Razvožajev na internetu.
Ukrajina, která útočí na ruskou vojenskou infrastrukturu na Ruskem nelegálně okupovaném Krymském poloostrově, se k tomu bezprostředně nevyjádřila.
- V USA někteří republikáni v Senátu zveřejnili rozsáhlý soubor návrhů na zabezpečení hranic USA jako podmínku pro zaslání další pomoci Ukrajině a předložili návrh plánu, který zahrnuje obnovení výstavby části zdi na hranici s Mexikem.
- Vladimir Putin se rozhodl kandidovat v březnových prezidentských volbách, což by ho udrželo u moci nejméně do roku 2030, protože prý cítí, že musí Rusko provést nejnebezpečnějším obdobím za poslední desetiletí, uvedly zdroje agentury Reuters.
- Rádio Svobodná Evropa uvedlo, že se domnívá, že Rusko mohlo vzít jednoho z jejích novinářů jako "rukojmí" pro případnou výměnu vězňů s USA, a apeluje na Moskvu, aby s ní nezacházela krutě, uvedl úřadující prezident vysílání.
- Několik desítek majitelů dopravních společností zablokovalo tři polské hraniční přechody s Ukrajinou na protest proti tomu, co podle nich představuje nekalou konkurenci
- Vývoz obilí z Ukrajiny se ve srovnání s loňským rokem snížil téměř o třetinu, jak vyplývá z údajů ministerstva zemědělství, a v sezóně od července 2023 do června 2024 zatím dosáhl 9,8 milionu tun. Ministerstvo uvedlo, že loni do této doby Ukrajina vyvezla 14,3 mil. tun.
Diskuse