Francouzská krajní pravice mezi antisemitismem a islamofobií

8. 11. 2023

"Více než kdy jindy jsme na straně izraelské demokracie," opakuje Marine Le Penová už několik dní. "O bezpečnosti izraelského lidu nelze vyjednávat." To, co zakladatelka Rassemblement National (RN) proklamuje přesvědčivým tónem, není tak samozřejmé: Její hnutí má hluboké antisemitské kořeny. Její otec Jean-Marie Le Pen byl za to několikrát odsouzen, například když odmítl plynové komory za 2. světové války jako "historický detail". Národní fronta (FN), kterou založil v roce 1973 a která předcházela RN, byla místem setkávání bývalých nacistů, příznivců Vichy a členů násilné studentské skupiny Groupe Union Défense (GUD). Již v devadesátých letech na sebe upozornila sloganem: "V Paříži a v Gaze – intifáda!"

Po útoku Hamásu na Izrael 7. října pařížská sekce GUD tweetovala: "Ani kipa, ani kipa." Tento absurdně znějící slogan odkazuje na starý krajně pravicový slogan "ani kipa, ani keffieh" (palestinský šátek) a otevřeně vyjadřuje své odmítnutí Izraele.

RN popírá, že by měla blízko k extremistům z GUD. Marine Le Penová prosazuje svou strategii politické umírněnosti a trivializace svých tezí velmi cíleně, aby získala většinu v příštích prezidentských volbách v roce 2027. To zahrnuje i proizraelský kurz. V polovině měsíce se osm poslanců RN zúčastnilo velkého shromáždění Konfederace francouzských Židů (Crif) v Paříži. Na demonstraci, která pro ně byla již tak značným úspěchem, byli tolerováni: Před pěti lety byla Marine Le Penová vypískána a odstrčena na shromáždění po vraždě židovské ženy.

Antisemitské stereotypy

Ale i dnes si francouzští Židé zachovávají silnou nedůvěru vůči lepenistům. Téměř mantrická ujištění zakladatelky RN stojí v kontrastu s postojem řadových občanů. Podle průzkumů veřejného mínění převládá v RN více antisemitských stereotypů – bohatství, moc médií, svobodné zednářství – než v jiných stranách.

Sama Le Penová ráda brojí proti islamistickým útokům na Židy, ale oportunisticky zlehčuje útoky pravicových extremistů se stejným cílem. Tvrdí, že očistila svou stranu od všech fašistů. Pařížská média se však ptají, "zda spojení Le Penové s GUD skutečně skončilo". Na jaře vyšlo najevo, že dva prominentní členové GUD, Frédéric Chatillon a Axel Lousteau, ještě před několika lety osobně podporovali kandidátku RN Le Penovou.

Dnes webová stránka "VoxNR" přidružená ke GUD zaujímá jasný postoj ke konfliktu na Blízkém východě: Izrael je očerňován jako "darebácký stát"; na druhé straně se říká, že "národní revolucionáři" (NR) jsou "na stejné straně jako Palestinci". Není náhodou, že "VoxNR" v sobotu přijal výzvu k propalestinské demonstraci, kterou podpořila především levice – včetně sloganu: "Od Paříže do Gazy – odpor!"

Základní dilema pravicových extremistů

Jean-Yves Camus, odborník na extremismus, poukazuje na to, že konflikt na Blízkém východě vždy rozděloval francouzskou pravici. Kvůli islamofobii a antikomunismu jednotlivci v minulém století vložili svou víru do západně orientovaného Izraele; jiní se postavili za Palestince z nenávisti k Židům a propagovali zmizení Izraele.

Dnes "kvůli antisemitismu dokonce podporují Hamás," poznamenává s údivem liberální pařížský list L'Opinion. Šéf krajně pravicové "Strany Francie" Thomas Joly obviňuje lepenisty, že svým proizraelským kurzem vystupují jako "mluvčí Cahalu", tedy izraelské armády. V kampani před prezidentskými volbami v roce 2022 Joly podporoval pravicového extremistu Érica Zemmoura. Nyní se od něj opět odklání, protože Zemmour po 7. říjnu navštívil Izrael a pochválil židovský stát jako pevnost proti mezinárodnímu islamismu.

V konečném důsledku lze tyto spory, rozpolcení a rozpory ohledně nové války na Blízkém východě vystopovat až k základnímu dilematu francouzských pravicových extremistů: Antisemitismus kvůli Hamásu, nebo islamofobie kvůli Izraeli? Někteří lidé se nemohou rozhodnout mezi těmito dvěma formami nenávisti.

Zdroj v němčině: ZDE