Jak Moskva reorganizuje ozbrojené síly

10. 11. 2023

čas čtení 12 minut
10. října zahájily ruské síly novou ofenzívu ve směru na Avdijivku. Od té doby začaly intenzivní boje na různých úsecích fronty. Dne 23. října generální štáb ukrajinských ozbrojených sil oznámil, že Rusko zahájilo několik "těžkých útoků" ve směru "Avdijivka, Kupjansk, Lyman, Bachmut a Marinka". To přichází jako reakce na ukrajinskou protiofenzívu a ukazuje, že Rusko dostalo příliš mnoho času na přizpůsobení a přeskupení na bojišti, píše Hlib Parfonov.

Ruská armáda se pustila do reorganizace a posílení svých jednotek na Ukrajině, aby zlepšila obranné postavení a schopnost zahájit budoucí ofenzívy. V prosinci 2022 se Kreml v rámci rozsáhlých vojenských reforem rozhodl vytvořit pět nových motostřeleckých a výsadkových útočných divizí a také několik nových armádních sborů. Ruští vojenští představitelé také souhlasili s rozšířením více než deseti brigád v divize, přičemž se očekává, že počet vojáků v každé z nich se zvýší dvakrát až třikrát. Oznámeny byly také plány na několik nových leteckých pluků a brigád a pět nových dělostřeleckých divizí.

Od září 2023 již došlo k významnému pokroku, pokud jde o vznik těchto nových jednotek. Nejnovější vývoj se týkal především výsadkových jednotek. Z informací z otevřených zdrojů vyplývá, že 31. gardová výsadková útočná brigáda v Uljanovsku byla reorganizována na 104. gardovou výsadkovou divizi poté, co byl její velitel údajně zabit na Ukrajině. Formují se dvě další brigády – 119. a 299. – které budou přidány do 106. a 98. výsadkové divize, respektive 299. výsadková brigáda bude přesunuta do Jaroslavle se svým současným velitelem a bývalým prvním zástupcem velitele 11. výsadkové brigády plukovníkem Dmitrijem Burovem.

Rusko doufá, že nové divize posílí dalšími mechanizovanými a obrněnými prvky. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua 104. gardová výsadková divize bude pravděpodobně zformována po vzoru 7. a 76. výsadkové divize, včetně tankových a dělostřeleckých oddílů. Šojgu také oznámil, že ke 104. divizi se připojí dvě nově zformované výsadkové brigády. Kromě toho 52. dělostřelecká brigáda byla začleněna do řad výsadkových jednotek. Tato brigáda je obdobou výkonných dělostřeleckých brigád ruských pozemních sil. Hlavním dělem brigády je houfnice 2A36 Giacint-B ráže 152 milimetrů, což představuje důležitou změnu, neboť největší ráže dělostřelectva používaná v původní koncepci ruských výsadkových sil byla 122 mm.

Nové tankové prapory ukazují, že ruský generální štáb zřejmě dospěl ke stejnému závěru jako ukrajinské vojenské velení v roce 2015 – konkrétně k potřebě posílit výsadkové jednotky těžkou technikou, aby se zvýšila jejich palebná síla. Ukrajina v roce 2015 přidala k těmto jednotkám tanky a dělostřelectvo a vytvořila tak 148. samohybný dělostřelecký oddíl vzdušných útočných sil. Tento vývoj také odráží zkušenosti ruské armády z Afghánistánu, kde proběhl v rámci 103. samostatné gardové výsadkové brigády.

Rusko také pokročilo v organizování nového armádního sboru. Formují se vševojskové armády, přičemž pozemní jednotky Černomořské flotily RF jsou přímo podřízeny pozemním silám. Svědčí o tom organizace nových formací založených na 22. armádním sboru a povýšení velení tohoto sboru na velení nově vytvořených jednotek. Integrace velení byla provedena proto, aby se zabránilo ztrátě kontroly nad novým sborem, až bude konečně nasazen.

Ruské vrchní velení klade zvláštní důraz na formování nových těžkých dělostřeleckých brigád. Například v Leningradském vojenském okruhu byla nedávno zformována těžká dělostřelecká brigáda. Dalších pět dělostřeleckých brigád stejného typu je stále plánováno a každá bude zahrnovat 200 kusů dělostřelectva (120 houfnic 2S7M Malka a 80 těžkých minometů 2S4 Ťulpan). Rusko však v současné době nedisponuje dostatečným vybavením k dokončení tohoto úsilí kvůli těžkým ztrátám na Ukrajině a celkovému opotřebení dělostřeleckých hlavní. Je docela pravděpodobné, že se Moskva obrátí na Severní Koreu, aby se s nedostatkem vypořádala. Nepřímo to potvrdila distribuce výcvikových materiálů ruským vojákům pro těžké dělo S-23 ráže 180 mm, které v současné době v Rusku není ve výzbroji. Toto dělo bylo použito jako základ pro vytvoření severokorejských těžkých dělostřeleckých systémů, včetně M-1978 Koksan.

(Houfnice Malka má ráži 203 mm a minomet Ťulpan 240 mm. Oba typy se v ukrajinském konfliktu používají k ničení zodolněných cílů. Velká většina evropských armád NATO dávno vyřadila z výzbroje všechna těžká děla větší ráže než 155 mm. Výjimkou je pouze Řecko - pozn. KD.)

Další úsilí bylo věnováno integraci neruských jednotek do pravidelné armády. 25. vševojsková armáda začala absorbovat některé dobrovolnické jednotky, zejména ty z praporů etnicky neruských republik. Z toho vyplývá, že 67. motostřelecká divize nyní zahrnuje baškortostánský 31. motostřelecký pluk a tatarstánskou 72. samostatnou motostřeleckou brigádu.

Kozácké jednotky byly zvláštním ohniskem tohoto přístupu. Rusko využilo státem registrované kozáky k infiltraci obyvatelstva v pohraničních oblastech, zejména těch s převážně neruským obyvatelstvem, aby udrželo tyto národnosti na nízké úrovni a potenciálně pomohlo s budoucími mobilizacemi. Moskva navíc využívá stále větší počet kozáckých branců z Dobrovolnického útočného sboru, který zahrnuje kozácké brigády Don, Těrek, Dněpr a Sibiř, stejně jako Povolžskou dělostřeleckou brigádu. Sloučení kozáckých jednotek do jednoho dobrovolnického sboru bylo provedeno tak, aby se vyhovělo zvýšenému využívání státem registrovaných kozáků na Ukrajině s blížícím se zimním tažením.

Pokračující reorganizace vojenských jednotek Kremlu umožnila ruským silám efektivně se přeskupit při obraně proti ukrajinské protiofenzívě a přípravě na zahájení budoucích ofenzív. Ukrajina si udržuje iniciativu na bojišti, ale neshody a zpoždění na Západě ohledně budoucí pomoci Kyjevu hrozí Rusku poskytnout okno příležitosti k opětovnému převzetí kontroly. Nedávná tajná dodávka armádních taktických raketových systémů MGM-140 (ATACMS) je krok správným směrem, ale nestačí. S blížící se zimou Kyjev zoufale potřebuje od svých západních spojenců nový závazek k podpoře ukrajinské armády, dokud nebude Rusko jednoznačně poraženo.

***

Série neúspěšných ofenzív ve směrech na Kupjansk a Avdijivku způsobila ruským silám na Ukrajině velké problémy. Ruská armáda ztrácí vojenskou techniku ve vysokém tempu, což Moskva zjevně považuje za horší problém než těžké ztráty na živé síle podél fronty. Tempo domácí produkce kritických zbraní a munice je hluboko pod tempem nezbytným k adekvátnímu doplnění rostoucích deficitů. Vojenské závody dodávají tzv. "mobilizované" verze tanků, které se opravují prakticky od nuly. Rostoucí nabídka techniky se vzácnými modifikacemi nebo experimentální techniky z přelomu 80. a 90. let 20. století odhaluje skutečně zoufalý stav věcí v ruské armádě. Právě tyto obavy původně motivovaly Kreml k oznámení masové reorganizace ruských ozbrojených sil.

Tempo těchto reforem se letos v létě výrazně zrychlilo. Dne 2. června zástupce náčelníka ruského generálního štábu generálplukovník Jevgenij Burdinskij uvedl: "V roce 2023 je nutné včas provést ... vytvoření vševojskových a leteckých sil, armádního sboru, Azovského námořního okruhu, pěti divizí a 26 brigád". V důsledku toho začaly ruské vojenské okruhy vyvíjet soustředěnější úsilí o reorganizaci stávajících sil a vytvoření nových formací. Nejnověji, 1. listopadu, Kreml oznámil plány na integraci 25 000 specialistů vycvičených v používání hi-tech zbraní do stávajících ruských brigád i nově vytvořených jednotek.

Obecně lze reorganizaci ruské armády shrnout tak, že v každém vojenském okruhu vznikají následující jednotky.

V Západním vojenském okruhu:

  • Velitelství 3. armádního sboru bylo vytvořeno na konci roku 2022 (ru, 21. prosince 2022).
  • V současné době se formuje vedení 3. armádního sboru v Karélii.
  • Byla také vytvořena 6. motostřelecká divize a 17. těžká dělostřelecká brigáda (název 4. září).

V Jižním vojenském okruhu:

  • Byly vytvořeny 1. armádní sbor tzv. "Doněcké lidové republiky" a 2. armádní sbor tzv. "Luhanské lidové republiky", které byly podřízeny 8. vševojskové armádě.
  • 1. armádní sbor zahrnuje 1., 5., 9., 110., 114. a 132. motostřeleckou brigádu, 14. dělostřeleckou brigádu a několik samostatných pluků a praporů.
  • 2. armádní sbor zahrnuje 4., 7., 85., 88. a 123. motostřeleckou brigádu, 10. dělostřeleckou brigádu a několik samostatných pluků a praporů.
  • Velení 18. armádního sboru bylo vytvořeno na základě velení 22. armádního sboru.
  • Velení 40. armádního sboru bylo sloučeno s velením 144. motostřelecké brigády.
  • Byly zformovány 47. a 70. motostřelecké divize a byla vytvořena 52. dělostřelecká brigáda jako součást výsadkových vojsk umístěných v Jižním vojenském okruhu.

V Centrálním vojenském okruhu:

  • Bylo vytvořeno velení 25. vševojskové armádní zálohy.
  • Vznikla 67. motostřelecká divize a 72. motostřelecká brigáda.
  • Formování 104. gardové výsadkové divize probíhá na základě 31. výsadkové útočné brigády.

Ve Východním vojenském okruhu:

  • Bylo oznámeno vytvoření 55. divize námořní pěchoty v Tichomořské flotile.

Tyto reformy představují významnou revizi organizace ruských ozbrojených sil. Nově vzniklé jednotky tvoří:

  • Dvě nové vševojskové armády s nově vytvořeným velením;
  • Dva nové armádní sbory, slučující se s velitelstvími jiných jednotek;
  • Tři nové motostřelecké divize;
  • Jedna nová motostřelecká brigáda a čtyři reorganizované motostřelecké brigády;
  • Tři nové motostřelecké pluky;
  • Dvě těžké dělostřelecké brigády;
  • Jedna nová výsadková divize.

Kremelské snahy o reorganizaci se rozšířily i na ruskou Národní gardu (Rosgvardia). Letos v létě přibylo 116 samostatných brigád zvláštního určení, jejichž hlavní operační oblastí budou Ruskem okupovaná území na Ukrajině. Obecně byla rozšířena praxe vytváření nových regionálních praporů v rámci Národní gardy. Například již probíhá proces vytvoření baškirského praporu "Salavat Julajev" jako součásti těchto nových jednotek.

Rozmístění těchto jednotek a znovuvytvoření moskevského a leningradského vojenského okruhu naznačuje, že Rusko počítá s tím, že tyto jednotky použije jako kádry. Vzhledem k celkové potřebě většího počtu vojáků z povolání budou tyto jednotky pravděpodobně posíleny čerstvě mobilizovanými a odvedenými rekruty. V průměru je v Rusku každý měsíc mobilizováno 10 000 až 15 000 mužů, aby doplnili bojové jednotky a vytvořili nové. Plánované jednotky budou pravděpodobně nasazeny během další vlny rozsáhlé mobilizace, které se Moskva nadále vyhýbá. Masové rezignace ve státních podnicích a nárůst nově vytvořených jednotek mobilizovaného personálu ukazují na rostoucí možnost, že Kreml bude nucen v blízké budoucnosti zahájit další fázi mobilizace a riskovat rozdmýchání společenského napětí v Rusku.

Zdroj v angličtině: ZDE

Zdroj v angličtině: ZDE

3
Vytisknout
3762

Diskuse

Obsah vydání | 14. 11. 2023