Rusko kvůli obrovským ztrátám na Ukrajině žádá ostatní země, aby vrátily zbraně, které jim byly prodány

10. 11. 2023

Rusko se snaží vyjednávat se zeměmi, jako je Pákistán, Egypt, Bělorusko a Brazílie, o navrácení zbraňových systémů, které jim již byly dodány, uvedl The Wall Street Journal s odvoláním na lidi obeznámené se situací.

V dubnu ruská delegace navštívila Egypt a požádala prezidenta Abdala Fattáha as-Sisího, aby předal více než 100 motorů pro vrtulníky Mi-8 a Mi-17, které byly dříve prodány do Egypta. Podle nich Rusové požádali, aby se tak stalo rychle, aby se Spojené státy o dohodě nedozvěděly.

Po začátku války na Ukrajině nebyla Káhira schopna zaplatit za část již uskutečněných dodávek kvůli uvalení finančních sankcí západními zeměmi na ruské banky. Výměnou za motory Rusové nabídli Egyptu, že mu odpustí nedoplatky a budou pokračovat v dodávkách tolik potřebného obilí. V případě odmítnutí pohrozili, že odvolají několik stovek vojenských poradců působících v Egyptě, kteří pomáhají používat ruské zbraně.

Podle zdrojů WSJ se as-Sísí dohodl s Vladimirem Putinem během červencového summitu Rusko-Afrika v Petrohradě a dodávky asi 150 motorů pravděpodobně začnou v prosinci.

Mluvčí egyptské vlády odmítl WSJ komentovat.

Letos se Rusko také pokusilo nakoupit motory pro bitevní a dopravní vrtulníky z Pákistánu, Brazílie a Běloruska, řekl WSJ jeden ze zdrojů a potvrdil to bývalý ruský zpravodajský důstojník. V prvním případě Rusové požadovali nejméně čtyři motory pro Mi-35M dříve prodané do Pákistánu, ve druhém 12. Brazílie podepsala v roce 2008 kontrakt na nákup právě tohoto počtu vrtulníků za 150 milionů dolarů, ale loni byly odepsány kvůli nedostatečné údržbě ze strany dodavatele.

Pákistánské ministerstvo zahraničí popřelo, že by Rusko takový návrh předložilo, zatímco brazilské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítlo žádosti vyhovět, protože země nedodává zbraně žádné ze stran konfliktu.

Bělorusko naopak prodalo zpět šest motorů pro těžké transportní vrtulníky Mi-26. Jednání o navrácení nebo výkupu zbraní byla aktivní zejména během protiofenzívy ozbrojených sil Ukrajiny na jihu a východě Ukrajiny.

Podle webu Oryx, který sleduje zdokumentované ztráty, Rusko ztratilo 132 vrtulníků, z nichž 102 bylo zničeno, 28 poškozeno a dva ukořistěny ukrajinskými silami. Mezi nimi je 32 dopravních vrtulníků Mi-8, 10 bitevních vrtulníků Mi-35M a 58 bitevních vrtulníků Ka-52 Alligator.

Je možné, že pokusy Ruska o návrat motorů vrtulníků ve velkém množství lze vysvětlit tím, že je donedávna dodávala ukrajinská společnost Motor Sič. Od roku 2014 se výrobou zabývá ruská společnost UEC-Klimov a bylo konstatováno, že v roce 2020 byl dokončen proces nahrazení dovozu. Rostec vynaložil 2 miliardy rublů na rekonstrukci testovací základny, řekl Alexander Vatagin, výkonný ředitel společnosti Klimov.

Společnost se však nedokázala vyrovnat s výměnou rozsáhlých ztrát zařízení na Ukrajině.

V jiných případech muselo Rusko podle dvou zdrojů WSJ obětovat vývozní kontrakty a poslat na ukrajinskou frontu zbraně určené k zahraničním dodávkám. Zrušeny byly zejména dodávky do Indie a Arménie. Posledně jmenovaná země neobdržela téměř žádné rakety pro raketové systémy Grad a Uragan, v důsledku čehož neměla dostatek zbraní ke konfrontaci s Ázerbájdžánem, jehož jednotky se v září zmocnily Náhorního Karabachu.

"V některých případech ministerstvo obrany zrekvírovalo vybavení ještě předtím, než opustilo továrnu," řekl zdroj WSJ.

SSSR a po něm Rusko aktivně zahájily vývoz zbraní a budovaly dlouhodobé vztahy se zeměmi, které si je přály získat. Kvůli válce rozpoutané na Ukrajině má však Rusko na trhu se zbraněmi situaci připomínající nedávné události na trhu s plynem. Obraz spolehlivého dodavatele energie byl definitivně zničen loni, když se Moskva prostřednictvím Gazpromu pokusila potrestat Evropu za podporu Ukrajiny. V důsledku toho byl evropský trh s plynem pro Rusko prakticky ztracen. Nyní podkopává svou pověst na trhu se zbraněmi – nejen obrovskými ztrátami techniky v bojových operacích, ale také snahou vypovědět komerční kontrakty na dodávky zbraní.

"Rusku trvalo desítky let, než vybudovalo obchod se zbraněmi," řekla osoba obeznámená se snahami Moskvy přivézt zařízení zpět. "Nyní tajně oslovují své zákazníky a snaží se odkoupit zpět to, co již prodalo."

Zdroj v ruštině: ZDE