Proč se Hizballáh ve válce proti Izraeli drží zpátky

13. 11. 2023

Stejně jako mnoho Libanonců jsem strávil jedno dopoledne přilepený k obrazovce čekáním na první projev generálního tajemníka Hizballáhu Hasana Nasralláha od začátku poslední izraelsko-palestinské války. I když jsem v Libanonu nežil více než deset let, Nasralláhovy projevy zůstávají důležitými událostmi v mém životě, a to jak jako profesionála v oblasti zahraniční politiky, tak jako Libanonce. A tak jsem se ocitl zaparkovaný na kraji washingtonské silnice v dopravní špičce a díval se. Koneckonců se od něj očekávalo, že oznámí záměry Hizballáhu vůči Izraeli – a osud Libanonu – uprostřed eskalující války s Hamásem.

Klíčovou otázkou bylo, zda Nasralláhův Hizballáh (a jeho íránští patroni) zamýšlejí zahájit širší válku proti Izraeli jako svůj příspěvek k agendě "odporu", navzdory nevyhnutelným škodám, které by to přineslo Libanoncům, včetně jejich stoupenců, a potenciálně i širšímu regionu. To bylo důležité pro mnohé z těch, kteří se dívali; pokud jste Libanonec, máte na této záležitosti zřejmý zájem. Někteří lidé – Libanonci nebo jiní – chtějí, aby Hizballáh vstoupil do války navzdory jisté destrukci, kterou Libanonu přinese. Jiní sympatizují s palestinskou věcí, ale mají dost problémů s životem ve zhrouceném státě. A jsou tu i tací (včetně Libanonců), kteří s potěšením sledují, jak se Hizballáh kroutí tváří v tvář izraelskému vojenskému odstrašování, pomineme-li sporadické operace.

Klíčovým poznatkem z projevu, zejména mezi lidmi, kteří nemají rádi Hizballáh, je to, že to bylo prázdné chvástání, dvojsmysl, trapný pokus zamaskovat zbabělost či slabost Hizballáhu tváří v tvář Izraeli, který se projevil tím, že se mu nepodařilo eskalovat válku proti němu z Libanonu. Něco pravdy na tom samozřejmě je. Nasralláh je talentovaný řečník, ale je také lstivý a manipulativní. A neoznámil žádnou eskalaci proti Izraeli navzdory stále strašlivější válce v Gaze. Přesto byl tento projev pravděpodobně něčím víc než jen pouhou pózou, která měla zakrýt slabost, a do jisté míry odhalil Nasralláhův světonázor a světonázor jeho patronů.

Co vlastně Nasralláh řekl? Je pravda, že hned v začátku projevu začal budovat argumenty pro zdrženlivost Hizballáhu. Například dal jasně najevo, že říjnový útok byl operací Hamásu – ve skutečnosti to bylo naprosté tajemství, překvapení pro ostatní skupiny v "odporu" a čistě palestinská záležitost. Dalo by se to číst jako chvála iniciativy a autonomie Hamásu, ale zdá se, že jde spíše o prostředek k omezení odpovědnosti Hizballáhu vůči tažení Hamásu a získání svobody Hizballáhu a Íránu, aby si mohly určovat vlastní politiku.

Nasralláhova odpověď na otázku, kdy se Hizballáh zapojí do boje, byla jednoduchá: Hizballáh už byl v boji, když brzy otevřel frontu s Izraelem v jižním Libanonu, kde už ztratil desítky bojovníků. Nasralláh se chlubil, že to odradilo Izrael od jakýchkoli preventivních válečných plánů proti Libanonu a donutilo ho to odklonit prostředky z fronty v Gaze, což by mohla být pravda. Jeho hlavním cílem byla očividně obrana Hizballáhu před obviněními ze zbabělosti a výzvami k eskalaci: Strana už koneckonců plnila svou povinnost "odporu".

Pokud jste Libanonec – nebo si nepřejete, aby v Libanonu byla válka – mohlo by to stačit k tomu, aby vás to uklidnilo. Ruku v ruce s touto úlevou však šla i notná dávka škodolibosti a opovržení vůči Hizballáhu, kdy pozorovatelé stavěli do kontrastu jeho obvyklou bombastickou propagandu s jeho mírností tváří v tvář Izraeli a jeho údajným zaprodáním se jeho partnera "odporu" Hamásu. Naopak Hamás bude zklamán Nasralláhovou zdrženlivostí. To však není vše, co Nasralláh k této záležitosti řekl.

Nasralláh strávil většinu svého projevu kontextualizací války v širším strategickém světonázoru "osy odporu" a jejích specifických historických kapitol. Nasralláh dal jasně najevo, že Hizballáh nadále považuje Izrael za fundamentálně nebezpečného, ale slabého aktéra sužovaného vnitřními rozpory a omezenými prostředky – "pavučinou" tohoto a předchozích projevů. Poukázal na americký spěch financovat a vyzbrojovat Izrael po útocích Hamásu jako na důkaz jeho slabosti, nikoli dobrého postavení u supervelmoci. Dokonce strávil značné množství času tím, že označil současný izraelský kabinet za obzvláště dysfunkční a krátkozraký, což je další údajná známka úpadku Izraele.

Nasralláh je očividně spokojen s šokem a dezorientací, kterou zabíjení Hamásu vyvolalo, a nastolil klíčový bod: Vnímaný zvyk Izraele reagovat na provokace maximalistickými postoji, z nichž je pak nucen slevit. Jako příklad použil libanonskou válku v roce 2006, kdy se Izraelci pokusili donutit Hizballáh k návratu unesených vojáků prostřednictvím rozsáhlých vojenských akcí, jen aby po silném výkonu Hizballáhu museli souhlasit s ponižující výměnou zajatců. Na rozdíl od Hamásu má Hizballáh (a Írán) jistou historii způsobování strategických neúspěchů Izraeli, zejména v Libanonu, přinejmenším v některých kritických okamžicích. Ve svém projevu Nasralláh vyzval Hamás, aby vnímal "odpor" jako rozvíjející se v oddělených fázích a zaměřil se na okamžité úspěchy. To je v souladu s širším pohledem na "odpor", k němuž se hlásí Nasralláh, který navzdory svému libanonskému politickému cynismu zůstává věrným věřícím.

To vše nám říká, že zatímco Nasralláh a jeho patroni nechtějí válku v Libanonu, neznamená to nutně, že věří, že Izrael v Gaze zvítězí (podle izraelské definice vítězství nebo definice vítězství Hizballáhu). Nemusí prostě vědět, co se tam bude dít, nebo možná očekávají, že Hamás z toho vyjde zkrvavený, ale živý (což je vítězství ve smyslu "odporu"). Je-li to kalkulace, pak by nedávalo smysl, aby Hizballáh eskaloval proti Izraeli – nebo by to byl přinejmenším důvod k trpělivosti a zdrženlivosti.

Nasralláh nicméně zdůraznil zásadní bod, když řekl, že rozhodnutí o eskalaci jsou svázána s událostmi v Gaze, což zesiluje možnost, že válka v Libanonu je za určitých okolností přece jen možná. Můžeme jen spekulovat o tom, co by to mohlo být, i když blížící se eliminace Hamásu – skutečné izraelské vítězství, jak by to mohl vidět Nasralláh nebo Írán – by mohlo poskytnout odpověď.

Zdroj v angličtině: ZDE