Izraelští vojáci zastřelili neškodného invalidu. Byl to Palestinec

10. 11. 2023

čas čtení 9 minut
Pozn. JČ: Tuto vynikající reportáž zhlédlo od čtvrtka večer jen na Twitteru 4,7 milionu lidí (viz níže). Mezi Čechy - nezájem. Copak to asi vypovídá?

Mentálně zaostalý mladík Fuad, oblíbený ve své vesnici v Hebronu, se připojil k davu demonstrujících Palestinců. Izraelští vojáci nedaleko vypálili několik výstražných střel a dav demonstrantů se rozešel. Fuad zůstal. Nerozuměl situaci, ale napodobil demonstranty a směrem k izraelským vojákům, vzdáleným asi 70 metrů, hodil tři kameny. Nemohly je zasáhnout. Po hození třetího kamene ho izraelští vojáci zastřelili. Byl na místě mrtev. Na dotaz televize Channel 4 News, kdo z izraelských vojáků invalidu zastřelil a proč, izraelská armáda neodpověděla.


Reportér: Časový údaj vojáků na záznamu průmyslové televize je 12 00.  Incident trvá pouhých 20 sekund, ale vypráví tragicky známý příběh života a smrti na Západním břehu Jordánu. Je vidět mladý Palestinec, který hází kameny směrem k izraelským vojákům. O několik vteřin později muž padá nehybně k zemi. Sedmadvacetiletý Fuad Abu Saba, postižený muž z města Yatta v Hebronu, byl zabit jedinou střelou do krku.

Muž, který se narodil se zdravotními komplikacemi a jehož rodina zoufale bojovala, aby ho udržela naživu, jen aby o něj v jediném okamžiku přišla. Další smrt ve zdánlivě nekonečném konfliktu. Ale právě na tuto tragédii jsme narazili, i když jsme si to tehdy neuvědomovali.

Třicátého října se náš štáb vydal z hotelu do Hebronu na jihu okupovaného Západního břehu Jordánu. Chtěli jsme zdokumentovat příběh Palestinců žijících pod hrozbou násilí ze strany izraelských osadníků a vojáků, tato hrozba se od útoků ze 7. října výrazně zvýšila.

V 8:56 jsme zastavili na tomto kontrolním stanovišti, náš kameraman natočil  zchátralou ceduli, varující Izraelce, aby nevstupovali do palestinské vesnice. Natočil také mešitu a izraelskou strážní věž, která se tyčí ze svahu nad ní.

Ten den vidíme, jak se tento konflikt odehrává na celém Západním břehu Jordánu v reálném čase. Mluvíme s rodinami, které jsou obléhány, a s dalšími, které se cítí být ozbrojenými izraelskými osadníky vytlačovány z půdy svých předků.

Po několika hodinách jsme se vrátili na stejné kontrolní stanoviště. Těsně před naším příjezdem v 11:42:10 je na záběrech z bezpečnostních kamer vidět, jak Fuad hází kamenem směrem k něčemu, co vypadalo jako izraelští vojáci. Časový údaj na kamerovém záznamu je 12, protože hodiny se ten víkend vrátily o hodinu zpět a ještě nebyly aktualizovány. O 32 sekund později Fuad hodí další kámen. Pak se jeden z mužů v uniformách přikrčí.

V 11:43 přesně je Fuad zastřelen, jeho tělo se sesune k zemi. Přikrčený muž v uniformě se poté postaví.

Toto  je místo, kde Fuad zemřel. Průmyslová kamera natáčela toto kontrolní stanoviště a zachytila vojáky ve vzdálenosti přibližně 70 metrů po této silnici.

O několik vteřin později, čirou náhodou, my zaparkujeme právě zde. Přibližně 140 metrů od izraelských vojáků. V čase 11:44:48 náš kameraman zachytil tři muže, jak běží dolů k místu, kde Fuad ležel na zemi. Na místě byla tři vozidla. Jedno vozidlo má černé poznávací značky, které potvrzují, že patří izraelské armádě. Další dvě mají žluté civilní poznávací značky. Dva z mužů na místě činu nemají neprůstřelnou vestu. Jeden z nich má zřejmě na sobě bílé tenisky.

Jednalo se také o vojáky, nebo se mohlo jednat o ozbrojené civilisty z nedalekých izraelských osad, či dokonce ozbrojené osadníky v uniformách záložníků IDF? V 11:46:02 přijíždí další vojenské vozidlo a uniformovaní vojáci se pohybují po silnici směrem k Fuadovu tělu v 11 48 52, když jedno z civilních vozidel odjíždí, vojáci si všimnou našeho kameramana, když se chystáme odjet.

Zazní dva výstřely.

Fuad byl jen jedním z více než 178 Palestinců, kteří byli od 7. října na Západním břehu Jordánu zabiti osadníky nebo izraelskou armádou. Takže tohle je to, co víme.

Fuád byl součástí davu asi dvou set lidí, kteří přišli po této silnici a demonstrovali proti izraelským vojákům na druhé straně této bariéry. Vojáci pak podle očitých svědků vypálili varovné výstřely a dav odešel, ale Fuad zůstal sám a pak začal házet kameny.

Nevypadalo to, že by kameny mohly být hozeny tak daleko, aby vojáky skutečně zasáhly. Ale házel kameny a když hodil kámen potřetí, upadl. Podle pitvy byl střelen do krku a spadl právě sem. Zemřel na místě.

Důvod, proč natáčíme tímto směrem, je ten, že na druhé straně bariéry jsou právě teď 4 izraelští vojáci a ti nám jasně řekli, ať nemíříme kamerou na ně. A my děláme, co nám řekli.

Tady v jižním Hebronu žijíizraelští osadníci a Palestinci tváří v tvář. Soupeřící komunity, které si obě činí nárok na stejnou vyprahlou půdu. Právě tato bezpečnostní kamera zachytila poslední okamžiky Fuadova života.

Pravidla pro zásah izraelských obranných sil nejsou zveřejňována, ale chápeme, že pro zásah vojáků musí existovat jasné a bezprostřední nebezpečí pro vojáky nebo ohrožení života. Z toho, co vidíme, se zdá, že Fuad nepředstavoval  žádnou hrozbu.

Azíz vlastní pekárnu Zeep.

Aziz: Ano, to ráno tu byl.

Reportér: Jen mi řekněte, co přesně jste viděl. Viděl jste okamžik, kdy byl postřelen?

Aziz: Ano.

Reportér: Vypálili vojáci varovné výstřely?

Aziz: Ano. Došlo ke střelbě, Myslím, že 3-4krát.

Reportér: Byly to varovné výstřely.

Reportér: A lidé utíkají, cítíte se nejistě. Všechno je možné.

Aziz:Ano, v této situaci je nebezpečí. Nevíte, co bude.

Reportér: Od útoků Hamásu 7. října bylo podle místních zdravotnických úřadů na Západním břehu Jordánu zabito nejméně 178 Palestinců. To je více než za celý loňský rok, který byl již tak nejsmrtonosnější za posledních dvacet let. A osady premiéra Benjamina Netanjahua, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, se na celém okupovaném území rozrostly. Několik ministrů jeho kabinetu jsou osadníci. Jen letos bylo izraelskými osadníky zabito nejméně 29 Palestinců. Včera večer se Netanjahu setkal s vedoucími představiteli izraelských osad na Západním břehu Jordánu a odsoudil akty mstivého násilí proti palestinským civilistům. Zeptali jsme se IDF, kdo je zodpovědný za Fuadovu smrt. Neodpověděli.

Reportér: Co Fuad dělal? Měl nějakou práci? Pracoval, nebo jen pracoval?

Bratr: Ne, nic, nic. Nemůže pracovat. Nemůže pracovat.

Reportér: Kvůli jeho speciálním potřebám, ano. Lidé ho znali.

Bratr: Všichni, celá vesnice.

Reportér:  Měli ho rádi. Nebyl pro nikoho hrozbou. Jednoduchý člověk. A tak uviděl dav, demonstranty, jak jdou ulicí. A přidal se k nim. Nerozuměl tomu.

Bratr:Střelili ho do krku.

Reportér: Jeho otec mi řekl, že je hrdý na to, že jeho syn zemřel. Jako mučedník.

Fuadův životní start byl komplikovaný. Tucet operací, které ho měly udržet při životě kvůli nemocem, s nimiž se narodil. Následoval klidný život s bratry a rodiči v Jattě. Ve vesnici ho všichni znali. Zdálo se, že ho mají všichni rádi, a kvůli jeho potížím s učením ho všichni trochu litovali.

Kdyby muž, který ukončil jeho život, znal tyto skutečnosti, možná by si dvakrát rozmyslel, zda ho střelí do krku. Fuad v to ráno, kdy byl považován za hodného kulky, rozhodně nepředstavoval pro nikoho smrtelnou hrozbu. Byl zastřelen ne za to, co udělal, ale za to, kým byl. Jeho identita byla rozsudkem smrti, a to je tragédie, která se v této nikdy nekončící válce na obou stranách nesčetněkrát opakuje.

0
Vytisknout
3688

Diskuse

Obsah vydání | 14. 11. 2023