Ruská agrese na Ukrajině: Zelenskij: Svět nesmí tolerovat, když lidem ruští vojáci uřezávají hlavu

12. 4. 2023

čas čtení 13 minut
Volodymyr Zelenskij vyzval mezinárodní politiky aby jednali poté, co se ve středu objevilo znepokojivé video, na němž ruští vojáci zřejmě stínají hlavu ukrajinskému válečnému zajatci ležícímu na zemi. Na jednom z klipů je zřejmě vidět, jak příslušník ruské armády nožem odřezává vojákovi hlavu. Druhé video zřejmě ukazuje sťaté mrtvoly dvou ukrajinských vojáků ležící vedle zničeného vojenského vozidla.


- EU se po videu s uřezáváním hlav zavázala pohnat válečné zločince k odpovědnosti

Poté, co se objevilo znepokojivé video, na němž ruští vojáci  stínají hlavu ukrajinskému válečnému zajatci ležícímu na zemi, se EU zavázala pohnat k odpovědnosti osoby odpovědné za válečné zločiny


- Rusko v úterý provedlo podle svých slov úspěšný zkušební start "pokročilé" mezikontinentální balistické rakety.

V prohlášení zveřejněném na Telegramu ruské ministerstvo obrany uvedlo, že "bojová posádka úspěšně odpálila mezikontinentální balistickou raketu [ICBM] mobilního pozemního raketového systému" ze zkušebního stanoviště Kapustin Jar. Dále uvedlo:

    "Cvičná hlavice rakety s danou přesností zasáhla maketu cíle na cvičišti Sary-Šagan [Republika Kazachstán].

Ministerstvo neupřesnilo typ rakety použité při úterním odpalu. V únoru prezident Vladimir Putin uvedl, že nový typ ICBM bude nasazen někdy v letošním roce, a to v návaznosti na americké zprávy, že tato zbraň při nedávném testu selhala.

Tento krok přišel několik týdnů poté, co Moskva pozastavila účast na smlouvě Nový start, poslední zbývající smlouvě Ruska s USA o kontrole jaderných zbraní.



- Bělorusko vydalo Rusa, který byl oddělen od své dcery a odsouzen ke dvěma letům vězení poté, co ve škole nakreslila protiválečné obrázky.

Alexej Moskaljov, 54letý svobodný rodič z města Jefremov, 150 mil jižně od Moskvy, minulý měsíc utekl z domácího vězení, několik hodin předtím, než mu soud vyměřil dvouletý trest za "diskreditaci" ruské armády.

O dva dny později byl zadržen v sousedním Bělorusku, pravděpodobně v důsledku toho, že zapnul svůj mobilní telefon a prozradil tak svou polohu.

Tento vysoce medializovaný případ kritizovaly ruské skupiny na ochranu lidských práv a vedl k internetové kampani za znovusjednocení otce a dcery.

"Alexej Moskaljov byl vydán z Běloruska do Ruska," uvedla skupina pro ochranu práv OVD-Info s odvoláním na jeho běloruského právníka.

Moskaljov uvedl, že jeho rodina poprvé čelila nátlaku policie loni v dubnu, když se jeho třináctiletá dcera Maria Moskaljovová odmítla zúčastnit vlastenecké výuky ve škole a nakreslila několik kreseb, na nichž byly zobrazeny rakety odpalované na rodinu stojící pod ukrajinskou vlajkou, a další s nápisem "Sláva Ukrajině".

- Ukrajina popírá ruské tvrzení, že Rusko ovládá 80 % Bachmutu

Ukrajinská armáda odmítla tvrzení Ruska, že ruské jednotky obsadily více než 80 % bojujícího města Bachmut, a trvá na tom, že ukrajinské síly kontrolují "podstatně" více než 20 % jeho východní části.

Serhij Čerevatij, mluvčí východního vojenského velení, řekl agentuře Reuters:

"Byl jsem právě v kontaktu s velitelem jedné z brigád, která drží obranu města. A mohu s jistotou říci, že ukrajinské obranné síly kontrolují podstatně větší procento území Bachmutu."

V úterý šéf ruské soukromé žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin uvedl, že jeho síly kontrolují většinu Bachmutu včetně celého administrativního centra, továren, skladů a obecních budov.

V reakci na to Čerevatij řekl, že Prigožin "potřebuje ukázat alespoň nějaké vítězství ve městě, které se snaží dobýt už devět měsíců, a proto dělá taková prohlášení".

- Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve středu přijel do Pentagonu, kde ho přivítal americký ministr obrany Lloyd Austin.

Šmyhal vede ve Washingtonu početnější ukrajinskou delegaci, jejímiž členy jsou ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Podle zdrojů se očekává, že se bilaterálně setkají s finančními představiteli zemí skupiny sedmi a dalších zemí a zúčastní se kulatého stolu o Ukrajině, který bude ve čtvrtek pořádat Světová banka.

- Rusko zpřísnilo svůj branný zákon, včetně zavedení elektronických vojenských odvodních lístků, před všeobecně očekávanou ukrajinskou protiofenzívou v nadcházejících týdnech. Dolní a horní komora parlamentu urychleně schválily zákon, který Rusům výrazně ztíží možnost vyhnout se odvodu a zároveň automaticky zakáže registrovaným brancům opustit zemi.

- Ruskem dosazené úřady na anektovaném Krymu a ve městě Sevastopol zrušily tradiční vojenské přehlídky na oslavu Dne vítězství a Prvního máje, uvedl Ruskem jmenovaný vůdce Krymu s odvoláním na bezpečnostní důvody. Sergej Aksjonov to ve středu prohlásil den poté, co uvedl, že Krym je ve střehu a že ruské síly vybudovaly "moderní, hloubkovou obranu" a mají více než dostatek vojáků a vybavení k odražení případného ukrajinského útoku.

- Kreml uvedl, že vyhlídky na černomořskou dohodu o vývozu obilí "nejsou tak skvělé", a ve středu prohlásil, že sliby o odstranění překážek pro ruský vývoz zemědělských produktů a hnojiv nebyly splněny. V úterý nebyla žádná plavidla schválena k cestě s využitím obilné iniciativy poté, co Rusko vyškrtlo jména tří lodí, které předložila ukrajinská strana, když se vracely domů. Náměstek ukrajinského ministra infrastruktury pro námořní přístavy a námořní dopravu Jurij Vaskov označil situaci za "kritickou".

-  Podle tajného dokumentu Pentagonu Srbsko souhlasilo s dodávkami zbraní Kyjevu nebo je již poslalo. Dokument, který je souhrnem odpovědí evropských vlád na žádosti Ukrajiny o vojenský výcvik a "smrtící pomoc" nebo zbraně, byl jedním z desítek tajných dokumentů zveřejněných v posledních týdnech na internetu v rámci možná nejzávažnějšího úniku amerických tajemství za poslední roky. Srbsko je jednou z mála evropských zemí, která odmítla sankcionovat Rusko za jeho invazi na Ukrajinu.

-  Podle trojice uniklých obranných dokumentů americké zpravodajské služby údajně v únoru varovaly Ukrajinu, že se jí možná nepodaří shromáždit dostatek vojáků a zbraní pro plánovanou jarní protiofenzívu a že může být "značně nedostačující" pro dosažení cílů Kyjeva, pokud jde o znovuzískání území obsazeného Ruskem.

- Jižní Korea souhlasila s tím, že "půjčí" USA 500 000 dělostřeleckých nábojů.
Soul se snaží minimalizovat možnost, že by tato munice mohla skončit na Ukrajině - což by mohlo vyvolat domácí kritiku prezidenta Yoon Suk-yeola.

- Jihoafrická republika uvedla, že mezinárodní zatykač na Vladimira Putina v souvislosti s válkou na Ukrajině je "problém" před srpnovým summitem Brics v této zemi. Ruský prezident se má zúčastnit summitu zemí Brics - Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky -, ale hostitelská země je členem mezinárodního trestního soudu a očekávalo by se, že pokud Putin do země vkročí, zatčení provede. Zatykač ICC na Putina vychází z obvinění, že Rusko nezákonně deportovalo ukrajinské děti.

- Britská vláda uvalila sankce na "finanční pomahače", kteří údajně pomáhali ruským oligarchům Romanu Abramovičovi a Ališeru Usmanovovi skrývat jejich majetek.
Nové sankce, které ve středu představilo ministerstvo zahraničí, jsou namířeny proti osobám, které úředníci označují za "pomocníky oligarchů" a které obviňují z vědomé pomoci miliardářským podnikatelům při skrývání jejich majetku.

- Rusko v reakci na kanadské sankce proti Moskvě a podporu Ukrajiny postihlo sankcemi 333 kanadských úředníků a veřejných činitelů, což označilo za odvetný krok.

- Německá vláda je velmi znepokojena zhoršujícím se zdravotním stavem vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, uvedl mluvčí vlády. Navalného mluvčí v úterý uvedl, že za 16 dní pobytu na samotce zhubl 8 kg a že nemá žádnou lékařskou pomoc.

- Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že údajný únik dokumentů Pentagonu obsahuje "směs pravdy a lží" o armádě jeho země.

Reznikov negativní dopad utajovaných dokumentů zlehčoval a novinářům v Madridu řekl:

    Je v nich mnoho informací, které neodpovídají skutečnosti. Informace, které odpovídají skutečnosti, ztratily na významu. Je to tedy směs pravdy a lží.

Řekl, že se domnívá, že únik informací je záměrným pokusem zasít neshody mezi ukrajinské spojence, a dodal:

    Tvůrcem tohoto díla je samozřejmě Rusko a jeho spojenci či žáci. Cílem je snížit úroveň důvěry mezi (našimi) partnery, zejména Spojenými státy a dalšími zeměmi, a pro mě je to zcela zřejmé a jasné.

Reznikov také odmítl jako "nepravdivé" náznaky v únicích z Pentagonu, že by speciální jednotky NATO operovaly uvnitř Ukrajiny.

- Valerij Kotěnko, který jel ve svém otlučeném autě, ukázal místo, kam dopadla ruská raketa. Dopadla vedle jeho pšeničného pole.


"To bylo v prosinci. Naštěstí to nevybuchlo," řekl. Nepřítel podle něj často bombarduje jižní Ukrajinu a jeho domov v Oděské oblasti.

"Střílejí na nás jako šílení. Rusové se na nás zaměřují, protože jsou to parchanti. A protože živíme svět."

Ukrajinští zemědělci prožívají od února 2022, kdy začala plnohodnotná invaze Vladimira Putina, bouřlivé období. Kotěnkova farma o rozloze 120 hektarů (300 akrů) se nachází kousek od přístavu Oděsa u Černého moře, který minulý týden zasáhlo 17 íránských dronů. Rakety přilétají ze všech směrů. Ruské fregaty pálí z vod kolem okupovaného Krymu. Další rakety přilétají z východu a Azovského moře.

V prvních měsících totální války musel Kotěnko shromažďovat zásoby úrody: obilí, slunečnicového oleje a rajčat. Vzhledem k uzavření přístavů a drahé silniční dopravě se trh zhroutil. V červenci 2022 podepsala vláda Volodymyra Zelenského s Moskvou dohodu zprostředkovanou OSN o obnovení dodávek do mezinárodních destinací včetně Afriky, Asie a Blízkého východu.

Černomořský obilný koridor fungoval. Kotěnko mohl prodat svou úrodu obchodníkovi s komoditami, i když za nízkou cenu. Do konce minulého týdne vyrazilo z Oděsy a přístavů Pivdenny a Čornomorsk podél pobřeží 881 ukrajinských plavidel. Převážely více než 27,5 milionu tun zemědělských produktů. Velká část z nich směřovala do EU.

- Další mezinárodní reakce vyvolalo video na sociálních sítích, které ukazuje ruské vojáky, jak stínají hlavu ukrajinskému vojáku.

Tom Tugendhat, britský státní ministr pro bezpečnost, napsal na Twitteru:

"Britská vláda spojila národy, aby podpořily Mezinárodní trestní soud a zahájily trestní stíhání ruských vrahů na Ukrajině. Nezapomeneme."

Mateusz Morawiecki, polský premiér, napsal na Twitteru:

"Říše zla se znovu zrodila na Východě. Ruští barbaři ohrožují nejen Ukrajinu. Ohrožují celou Evropu a celý svobodný svět. Nejde o pouhý incident, náhodu ani maniakální popud. Putin budoval svou říši zla 23 let a připravoval se na tento konflikt. Nová Evropa to chápe. Je načase, aby to pochopila i stará Evropa."

Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl na sociální síti Twitter:

"Znechucen hrůzným videem, které ukazuje vraždu ukrajinského válečného zajatce ruským vojákem. Odpovědnost a spravedlnost musí zvítězit nad terorem a beztrestností. EU udělá vše pro to, aby to zajistila. EU bude i nadále stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné."

Edgars Rinkēvičs, lotyšský ministr zahraničí, napsal na Twitteru:

"Ruští vojenští zločinci a skupina Wagner jsou horší než Isis."

Andrej Medveděv, novinář ruské státní televize a člen moskevského městského zákonodárného sboru, spekuloval, že načasování zveřejnění videa je pro ukrajinskou armádu "docela příhodné", a uvedl, že by mohlo pomoci "ideologicky nažhavit personál" před plánovanou velkou protiofenzívou.

Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, rovněž spojil zveřejnění videa s očekávanou ofenzivou, ale uvedl, že má "demoralizovat nálady veřejnosti nebo alespoň změnit psychologické vnímání války právě teď".

Ukrajinský ombudsman uvedl, že požádá Výbor OSN pro lidská práva, aby video prošetřil. Dmytro Lubinec uvedl, že napsal dopisy komisaři OSN pro lidská práva, monitorovací misi OSN na Ukrajině, generálnímu tajemníkovi OSN a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.

Na Telegramu napsal, že "veřejná poprava zajatce je další známkou porušení norem Ženevských konvencí, mezinárodního humanitárního práva, porušení základního práva na život".

- Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell a německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navštíví Čínu ve dnech 13.-15. dubna, uvedlo ve středu podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Čína a Německo povedou diplomatické a bezpečnostní strategické rozhovory, uvedl mluvčí ministerstva Wang Wenbin na pravidelném tiskovém briefingu.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4457

Diskuse

Obsah vydání | 18. 4. 2023