Západ se připravuje na to, že Putin na Ukrajině použije "všechny nástroje, které mu zbývají"
18. 4. 2023
Západni politici jsou připraveni na jaderné hrozby a kybernetické útoky jako součást ruské reakce na předpovídanou protiofenzívu
Západní představitelé se připravují na to, že Vladimir Putin v reakci na očekávanou ukrajinskou protiofenzivu proti Rusku použije "všechny nástroje, které mu ještě zbývají", včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků.
Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a "musí být připraveni" na extrémní taktiku při pokusu udržet ukrajinské území.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv minulý měsíc prohlásil, že Moskva je připravena Ukrajincům úder vrátit, a varoval, že jeho země použije "naprosto jakoukoli zbraň", pokud se Kyjev pokusí znovu dobýt Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Zdálo se, že Moskva připouští, že se její síly mohou brzy ocitnout na Ukrajině v defenzivě, protože se zdá, že vlastní ruská zimní ofenziva se zpomaluje.
Ruská jaderná rétorika sjednotila ministry zemí G7, kteří po svém pondělním dvouhodinovém zasedání vydali prohlášení, v němž odsoudili hrozby jako "nepřijatelné" a kritizovali Putinův plán rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku.
Představitelé G7 uvedli, že během jednání došlo k "otevřené výměně názorů" na přístup k ukrajinskému konfliktu, včetně "budoucích vyhlídek" na ukončení války, která by podle Rishiho Sunaka nakonec měla být u jednacího stolu.
Zdroje z ministerstva zahraničí nicméně naznačily, že jediným způsobem, jak konflikt definitivně vyřešit, by bylo, kdyby Putin stáhl své vojáky z Krymu a Západ poskytl Kyjevu nástroje k urovnání konfliktu.
Skupina uvedla, že "prohlášení o neochvějné podpoře" nestačí a "činy stále neodpovídají rétorice", což je odrazem vojenských hodnocení v evropských hlavních městech a Washingtonu.
Na summitu G7 ministři potvrdili svůj závazek "zintenzivnit, plně koordinovat a prosazovat" sankce proti Rusku a dohodli se na větší koordinaci, aby se zabránilo obcházení opatření a aby se zaměřili na třetí strany dodávající zbraně Moskvě.
Ministr zahraničních věcí James Cleverly požadoval propuštění britsko-ruského opozičního vůdce poté, co byl soudem v Moskvě odsouzen k 25 letům vězení, a vzdal hold Vladimiru Kara-Murzovi mladšímu za to, že "statečně" odsoudil Putinovu invazi na Ukrajinu.
Kritik Kremlu, který dvakrát přežil otravu, byl odsouzen za velezradu a hanobení ruské armády v procesu, který odsoudil jako ukázkový.
Ruský velvyslanec ve Spojeném království Andrej Kelin byl v pondělí předvolán na ministerstvo zahraničí, aby si vyslechl drezúru v souvislosti se závazky Ruska v oblasti lidských práv, včetně práva na spravedlivý proces.
Mezitím bilaterální jednání amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s jeho francouzským protějškem Catherine Colonnovou v rámci skupiny G7 skončilo až za dlouho, což vyvolalo spekulace, že její jednání s USA bylo napjaté.
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyvolal kontroverzi, když při zpátečním letu z Číny prohlásil, že Evropa by se neměla stát "vazalem" USA v oblasti zahraniční politiky.
Již dříve byl obviněn z naivity, když řekl, že Moskva nesmí být "ponížena" a bude potřebovat bezpečnostní záruky. Představitelé G7 zdůraznili, že všechny členské země včetně Francie jsou zajedno v tom, že je třeba zabránit Putinovým pokusům rozdělit Západ a ovládnout ho.
Zejména východoevropské vlády obvinily Macrona, že se nedokázal poučit z válečných lekcí. Domnívají se, že bez americké vojenské a finanční podpory Kyjevu, která je více než třicetkrát vyšší než podpora Francie, by se ukrajinský odpor již rozpadl.
Při samostatných jednáních v Japonsku vytvořily země G7, včetně Velké Británie, USA, Kanady, Japonska a Francie, alianci pro rozvoj společných dodavatelských řetězců jaderného paliva, jejímž cílem je vytlačit Rusko z mezinárodního trhu s jadernou energií.
Diskuse