Poslední zima na ruském plynu? V ČR to tak zatím nevypadá

15. 7. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Podle ředitele strategie EGÚ Brno Michala Macenauera by zima 2022/2023 měla být v Evropě poslední zimou ve znamení závislosti na ruském zemním plynu. Ovšem v České republice tomu zatím prakticky nic nenasvědčuje.

Díky dlouhodobému zanedbávání energetické bezpečnosti předchozí vládou neexistuje žádná rychlá náhrada za ruský plyn. Přechod na plyn z Norska vyžaduje výstavbu nového plynovodu, což nelze stihnout v řádu týdnů nebo měsíců.


Otázka nahrazování plynu jinými zdroji je podceňována. Někdejší propagace plynových kotlů pro domácnosti přitom představuje vyslovenou katastrofu - a dnešní představa úřadů, že venkovský senior, který ještě splácí plynový kotel, dostane částečnou dotaci na tepelné čerpadlo a zbytek si zaplatí hypotékou za současných podmínek nabízených bankami, je leda tak zprávou z jiné planety.

Veřejná debata v ČR je už celé dekády ovládána představou, že blahobyt rovná se rostoucímu plýtvání energiemi. Od 90. let docházelo k cílenému šponování poptávky po energiích, včetně státní podpory elektrických přímotopů, za něž následně uživatelé utratili majlant, nicméně stavitelům Temelína to umožnilo vykázat nárůst domácí spotřeby elektřiny.

Debaty o úsporách a zvyšování energetické účinnosti běžně představují zkratku k nálepce ekofanatika a výzvě k návratu "zpátky na stromy".

Fialova vláda dosud neformulovala žádný koncepční plán odklonu od plynu, pouze současnou energetickou krizí argumentuje ve prospěch výstavby nového jaderného zdroje. Avšak i kdyby šlo všechno podle plánu, což se vzhledem k zahraničním zkušenostem téměř jistě nestane, takový zdroj by byl k dispozici nejdříve za patnáct let.

Jediný zdroj, jehož provoz teď vláda naprosto odmítá podporovat ze státního rozpočtu, jsou přitom solární elektrárny. Jistěže v zimě nikoho nespasí. Ale přinejmenším je lze stavět rychle a relativně zlevnit elektřinu alespoň v letních měsících.

K neochotě vlády začít systematicky pracovat na náhradě energie z fosilních zdrojů a na úsporách navíc připočtěte neochotu ministra zdravotnictví Válka uznat, že COVIDová pandemie neskončila, ba ani nebyla "ochočena", a že "promořování" populace tváří v tvář posledním subvariantám omikronu nedává smysl, protože tento typ onemocnění žádnou kolektivní imunitu populace nevytváří. Virová nálož je už nyní, uprostřed léta, v ČR masívní. Čas pro návrat k povinnému nošení respirátorů v zalidněných veřejných prostorách už je dávno tady. Ministerstvo zdravotnictví ale dělá mrtvého brouka.

V zahraničí se diskutuje o studiích, podle nichž opakované prodělání COVIDu prudce navyšuje pravděpodobnost dlouhodobých následků, včetně zrychleného nástupu neurodegenerativních chorob. V Česku však takové diskuse příliš nevedeme, poněvadž diagnóza "dlouhý COVID" se zde oficiálně neuznává a příznaky postižených jsou spíše psychologizovány.

A samozřejmě, kampaň za čtvrtou posilující dávku očkování je do této chvíle naprostá katastrofa.

Takže zatím můžeme očekávat zimu, během níž budou mnozí nuceni fungovat v méně vytápěných prostorách než na jaké jsou zvyklí, na pracovišti, ale dost možná i doma. Riziko různých onemocnění se tím může zvýšit. A zároveň řada takových lidí kvůli bagatelizaci a mizivé osvětě ministerstva zdravotnictví bude jen minimálně připravena na další pandemickou vlnu.

Expremiér Babiš si se svým chaotickým řízením pandemie připsal na konto 30 - 35 000 zbytečně zemřelých občanů ČR.

Koncem roku si budeme moci udělat první představu o tom, jakého skóre v kombinaci energetické krize a pandemie dosáhne Fialova vláda - v duchu oblíbeného narativu "nepřijatelného nucení" k opatřením na ochranu veřejného zdraví a "alarmismu COVID fanatiků".

2
Vytisknout
8067

Diskuse

Obsah vydání | 19. 7. 2022