Otevřený dopis: Putinova válka proti Ukrajině bude rozhodnuta na bitevním poli

18. 7. 2022

čas čtení 3 minuty
Diktátoři se nenechají uchlácholit výzvami k příměří. Považují je za slabost, kterou využívají. Kdo si to nepřeje, měl by udělat vše, co je v jeho silách, aby byl Putin poražen, tvrdí vědci ze sedmi zemí. 

Nelze vyloučit, že s ukončením dodávek ruského plynu 21. července budou politici sdílet názor, že rychlý konec války přinese konec složité ekonomické a sociální situace v Německu. Pak by převážily teze nedávného dopisu Die Zeit, podle kterého "mezinárodní společenství musí udělat vše pro to, aby vytvořilo podmínky pro brzké příměří a mírová jednání".

Tento přístup vedený slabostí považujeme za zásadně nesprávný a uznáváme za velmi pravděpodobné nebezpečí, že podpoří přímou vojenskou konfrontaci s Ruskem.

Autoři Die Zeit chtějí v podstatě uklidnit agresora Putina, protože věří, že si tím získají jeho dobrou vůli a válka skončí. Tento předpoklad je chybný. Diktátory nelze uchlácholit. Německo, více než kterákoli jiná evropská země, by mělo vědět, že po bleskových válkách musel být Hitler ve svém řádění zastaven vojenskou silou a musel být poražen. Putinova ideologie historického Ruska se nezastavuje na Donbasu, ale v hranicích starého Sovětského svazu a tedy hluboko na území NATO. To, čeho diktátoři nemilosrdně využívají, je vnímaná slabost, pokud nikdo není robustní a nemá silnou vůli se jim postavit.

To, co autoři dopisu Zeit navrhují, fatálně posiluje Putinovo vnímání slabosti. Pokud Ukrajina padne, budou Polsko a pobaltské státy dalším cílem agrese Moskvy.

Nezaútočí na NATO? Ano, Putin spěchající k východní hranici NATO ve spěchu za vítězstvím, poháněný svým vnímáním západní slabosti, by konvenčně a takticky jaderně udělal právě to. Každý, kdo věří, že by Putin přes noc přešel od Savla k Pavlovi, se nepoučil z desetiletí trvajícího nesprávného úsudku Angely Merkelové o diktátorovi.

Kromě toho, že Ukrajina jako subjekt, který má plné právo držet svůj osud pevně ve svých rukou, se v dopise Zeitu vůbec neobjevuje, jedno je jisté: Ukrajina vede naši válku. Pokud tam Putin nebude poražen, válka přijde k nám. A pak? Mělo by se znovu vyjednávat? Z jaké pozice? Jen na bojišti se rozhoduje o tom, co se vůbec dá vyjednat.

Nebo někdo v Berlíně věří, že vítězný Putin by chtěl vyjednat rovnovážný mírový řád pro Evropu? Naopak, loupežnicky by hledal další oběť.

Signatářům tohoto protidopisu připomíná nestrategická krátkodechost kritizovaného apelu Zeitu starou Spolkovou republiku; jmenovitě ty, kteří se velmi brzy vzdali německé jednoty jako politického cíle.

Tehdy stejně jako dnes je to o vytrvalosti, víře, že člověk stojí za lepším pořádkem a je připraven ho bránit tváří v tvář existenčním hrozbám. Taková západní morální a materiální síla zlomila páteř Sovětského svazu. S Putinovým Ruskem dnes nelze uvažovat o žádné budoucnosti. Toto je cesta appeasementu, která nevede k omezení, ale k další eskalaci konfliktu.

Kdo si to nepřeje, měl by udělat naprosto vše pro to, aby se Putin, poražený car, musel vrátit do Ruska a osud ho tam dostihl. Západ je mnohonásobně silnější než Putin. Je na čase, aby to agresor pocítil velmi bolestivě.

Podepsáni:

Maximilian Terhalle, London School of Economics
Dominik Geppert, Univerzita v Postupimi
Andreas Rodder, Johns Hopkins University
Annette Freyberg-Inan, University of Amsterdam
Andreas Umland, Akademie Kyiv Mohyla
Frank Schimmelfennig, ETH Curych
Patrick O. Cohrs, University of Florence
Bernhard Stahl, Univerzita v Pasově
Elizabeth Braw, American Enterprise Institute
Andreas Fulda z Nottinghamské univerzity

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
6218

Diskuse

Obsah vydání | 21. 7. 2022