Čínská dluhová bomba je zřejmě připravena k výbuchu

18. 7. 2022

Důvěra v bezpečnost čínských bank byla vážně otřesena krachem několika malých bank v provincii Che-nan v dubnu tohoto roku. Pokud jde o jejich aktiva ve výši asi 40 miliard juanů (6 miliard dolarů) a počet zákazníků, zhruba 400 000, zavřené venkovské banky jsou přisluhovači čínského finančního systému.

Imploze těchto nedostatečně kontrolovaných a pravděpodobně korupcí prolezlých finančních institucí by neměla být překvapivá. Ale to, jak se místní úřady vypořádaly s dopadem, je šokující i pro ty nejneúnavnější pozorovatele čínské politické scény.

Místo odškodnění vkladatelů, kteří mají podle vládních nařízení nárok až na 500 000 juanů, udělali úředníci v Che-nanu vše, co si lze představit, aby je umlčeli.

Zpočátku omezovali pohyb vkladatelů tím, že testovací kód COVID na jejich chytrých telefonech měnili na červenou, což jim fakticky znemožňovalo jezdit veřejnou dopravou nebo dokonce řídit vlastní auta. Veřejné pobouření přinutilo vládu Che-nanu opustit tuto zneužívající taktiku.

Když se však několik stovek vkladatelů, kteří se nemohli dostat ke svým úsporám v zkrachovalých bankách, shromáždilo 10. července k protestu před pobočkou Lidové banky v Čeng-čou, hlavním městě Che-nanu, vyslali místní úředníci velké množství násilníků, kteří krutě napadli vkladatele, zatímco uniformovaní policisté přihlíželi.

Tento skandál by měl investory znepokojit nejen kvůli brutální taktice místních úřadů toužících jej ututlat, ale také kvůli okolnostem, za kterých tyto malé banky zkrachovaly.

Od té doby, co se Čína v roce 2009 začala zadlužovat, aby podpořila růst, mnozí se ptali, jak dlouho může párty pokračovat. K nelibosti mnoha medvědích pozorovatelů předpovědi finanční krize nevyšly. Čínský bankovní systém dnes stále stojí navzdory poměru dluhu k HDP ve výši 264 %.

Možná proto, že se zdá, že Peking dokáže vzdorovat finanční gravitaci, méně lidí se v dnešní době obává, že by jeho narůstající dluh mohl rozpoutat systémovou krizi. Existuje však mnoho varovných signálů, které naznačují, že Čína může brzy čelit zúčtování dluhu.

Slabý dohled, špatné řízení rizik a korupce, které pravděpodobně přivedly malé venkovské banky v Che-nanu do platební neschopnosti, jsou systémové mezi téměř 4 000 malými a středními bankami v zemi s aktivy ve výši téměř 14 bilionů dolarů.

Je vysoce pravděpodobné, že další podobné banky brzy zkrachují. Čirou náhodou, když úřady v Che-nanu zasahovaly proti obětem bankrotu tamní banky, úřady v Šanghaji v tajnosti postavily před soud bývalého miliardáře, který údajně ovládal středně velkou banku ve Vnitřním Mongolsku a používal ji k financování různých nezákonných schémat. Když vláda v roce 2019 zabavila zkrachovalou banku, pomoc stála několik miliard dolarů.

Pokud by velký počet malých bank společně zkrachoval, mohla by taková událost vyvolat řetězovou reakci ohrožující stabilitu finančního sektoru. Jejich protistrany a věřitelé, zejména větší banky, by mohly utrpět obrovské ztráty. Důvěra v čínský systém stínového bankovnictví, přes který malé banky přitahují prostředky s vyšší úrokovou sazbou, se pravděpodobně vytratí.

Šance na takový finanční krach je dnes mnohem vyšší než dříve. Jedním z důvodů, proč se Čína v posledním desetiletí vyhnula finanční krizi, je to, že její ekonomika dokázala růst přiměřeně vysokým tempem, v průměru 6,8 % ročně od roku 2011 do roku 2020. Rychleji rostoucí ekonomika obvykle usnadňuje řízení respektive dokonce skrytí dluhovéo břemena.

Ale protože čínská ekonomika nyní rychle zpomaluje, částečně kvůli pekingské politice nulového COVIDu, dluhová bomba tiká mnohem hlasitěji.

Nejzlověstnějším varovným světlem je jednoznačně čínský realitní sektor zatížený dluhy. China Evergrande Group, největší realitní developer v zemi, který si půjčil více než 300 miliard dolarů, již nesplácel své dluhopisy. Další nesplácení se zdá pravděpodobné, protože čínští developeři mají ve druhé polovině tohoto roku na pořadu dne 13 miliard dolarů v dolarových platbách dluhopisů.

Čínské zadlužené místní vlády také čelí chmurným vyhlídkám. Očekává se, že klesající příjem z prodeje půdy kvůli krizi v sektoru nemovitostí a klesající daňové příjmy způsobí letos výpadek 6 bilionů juanů, zhruba 900 miliard dolarů, v příjmech místní samosprávy. Subjekty financující místní samosprávu, které si hodně půjčily od bank nebo vydaly dluhopisy, budou mít velké potíže se splácením svých dluhů.

Velké banky v Číně mají také potíže. V rámci ambiciózní čínské iniciativy Pás a stezka půjčili chudým zemím desítky miliard. Významná část jejich úvěrového portfolia se pravděpodobně stane nevymahatelným, protože jejich dlužníci nejsou schopni splácet dluh kvůli globálnímu hospodářskému poklesu.

Čerstvá ekonomická imploze a pád vlády Srí Lanky pravděpodobně donutí její čínské věřitele odepsat velkou část půjček. Pokud samotné velké čínské banky budou čelit rostoucím nespláceným úvěrům v zahraničí, budou méně schopné pomáhat zachraňovat insolventní malé nebo střední banky doma.

Čína by se tentokrát mohla vyhnout finančnímu zhroucení. Pokud ale budou muset místní úředníci najmout násilníky, aby napadli zákazníky bank, kteří se snaží získat své peníze zpět, investoři by se měli připravit na mnohem horší dny, které čekají čínský bankovní sektor.

Podrobnosti v angličtině: ZDE