Česká republika a Ukrajina - zkreslení optiky

7. 3. 2022

 
Českou veřejnost zvláště překvapilo, když řekl, že „blázny je třeba izolovat a bránit nejen slovy, ale i konkrétními opatřeními“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině a jejímu vedení.

"Věřím, že se situace uklidní, ale ne zbabělým kompromisem, ale rozhodnou reakcí proti agresorům.Hluboce lituji, že se to děje, ale musíme se chovat jako stateční lidé, kteří ve vlastním zájmu nedopustí agresi."

Těžko uvěřit, že to řekl člověk, který léta podporoval Putina, rád provokoval EU a NATO a v zahraniční politice dělal vše v rozporu s českou vládou. V české veřejnosti se často říkalo, že Hradčany, hrad, kde sídlí prezident České republiky, jsou jen pobočkou Kremlu. Anexi Krymu v roce 2014 v Radě Evropy označil za hotovou věc, Ukrajině řekl, aby na oplátku požádala Rusko o peníze, plyn nebo ropu, a postavil se proti sankcím proti Rusku. V květnu 2015 se jako jediný politik z EU zúčastnil oslav 70. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem.

Během setkání s Putinem v Číně v květnu 2017 Zeman při vstupu do tiskové místnosti nonšalantně řekl ruskému vůdci cestou obklopený kamerami a mikrofony, že „je příliš mnoho novinářů a měli by být zlikvidováni“. Vzhledem k dosavadním 50 zabitým novinářům Putinovým režimem to v České republice i mimo ni vyvolalo pobouření. Novináři jsou mimochodem neustálým Zemanovým terčem. Jednou na tiskové konferenci držel v ruce dřevěnou repliku samopalu s ​​nápisem „pro novináře“.

Zeman se ve všeobecném údivu postavil na stranu Putina, když bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci v polovině dubna loňského roku řekl, že existuje důvodné podezření, že za výbuchem šedesátitunového skladu munice v obci Vrbětice nedaleko Zlína. stojí ruská zpravodajská služba GRU. Výbuch zabil dva lidi a v té době to bylo považováno za nehodu. Následoval velký diplomaticko-špionážní skandál, který vyústil ve vzájemné vyhoštění diplomatů.

Dlouho se šuškalo, že ruská ambasáda v Praze je podezřele předimenzovaná, Češi se ale do skandálu Vrbětice neodvážili ostřeji reagovat. Vyhoštěním velkého počtu ruských diplomatů z Prahy přišla Moskva o hlavní centrum zpravodajských a dalších operací ve střední Evropě.

Po zveřejnění seznamu ruských nepřátel v dubnu loňského roku, který zahrnoval devět zemí, v květnu Rusko zveřejnilo  nový, který zahrnoval kromě Spojených států jen jednu další zemi - Českou republiku.

Zeman po skandálu Vrbětice nějakou dobu výrazně mlčel, aby poté, co se nakonec obrátil na veřejnost, řekl, že existuje více verzí, které s výroky premiéra a dalších účastníků vyšetřování nesouhlasí. To samozřejmě Moskva okamžitě použila jako argument na svou obranu. Totéž udělal v roce 2018 během otravy agenta Skripala a jeho dcery novičokem. Zeman tvrdil, že jed byl vyroben v Česku, což Rusům posloužilo jako argument, že agenti GRU otravu nespáchali. Analytici si pak všimli, že český prezident používá taktiku ruských trollů ze sociálních sítí: zveřejňuje několik různých verzí událostí a snaží se  vzbudit dojem, že skutečnou pravdu nikdo nezná a nelze se k ní dostat.

Málokdy je prezident země v konfliktu se zpravodajskými službami vlastního státu jako Zeman. Česká kontrarozvědka BIS provedla vyšetřování a oznámila, že novičok se v ČR nevyráběl, načež je Zeman zesměšnil a označil je za „čučkaře“, kteří za šest let nenašli žádné ruské ani čínské špiony. Expremiér Babiš  postoj BIS v tomto případě potvrdil. To Zemana rozzuřilo, tlačil na něj, aby odvolal šéfa kontrarozvědky. Nepodařilo se mu to.
 
Kromě mimořádně dobrých vztahů s Putinem je Zeman také dlouholetým přítelem bývalého člena KGB a Putinova důvěrníka Vladimira Jakunina. Několikrát ho navštívil na Rhodu, kde Jakunin uspořádal konferenci nazvanou „Dialog civilizací“. Zeman se na Hradčanech obklopil lidmi, kteří neprošli bezpečnostní prověrkou a o nichž čeští novináři tvrdí, že jsou svázáni s ruským kapitálem. Jeden ze Zemanových poradců Martin Nejedlý měl na zadní straně telefonu fotografii Putina a údajně ji sundal až po ruské invazi na Ukrajinu.

Rusko neboli Rosatom, ruská státní jaderná elektrárenská společnost, vystoupilo ze soutěže  plánované před skandálem Vrbětice  na modernizaci české jaderné elektrárny Dukovany o dva nové reaktory, což je obrovský obchod za 7,5 miliardy eur. Zeman neustále prosazoval, aby tu zakázku získal Rosatom, a při jedné příležitosti dokonce prohlásil, že by ji dal Rusům bez vypsání výběrového řízení.

Čeští analytici předpovídali, že pokud Babiš prohraje volby v říjnu 2021, česká zahraniční politika se obrátí a vrátí se k Havlovu odkazu a Zeman bude odsunut do pozadí. Babiš ve volbách prohrál, vyhrála je pětičlenná koalice, konzervativci a liberálové, kteří jsou Zemanovými odpůrci. Zeman si uvědomil, že může být snadno odvolán, pokud bude pokračovat v proruských aktivitách. Mnoho aktérů české politické scény proto nevěří, že Zemanův obrat proti Putinovi a jeho slova o šílenci jsou upřímné.

Osm bývalých politiků, signatářů slavné Charty 77, vyzvalo Zemana k abdikaci, protože se domnívají, že s Putinovou podporou se stal „spoluviníkem agrese proti Ukrajině a že přiznání chyby nemůže snížit jeho podporu anexi Krymu a okupaci části ukrajinského území v roce 2014."

Zemanův předchůdce Václav Klaus byl  také fanouškem Putinova režimu. Stále opakoval, že Sovětský svaz byl hrozbou, ale že „Rusko nás nijak neohrožuje“, na rozdíl od EU, kterou označil  za „šílenou svěrací kazajku, která nás každý týden ohrožuje novými směrnicemi“. Klaus přestal  člověk, který jako někdejší premiér podal jménem ČR žádost o členství v EU  a stal se   extrémním pravičákem, fanouškem německé AfD, putinofilem. a anti-vaxerem. Probudila ho až  ruská invaze na Ukrajinu, kterou označil za nepřijatelnou a nerozumnou a Ukrajinu za tragickou oběť.

Bývalý šéf protokolu všech prezidentů po sametové revoluci Havla, Klause a Zemana Miroslav Sklenář v rozhovoru připomněl, že Havel byl jediný, kdo se Putinovi vyhýbal, že si "prostě nesedli jako lidé“.

Známý je Havlův výrok z roku 2008: "Po staletí existuje určitý ruský problém, a to ten, že Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí."

V témže roce Havel varoval, že éra Vladimira Putina je novou formou diktatury. Ještě v roce 2004 jako český prezident psal světovým vůdcům o nebezpečí, které ve světle událostí v Čečensku představuje vláda Vladimira Putina. Havel v dopise zdůraznil, že strategie Západu vůči Putinovi, která je stálou nadějí, že se Rusko bude demokraticky reformovat, selhává a pro Putinovo Rusko jsou typické hrozby sousedům a návrat rétoriky militarismu a imperialismu. Když Havel v roce 2011 zemřel, nikdo z Kremlu, ani Putin, ani Medveděv, ani Lavrov, to oficiálně neoznámili, na rozdíl od ruských občanů, kteří se přišli poklonit na českou ambasádu.

V Česku se nyní zvedla nebývalá vlna solidarity s Ukrajinou. Češi vybrali na pomoc pro Ukrajinu přes miliardu korun a velké množství občanů zamířilo k ukrajinským hranicím pomáhat s přepravou uprchlíků. Občané nabízejí ubytování, pomáhají najít práci, zapisují ukrajinské děti do škol a shromažďují nejrůznější pomoc.

Je příznačné, že žádná relevantní politická síla v České republice, ani v Polsku, ani v Maďarsku se nebrání přijímání uprchlíků z Ukrajiny, přestože byly v posledních letech tyto země v čele odporu proti rozdělování uprchlíků mezi země EU. V České republice byly všechny volební kampaně  postaveny na rétorice proti migrantům a uprchlíkům.

Bez ohledu na to, jak usilovně se analytici a sociální psychologové snaží vysvětlit kulturní blízkost Ukrajinců a skutečnost, že  to jsou většinou ženy a děti, zůstává hořká pachuť v ústech a zničující vědomí, že některé evropské země a jejich občané jsou připraveni pomoci. pouze bělochům a křesťanům.

Obrovskou solidaritu českých občanů s uprchlíky z Ukrajiny snižuje ještě jedna věc: nárůst rusofobie.

Zdroj v chorvatštině ZDE