V pondělí v městě Sumy údajně zahynulo 22 lidí včetně tří dětí

9. 3. 2022

čas čtení 13 minut
- Zelenskij: Míra ohrožení je maximální. Varuje před "humanitární katastrofou" bez zavedení bezletové zóny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že mezinárodní společenství bude zodpovědné za masovou "humanitární katastrofu", pokud neschválí bezletovou zónu, a varoval, že země je na maximální úrovni ohrožení.

"Rusko používá rakety, letadla a vrtulníky proti nám, proti civilistům, proti našim městům, proti naší infrastruktuře. Je humanitární povinností světa reagovat," řekl ve svém každodenním televizním projevu.

Ukrajinci podle něj během posledních dvou týdnů ukázali, že se nikdy nevzdají.
 

 



- Dvaadvacet lidí - včetně tří dětí - údajně zahynulo v pondělí při ruském náletu v Sumy.

Sumský regionální guvernér Dmytro Žyvyckyj  řekl BBC, že Rusko v noci bombardovalo obytnou oblast na severovýchodě města, a obvinil je z "masové vraždy".

Pro BBC řekl ukrajinsky: "Tři bomby během jednoho večera... Byla to strašná noc."

Devět lidí v jednom domě bylo údajně zabito, šest domů zcela zničeno a dalších asi 20 částečně. Po přerušení bombardování, které mělo otevřít humanitární koridor, bylo z města evakuováno asi 5 000 lidí.


- Jak se Ukrajina připravovala na čtrnáctou noc války, Rusko bombardovalo město Malyn v Žytomyrské oblasti. Zničilo 7 soukromých domů a usmrtilo, kromě jiných, i dvě nemluvňata, která se narodila r. 2021. Nedá se to poslouchat, ale holt to je nynější situace.
- Útok na Ukrajince ve frontě na chleba - válečný zločin - Amnesty International

Ruský letecký útok, při kterém údajně zahynulo 47 civilistů, kteří ve čtvrtek stáli ve frontě na chléb v Černihově, může představovat válečný zločin, konstatuje vyšetřování Amnesty International.

Dne 3. března kolem 12.15 hod. bylo náměstí zasaženo několika bombami, které zabily civilisty a vážně poškodily budovy.

Analýza týmu nevládní organizace pro reakci na krize dospěla k závěru, že útok byl s největší pravděpodobností proveden ruským letectvem, které použilo nejméně 8 neřízených leteckých bomb známých jako "hloupé bomby".

Jednadvacetiletá studentka Alina, která žije se svou rodinou nedaleko, řekla Amnesty International:

"Slyšela jsem velmi, velmi hlasité bzučení a cítila jsem, jak se naše budova otřásá. Bylo to, jako by se náš byt nafukoval... A pak jsem po dvou vteřinách slyšela, jak se okna rozletěla do dvora. Naše budova se hodně otřásala, myslela jsem, že z ní nezůstanou žádné zdi.
- USA odmítly polský plán na poskytnutí stíhaček, které mají být vyslány na Ukrajinu

Pentagon tvrdí, že plán, podle kterého by Poláci poskytli USA stíhačky ze sovětské éry, "není udržitelný".

Americké ministerstvo obrany ve svém prohlášení uvedlo, že vyhlídka na odlet stíhaček ze základny v Německu "do vzdušného prostoru, který je s Ruskem sporný kvůli Ukrajině, vyvolává vážné obavy pro celou alianci NATO".

"Budeme pokračovat v konzultacích s Polskem a našimi dalšími spojenci v NATO o této otázce a obtížných logistických výzvách, které představuje, ale nevěříme, že návrh Polska je udržitelný," uvedl John Kirby, tiskový tajemník Pentagonu.

Dnes v Irpinu vykradli ruští vojáci byt mého bratra. Jeho sousedka se chladně zeptala ruských vojáků, proč museli rozbít dveře do jeho bytu, když měla klíče. Ukradli safe, v němž nebylo nic cenného. Holt druhá nejsilnější armáda na světě ve své nejlepší podobě.

- Z ukrajinského města Enerhodar byl po dohodě s ruskými silami o dočasném příměří "humanitárním koridorem" evakuován konvoj civilistů, který tvoří především ženy, děti a staří lidé, uvedl jeho starosta.

V Enerhodaru se nachází největší evropská jaderná elektrárna, kterou ruská vojska drží od konce minulého týdne.


- Více než 400 Ukrajinců, kteří protestovali proti obsazení Chersonu ruskými silami, bylo zadrženo ruskou národní gardou, uvedlo vrchní velení ukrajinské armády.

Kvůli zuřivému odporu obyvatel Chersonu se okupanti pokoušejí zavést administrativně-policejní režim.




- Rusko opakuje obvinění, že Spojené státy podporovaly na Ukrajině vojenský biologický program zahrnující smrtící patogeny včetně moru a antraxu - tato tvrzení Pentagon označil za "absurdní".

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že důkazy o údajném programu byly v Rusku odhaleny během tzv. speciální vojenské operace na Ukrajině.

- Společnost Lumen Technologies, jedna ze společností, které tvoří páteř internetu, v úterý uvedla, že z důvodu "zvýšeného bezpečnostního rizika" stahuje připojení k Rusku.


- Ukrajinský státní energetický operátor uvedl, že ruské síly odpojily černobylskou jadernou elektrárnu od sítě.

- Představitelé amerického Kongresu dosáhli dvoustranné dohody o pomoci ve výši 13,6 miliardy dolarů pro Ukrajinu a evropské spojence.

- Představitelé Kongresu USA ve středu brzy ráno dosáhli dohody o poskytnutí 13,6 miliardy dolarů na pomoc Ukrajině a evropským spojencům, informuje agentura Associated Press.

Prezident Joe Biden původně požadoval 10 miliard dolarů na vojenskou, humanitární a hospodářskou pomoc, ale podpora obou amerických politických stran byla tak silná, že se částka v pondělí vyšplhala na 12 miliard dolarů a včera na 13,6 miliardy dolarů.

- Zahraniční studenti i Ukrajinci byli mezi těmi, kterým se včera večer podařilo uprchnout vlakem ze Sumy po dvou týdnech uvěznění pod palbou ve sklepě s nedostatkem jídla.

Včera bylo bezpečně evakuováno přibližně 7 000 lidí, informuje Sarah Rainsfordová z BBC.

- Ukrajina do konce roku zakazuje vývoz žita, ječmene, pohanky, prosa, cukru a masa.

Ukrajinská vláda zakázala vývoz žita, ječmene, pohanky, prosa, cukru, soli a masa do konce letošního roku, jak vyplývá z usnesení vlády zveřejněného ve středu.

V celé Evropě se tím zvýrazní problém  potravinové bezpečnosti Povede to k nedostatku obilí a zdražení základních potravin včetně chleba. Rusko a Ukrajina dohromady zajišťují přibližně 30 % světového vývozu pšenice a ječmene.

- Polsko je připraveno dodat Ukrajině stíhačky MiG-29 - ale pouze v rámci NATO, uvedl poradce prezidenta.

Stalo se tak poté, co USA odmítly návrh, aby Washington poskytl polské letouny.

"USA nechtějí, aby tyto letouny přišly na Ukrajinu z amerických základen," řekl Jakub Kumoch, poradce Andrzeje Dudy, veřejnoprávní televizi TVP Info. "Polsko je připraveno jednat, ale pouze v rámci aliance, v rámci NATO."

Ukrajina požádala západní země o poskytnutí stíhacích letounů v reakci na ruskou invazi. Ale včera, poté, co Polsko uvedlo, že je připraveno nasadit všechny své stíhačky MIG-29 na letecké základně Ramstein v Německu pro USA, a vyzvalo ostatní členy NATO, aby učinili totéž, Pentagon tuto nabídku odmítl jako "neudržitelnou".


- Vedoucí představitelé EU prohlásí, že ruská agrese znamená "tektonický posun" v evropských dějinách

Vedoucí představitelé EU, kteří se ve čtvrtek a v pátek sejdou na summitu ve Versailles, uvedou, že ruská agrese "představuje tektonický posun v evropských dějinách".

Podle návrhu prohlášení se rozhodnou "převzít větší odpovědnost za bezpečnost a podniknout další rozhodné kroky k budování naší evropské suverenity".

Pokud jde o obranu, očekává se, že se vedoucí představitelé dohodnou na "rozhodném posílení... investic do obranných schopností a inovativních technologií" a "podstatném zvýšení výdajů na obranu". Budou více spolupracovat a podniknou kroky k "posílení a rozvoji našeho obranného průmyslu". Bude přijat závazek pokračovat v pomoci Ukrajině nákupem smrtících zbraní pro použití ve válce s Ruskem.

- Boj o záchranu ukrajinského kulturního dědictví. 

Lilya Onyshchenko, vedoucí úřadu pro ochranu kulturního dědictví lvovské městské rady, řekla: "Pokud ztratíme naši kulturu, ztratíme i naši identitu". "Lvov byl vždy multikulturní. Budovali ho Poláci, Němci, Židé, Arméni a Maďaři. Je zapsán na seznamu Unesco." Zdůraznila, že ona a její kolegové se probírají dlouhým seznamem objektů, které je třeba chránit.

Jsou  bombardovány a poškozovány i kulturní památky. Patří k nim i muzeum ve městě Ivankiv severozápadně od Kyjeva, kde se nacházely desítky děl ukrajinské lidové umělkyně Marie Prymačenko, z nichž některá jsou nyní navždy ztracena. Minulý týden ruské síly ostřelovaly  katedrálu v Charkově. Trosky padaly do její lodi.

- Počet uprchlíků prchajících z Ukrajiny dosáhl 2,1-2,2 milionu, uvádí OSN

- Rusko tvrdí, že pracuje na "rychlé" reakci na západní sankce

Rusko uvedlo, že pracuje na široké reakci na západní sankce, která prý bude "rychlá" a pocítí ji v nejcitlivějších oblastech.

- Skepse vůči ruskému tvrzení, že poskytne humanitární koridory

Rusko dnes opět prohlásilo, že poskytne humanitární koridory pro Ukrajince prchající z Kyjeva, Černihova, Sum, Charkova a Mariupolu, a uvedlo, že od   hodin světového času budou na Ukrajině "dodržovat režim ticha".

Úřady v Kyjevě však již dříve obvinily Moskvu z ostřelování uprchlického koridoru určeného pro obyvatele, kteří se snaží uniknout z Mariupolu. Nebylo také jasné, zda navrhované trasy povedou přes Rusko nebo Bělorusko, což jsou podmínky, proti kterým se ukrajinská vláda dříve postavila.


- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl britským tiskem označen za hrdinu poté, co se ve vášnivém projevu k  poslancům britské Dolní sněmovny odvolal na boj proti nacismu a vyzval je, aby se více zasazovali o ochranu jeho země.

- Ukrajina obvinila Rusko, že porušilo dohodu o příměří tím, že ostřelovalo trasu, která měla umožnit únik civilistů z obléhaného města Mariupol. Obyvatelé přístavního města žijí bez tepla, vody, hygienických zařízení a telefonů.

- USA zakázaly jí dovoz ruské ropy. .EU se k zákazu nepřipojila, ale britská vláda slíbila, že do konce roku postupně ukončí dovoz ruské ropy.


- Válka Ruska na Ukrajině je podporována denními platbami za ropu ve výši 285 milionů dolarů z evropských zemí, zjistil thinktank.

- Venezuela propustila nejméně dva Američany z vězení jako zjevné gesto dobré vůle vůči Bidenově administrativě po návštěvě vysoké americké delegace v Caracasu.

- Čínský prezident Si Ťin-pching v noci na dnešek vyzval k "maximální zdrženlivosti" na Ukrajině a ve svém dosud nejsilnějším prohlášení k tomuto konfliktu uvedl, že Čínu "bolí, když vidí, jak se v Evropě znovu rozhořel válečný požár".

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu odcestuje do Turecka, kde bude jednat se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulejbou, uvedla agentura Reuters.

Deník New York Times nebude mít poprvé po sto letech v Rusku žádné reportéry poté, co se tato zpravodajská organizace připojila k těm, kteří se ze země stahují.

- Ukrajinský generální štábuvádí, že i přes noční útoky ruských sil nadále drží Kyjev.

- Britské ministerstvo obrany ve své poslední aktualizaci uvádí, že Rusko se snaží prorazit severně od Kyjeva, zatímco ukrajinské obranné síly nadále sestřelují ruská letadla.

- Mezinárodní agentura pro atomovou energii ztratila kontakt s bezpečnostními monitorovacími systémy v Černobylu a vyjádřila obavy o stavu  více než 200 pracovníků a strážců zařízení.


- Americká vláda odmítla jako "neudržitelný" návrh Polska, že by mohlo dát Američanům k dispozici 29 svých stíhacích letounů MIG ze sovětské éry, aby pomohly bránit Ukrajinu. USA však do Polska pošlou dvě protiraketové baterie Patriot umístěné v Evropě, aby posílily jeho obranu.

- Ruská armáda řeší některé své logistické problémy a podle expertů by mohla zahájit útok na Kyjev během několika dní.

- Čína obvinila NATO z "agresivního postoje" vůči Rusku.

0
Vytisknout
5941

Diskuse

Obsah vydání | 11. 3. 2022