Ukrajina: "Bratrská pomoc" jako vraždění civilistů pro zábavu

9. 3. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
  • Existují válečné zločiny spáchané z nedostatku profesionality, z nedbalosti, omylem. A pak jsou tu ty, které nelze vybavit dokonce ani takovouto polovičatou skoroomluvou, protože zlovolný úmysl pachatele je více než zřejmý. 

V městečku nedaleko Kyjiva kousek od křižovatky zastavilo auto invalidních seniorů. Přerušili jízdu pár metrů od okresní nemocnice na pravé straně vozovky. Možná viděli, že někdo přijíždí - a pouštěli ho, protože měl kvůli končící hlavní silnici přednost zprava. K jejich veliké smůle ale přijíždělo bojové vozidlo pěchoty BVP-2 ruských okupantů. A osádka stroje stojící auto, které beze vší pochybnosti nemohlo představovat žádné ohrožení, chladnokrevně rozstřílela 30 mm automatickým kanónem s výbušnými střelami. Oba lidé uvnitř namístě zahynuli.


Tragédii natočila CCTV kamera objektu na levé straně silnice, vedle nějž senioři zastavili.

Geolokace určila adresu události na ulici Bohdana Chmelnického v Makarivě, Kyjivská oblast.

Ruská "bratrská pomoc" Ukrajině, která podle tragikomika Sergeje Lavrova prý má "zabránit válce" na území sousedního státu jejím rozpoutáním, přináší každým dnem další a další krvavé historie o chladnokrevném vraždění civilistů, na jaké jsme až dosud byli zvyklí především z válečné Sýrie.

Jen pro srovnání: Bývalý americký námořní pěšák, který ještě nedávno na svém kanálu ve službě YouTube hlásal názor, že Rusko má být spojencem v boji proti "terorismu", teď podrobně líčí, v čem se lišil jeho příjezd do Iráku v roce 2003 od příjezdu Rusů na Ukrajinu v roce 2022. 

Ať už byly právní základy irácké intervence sebenicotnější a ať už se později dělo cokoliv, Američany přicházející svrhnout krvavou diktaturu Saddáma Husajna tehdy iráčtí obyvatelé v ulicích nadšeně vítali. Ale Rusy na Ukrajině rozhodně od prvního dne nikdo nevítá. Od první hodiny, od první vteřiny nejsou ničím jiným než okupanty, kteří přišli utlačovat. 

Mnoho slušných Rusů se hluboce stydí a otevřeně dávají na vědomí bezradnost. Nevědí, jak s tím žít. Jak se vyrovnat se zločiny, které Putinova kremelská klika rozpoutala údajně i jejich jménem.

Tyhle lidi svět soudit nebude. Ovšem vojáka, který z čiré zhovadilosti, pro zvrácenou zábavu a z opilosti tím, že může, rozstřílel dva důchodce, vojákova velitele a velitele jeho velitele - až nahoru po celé "mocenské vertikále" - ty všechny dříve nebo později musíme postavit před mezinárodní tribunál.

Po této válce už Evropa nikdy nebude v zásadě bezstarostným kontinentem, jakým byla do 24. února. Česká republika se jen tak nevrátí do situace, kdy hlavním tématem veřejné debaty po celé dva nebo tři dny vydržela být šnapsokalypsa hradního mluvčího v pražském taxíku.

Ale pokud chceme ještě někdy dosáhnout návratu alespoň k nějaké normalitě, zločiny jako ten včerejší v Makarivě nesmějí zůstat nepotrestány.

1
Vytisknout
9462

Diskuse

Obsah vydání | 11. 3. 2022