Petr Uhl
3. 12. 2021
/
Jáchym Bohumil Kartous
čas čtení
1 minuta
Obrázek: Jáchym Bohumil Kartous
Jan Čulík: Rozhlas a vydavatelé blázní ohledně Miroslava Zikmunda, já proti němu nic
nemám, velmi silně v roce 1968 vystupoval pro reformy a proti
okupaci, jenže pojem stalinského "cestovatele" je mi dost směšný
nebo ho nechápu. Co to znamená, cestovatel, v době, kdy nikdo
nesměl jezdit nikam, jen Zikmund a Hanzelka se volně projížděli po
světě?
Zajímavé, že daleko důležitější úmrtí je Petr Uhl, to už je tolik
nezaujalo.
Albín Sybera: Já myslím, že Foucault by řekl, že povahu diskursu je třeba hledat v moci, která z něj činí pravdu.
A moc, která utváří český veřejný diskurs, tak má ráda, když se o
minulosti hovoří jako o jednolitém komunistickém období temna, protože
takové vidění světa staví a-priori tu moc na kladnou stranu
světla/svobody a jejich kritiky na stranu temna/komunismu/nesvobody. Tahle
dichotomie je k vidění jak v českých médiích, tak v extrémnější (a
hloupější) podobě také na dezinformačních serverech. A pak jsou místa
jako Reflex, která společenský akceptovatelný diskurs a dezinformace
sjednocují v jednolitou obsahovou masu...
Jednodušeji, nevysloveným vítězem a představitelem dobrá/svobody je
Daniel Křetínský, Mirek Topolanek et. al. - jak to popsal jeden z jejich
ideologických teoretiků Smarcz v souvislosti s novou vládou: návrat
krále. Je to doslova a do písmene volně pokračování ideologie mocenských
kruhů 80. let a ty Petra Uhla skutečně rádi neměly.
12201
Diskuse