Petr Uhl

3. 12. 2021 / Jáchym Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

 



Obrázek: Jáchym Bohumil Kartous

Jan Čulík:   Rozhlas a vydavatelé blázní ohledně Miroslava Zikmunda, já proti němu nic nemám, velmi silně v roce 1968 vystupoval pro reformy a proti okupaci, jenže pojem stalinského "cestovatele" je mi dost směšný nebo ho nechápu. Co to znamená, cestovatel, v době, kdy nikdo nesměl jezdit nikam, jen Zikmund a Hanzelka se volně projížděli po světě?

Zajímavé, že daleko důležitější úmrtí je Petr Uhl, to už je tolik nezaujalo.

Albín Sybera: Já myslím, že Foucault by řekl, že povahu diskursu je třeba hledat v moci, která z něj činí pravdu.

A moc, která utváří český veřejný diskurs, tak má ráda, když se o minulosti hovoří jako o jednolitém komunistickém období temna, protože takové vidění světa staví a-priori tu moc na kladnou stranu světla/svobody a jejich kritiky na stranu temna/komunismu/nesvobody. Tahle dichotomie je k vidění jak v českých médiích, tak v extrémnější (a hloupější) podobě také na dezinformačních serverech. A pak jsou místa jako Reflex, která společenský akceptovatelný diskurs a dezinformace sjednocují v jednolitou obsahovou masu...

Jednodušeji, nevysloveným vítězem a představitelem dobrá/svobody je Daniel Křetínský, Mirek Topolanek et. al. - jak to popsal jeden z jejich ideologických teoretiků Smarcz v souvislosti s novou vládou: návrat krále. Je to doslova a do písmene volně pokračování ideologie mocenských kruhů 80. let a ty Petra Uhla skutečně rádi neměly.

2
Vytisknout
2707

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2021