Nový kurs čínské diplomacie je vzkříšením maoismu

18. 11. 2020

čas čtení 5 minut
Minulý pátek čínské ministerstvo zahraničí vyhrožovalo protiopatřeními vůči Austrálii kvůli tomu, že se vyslovila proti potlačení demokracie v Hongkongu. Ve stejný den čínské ministerstvo kultury a turistiky zahájilo proaustralskou turistickou kampaň zaměřenou na sblížení obou zemí. Během posledních dvou týdnů Čína mátla australskou vládu protichůdnými prohlášeními ohledně obchodu a celkových vzájemných vztahů, upozorňuje politoložka Anne-Marie Bradyová.


Čína sleduje agresívní zahraniční politiku, která si volí země jako Austrálie k potrestání, jako příklady pro jiné vlády. Jaký je australský "zločin"? Jednoduše řečeno: Schválení zákonů zaměřených na ochranu politického systému před vměšováním čínské komunistické strany, uspořádání manévrů s tématem obrany svobodné plavby v mezinárodních vodách Jihočínského moře, přes něž je převážena většina australského exportu, a drzost požádat Siovu vládu, aby přezkoumala původ pandemie COVIDu-19.

Mao Ce-tung řekl prvním čínským diplomatům: "Diplomatická práce je politický boj; nezapojujete se do války vedené zbraněmi, zapojujete se do války slov." V Siově éře se zahraniční vztahy podobají válce takřka na všech frontách, stejně jako válce slov. Vedení čínských komunistů evidentně věří, že může jednat z pozice síly se Spojenými státy, Evropskou unií, Japonskem, Austrálií a dalšími západními vládami.

Krátce poté, co se v roce 2012 dostal k moci, prezident Si Ťin-pching provedl restart čínské zahraniční politiky. Přístup komunistické strany k zahraničním záležitostem zahrnuje detailní strategii řízení cizinců. Vyvolávání tlaku na jednotlivce jako substituty jejich vlád je jednou z prvních známek zhoršování vztahů, jak teď z první ruky vědí australští novináři a analytici zabývající se Čínou. Dva Australané, několik Kanaďanů a nejméně jeden Američan byli zatčeni kvůli obvinění ze špionáže. Řada zahraničních učitelů v Číně byla také zatčena na základě někdy pochybných podezření.

Si vrací Čínu nazpět, obnovuje zahraniční politiku dvou nejrepresivnějších období Maovy éry - let 1949-1952, kdy Maova politika vyhnala zahraniční firmy, novináře a misionáře, aby vytvořila "novou Čínu", a let kulturní revoluce (1966-1969), kdy Mao zahájil drastické čistky proti zahraničním vlivům na čínskou společnost.

Si je Maovým velkým obdivovatelem a i jeho styl oblékání a postoj naznačují snahu vypadat jako on. Si Ťin-pching byl v letech kulturní revoluce mladým aktivistou a vstoupil do strany v roce 1971. Jeden z jeho prvních projevů ve funkci obsahuje řadu maoistických frází a rámcování, včetně chvástání, že Čína bude mít brzy ve světě "dominantní postavení".

V roce 2014 Si spustil iniciativu Pás a stezka směřující ke vzniku čínocentrického strategického, ekonomického a politického globálního řádu. Znova také spustil vnější propagandu s novým sdělením a masivním rozpočtem. Vnější propagandistická mašinérie čínské komunistické strany přešla do útoku. Západní platformy sociálních médií jako Twitter, Facebook a YouTube byly v Číně dávno zakázány. Ale čínští diplomaté a nástroje zahraniční propagandy zřídili vlastní účty a používají nový bojovný styl směrem do zahraničí známý jako "diplomacie vlčích bojovníků".

Pandemie posílila relativní čínskou tvrdou moc, stejně jako její apetit ohledně konfrontace. Počátkem roku agentury instruovaly skupiny zprostředkující vliv čínské komunistické strany v zahraničí, aby po světě hromadně nakupovaly osobní ochranné vybavení a posílaly je do Číny. Když pak jiné země trpěly nedostatkem, čínská komunistická vláda vyhrožovala zmrazením prodeje pomůcek do států jako Nový Zéland, které na počátku uzavřely hranice čínským turistům.

Vláda a telekomunikační společnost Huawei záměrně odeslaly většinu zásob osobních ochranných pomůcek do zemí v Evropě, které ještě nepřijaly konečné rozhodnutí ohledně Huawei ve svých 5G systémech. Čínská Lidově osvobozenecká armáda prosadila svůj postoj k Jihočínskému moři, Indii a Tchaj-wanu. Čínské kybernetické útoky proti zranitelným státům také zesílily. Si opakovaně řekl čínskému lidu, aby se připravil na válku.

Zahraniční politika v dobách Tenga Sia-pchinga se více držela otevírání Číny, s periodickým politickým utahováním šroubů. Ale Siova éra zahrnuje permanentní utahování, jehož oslabení není na dohled, stejně jako vymazání tengismu a znovuzrození maoistických myšlenek.

Americký specialista na čínskou politiku Rick Baum napsal, že ekonomické a administrativní reformy Tenga Siao-pchinga ve svém důsledku "pohřbily Maa". Zahraniční politika Siovy éry sice Tenga zcela nepohřbila, nicméně jeho iniciativy byly nahrazeny duchem Mao Ce-tunga.

Tak jako v Číně za Maových dob je výsledkem restartu zahraniční politiky to, že zahraniční korporace a jednotlivci z Číny prchají. Možná se teď Mao Ce-tung a Teng Siao-pching obracejí v hrobě a mumlají, že Si udělal fatální chybu, když "zvedl kámen, aby si jej nechal padnout na nohu".

Ustupovat agresi na takové úrovni není moudrá strategie. Austrálie, stejně jako ostatní podobně smýšlející státy, musí být připravena přijmout krátkodobou bolest kvůli dlouhodobé výhodě ochrany klíčových národních zájmů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7290

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2020