Jak uchránit Kábul před osudem Saigonu

20. 11. 2020

čas čtení 3 minuty
Amerika vstoupila do dvacátého roku bojů v Afghánistánu bez vítězství. Zatímco se schyluje v výraznému stahování vojsk, mnozí z generálů, kteří nedokázali vyhrát, jsou nyní v pozici, z níž mohou zabránit katastrofální porážce, napsal vojenský historik Bing West.


Invaze z roku 2001 v rychlé reakci na útoky z 11. září otřásla al-Kájdou a zahnala její zbytky do sousedního Pákistánu. Ale tehdejší prezident George W. Bush se rozhodl vybudovat v Afghánistánu demokracii.

Generálové se nadšeně chopili mise s otevřeným koncem: "Od vojáků a námořních pěšáků se očekává, že budou stejně tak budovat národ, jako vést válku," prohlásil protipovstalecký manuál z roku 2006. Muži v uniformách však brzy zjistili, že nedokážou získat srdce a mysli pologramotných kmenů nebo zabránit Talibánu ve využití pákistánského útočiště, kde se znovuvyzbrojoval. Přesto si naši generálové dál věřili.

Když se prezident Obama se ujímal úřadu, prohlásil, že Afghánistán je "válka, kterou musíme vyhrát". Ale poté, co dosáhl skromného pokroku, většinu amerických vojáků stáhl. Trump dále omezil americké síly na zhruba 5 000 vojáků, zatímco výrazně posílil bombardování.

V říjnovém tvítu prezident slíbil, že do Vánoc budou všichni američtí vojáci z Afghánistánu doma. Trump může vydat příkaz, ale bylo by nemožné ho provést, než opustí úřad. Nicméně zdá se, že je rozhodnut omezit na polovinu těch pár amerických jednotek, které zůstávají v Iráku a Afghánistánu. Takové rychlé a hrubé stažení by bylo nejnezodpovědnějším rozhodnutím z oblasti národní bezpečnosti z celého jeho prezidentování. Jásali by nad ním teroristé a Írán a způsobilo by hrůzu v Kábulu a Bagdádu.

Prezident Biden zdědí situaci, která se zhoršuje. Talibán zdvojnásobí úsilí vynutit si stažení zbývajících amerických vojáků. Nemůže se zmocnit měst, pokud tam jsme, abychom jej bombardovali, ale kontroluje velkou část východního Afghánistánu. A kdo kontroluje území, kontroluje výsledek jednání.

V roce 1972 USA podepsaly mírovou smlouvu, která ponechala tisíce severovietnamských vojáků v Jižním Vietnamu. O pár let později svět sledoval v televizi, jak severovietnamské tanky vjíždějí do Saigonu. Doma i ve světě silně poklesl respekt k americkému odhodlání.

Talibán sdílí islamistické kořeny s teroristy, kteří usilují o vraždění v globálním měřítku. Úplné americké stažení by vedlo ke vzkříšení teroristických spiknutí, kterým by již nehrozilo narušování. Namísto toho by USA měly pokračovat v tom, co dělají: Udržet vojenskou přítomnost nízko a letalitu vysoko a tolerovat zmatenou vládu v Kábulu. S ohledem na uměřené výdaje a malé ztráty by výhody stažení nemohly vyvážit náklady.

V září 22 penzionovaných čtyřhvězdičkových generálů a admirálů podpořilo Bidenovu kandidaturu na prezidenta. Tento seznam zahrnoval mnohé z těch, kdo nesou svůj díl odpovědnosti za zdiskreditovanou strategii budování národa. Když mu pomohli se zvolením, tito generálové by měli vyzvat Bidena, aby v Afghánistánu ponechal malé americké síly. Sdělení by mělo zůstat beze změny: Kdekoliv se někdo shromažďuje ve jménu teroru, následuje ho tam peklo.

Podrobnosti v angličtině:

0
Vytisknout
7148

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2020